Simon Ernst Schwerdtner von Schwertburg (9. května 1854 Vídeň – 22. září 1925 Klagenfurt) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1874, později byl štábním důstojníkem a jako vyšší velitel strávil několik let v Olomouci. Na začátku první světové války zastával funkci zemského velitele v Čechách (1914–1916)[1][2] a v roce 1915 dosáhl hodnosti generála pěchoty.
Životopis
Byl synem generálmajora Julia Schwerdtnera (1824–1905). Studoval na vojenských technických školách ve Štýrském Hradci a Leobenu, do armády vstoupil v roce 1874 jako poručík a několik let sloužil u 72. pěšího pluku v Prešpurku,[3] v roce 1878 se zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny. Uplatnil se také jako pedagog na kadetní škole v Innsbrucku, kde vyučoval matematiku a geometrii. V letech 1884–1886 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni[4] a v hodnosti nadporučíka byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Poté sloužil u různých jednotek ve Lvově a v Olomouci, mezitím byl v roce 1889 povýšen na kapitána.[5] Od roku 1892 byl štábním důstojníkem 9. armádního sboru v Josefově[6] a v hodnosti majora byl v roce 1895 přidělen k 10. armádnímu sboru v Přemyšlu. V roce 1898 byl povýšen na podplukovníka[7] a jako plukovník (1901) byl v letech 1902–1908 velitelem 5. pěšího pluku v Egeru.[8][9]
K datu 1. května 1908 byl povýšen do hodnosti generálmajora[10] a převzal velení 9. pěší brigády v Olomouci.[11] V roce 1912 dosáhl hodnosti polního podmaršála[12] a nadále setrval v Olomouci jako velitel 5. pěší divize.[13][14] V březnu 1914 byl přeložen do Prahy jako zástupce velitele 8. armádního sboru.[15] Na začátku první světové války většina sboru odešla na východní frontu a Schwerdtner zůstal v Praze jako zemský velitel v Čechách (1914–1915).[16] V Praze se zúčastnil společenských akcí[17] a zároveň tvrdě potíral náznaky revolty v řadách českých vojáků.[18] K datu 1. září 1915 obdržel hodnost titulárního generála pěchoty,[19][20] ale již v listopadu téhož roku byl odeslán do penze. V soukromí žil v Praze, Štýrském Hradci a Vídni, poslední léta života strávil v Klagenfurtu, kde také zemřel a je pohřben na Centrálním hřbitově Annabichl.
V roce 1892 se v Olomouci oženil s baronkou Annou Karaislovou (1874–?), dcerou generálmajora Franze Karaisla von Karais (1830–1890).[21] Z jejich manželství se narodil syn Julius (1895–1979),[22] který za první světové války sloužil jako důstojník v armádě.[23]
Tituly a ocenění
Po otcově nobilitaci v roce 1879 užíval šlechtický titul rytíř s predikátem von Schwertburg.[24] Během vojenské služby získal několik ocenění.[25]
Odkazy
Reference
- ↑ Kolektiv: Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost; Vojenský historický ústav Praha, Ministerstvo obrany České republiky; Praha, 2006; s. 30 ISBN 80-7278-347-5 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů posádky v Praze na webu valka.cz dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1876; Vídeň, 1875; s. 367 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 815 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1892; Vídeň, 1892; s. 181 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1894; Vídeň, 1894; s. 110 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1900; Vídeň, 1899; s. 199 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů pěších pluků rakousko-uherské armády 1900–1914 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1903; Vídeň, 1902; s. 168, 406 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; s. 172 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 310 dostupné online
- ↑ Generale und Oberste des k. und k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 7 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1913; Vídeň, 1912; s. 139, 199 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 327 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 5 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů pražské posádky na webu pvppraha.army.cz dostupné online
- ↑ Rakousko-uherští hodnostáři 1916 na webu Vojenského historického ústavu Praha dostupné online
- ↑ Simon Schwerdtner von Schwertburg na webu svejkmuseum.cz dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Služební postup Simona Schwerdtnera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 170 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1927; Gotha, 1927; s. 308 dostupné online
- ↑ Julius Schwerdtner von Schwertburg na webu geni.com dostupné online
- ↑ Ranglisten des Kaiserlichen und Königlichen Heeres 1918; Vídeň, 1918; s. 155 dostupné online
- ↑ Povýšení Julia Schwerdtnera do šlechtického stavu dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Simona Schwerdtnera in: Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 3 dostupné online
Literatura
.png){kind=small}
