Seznam vlád Česka
Toto je přehled vlád České socialistické republiky a České republiky od roku 1969. V předchozích obdobích neměla Česká (socialistická) republika samostatnou vládu. Původně však působila v rámci československého uspořádání jen s omezenými pravomocemi. Po rozdělení od 1. ledna 1993 je nejvyšším orgánem výkonné moci v České republice. V období socialistických vlád byl nejdéle sloužícím předsedou vlády Josef Korčák (1970–1987), novodobě pak Václav Klaus (celkem 2010 dní), následovaný Andrejem Babišem (1472 dní), Milošem Zemanem (1459 dní) a Bohuslavem Sobotkou (1426 dní).
Česká socialistická republika (1969–1990)
- vláda Stanislava Rázla (8. ledna 1969 – 29. září 1969, předseda Stanislav Rázl)
- vláda Josefa Kempného a Josefa Korčáka (29. září 1969 – 9. prosince 1971, předseda Josef Kempný, od 28. ledna 1970 Josef Korčák)
- druhá vláda Josefa Korčáka (9. prosince 1971 – 4. listopadu 1976, předseda Josef Korčák)
- třetí vláda Josefa Korčáka (4. listopadu 1976 – 18. června 1981, předseda Josef Korčák)
- čtvrtá vláda Josefa Korčáka (18. června 1981 – 18. června 1986, předseda Josef Korčák)
- vláda Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta (18. června 1986 – 29. června 1990, předseda Josef Korčák, od 20. března 1987 Ladislav Adamec, od 12. října 1988 František Pitra, od 6. února 1990 Petr Pithart)
Česká republika v rámci federace (1990–1993)
Název Česká republika měl český národní stát od 6. března 1990.
volby do České národní rady 8. a 9. června 1990
koalice OF/Občanské hnutí + ODS + KDS – 124/200 křesel
volby do České národní rady 5. a 6. června 1992
koalice ODS-KDS + KDU-ČSL + ODA – 105/200 křesel
Samostatná Česká republika (od 1993)
Česká republika se osamostatnila 1. ledna 1993. Od téhož dne platí Ústava České republiky. Česká národní rada vyhlásila kontinuitu s Českou republikou existující předtím v rámci federace, takže dosavadní vláda České republiky působila kontinuálně i po zániku federace a funkci Parlamentu České republiky převzala dosavadní Česká národní rada.
Přehled vlád samostatné České republiky
Pořadí |
Název vlády |
Období |
Doba (dny) |
Počet členů |
Důvěra sněmovny (pro/přítomno) |
Důvod demise |
Strany |
Poznámky
|
1. |
první vláda Václava Klause |
2. 7. 1992 – 4. 7. 1996 |
1463 |
19 |
106/200 |
volby do PS PČR 1996 |
ODS, KDS, ODA, KDU-ČSL |
|
2. |
druhá vláda Václava Klause |
4. 7. 1996 – 2. 1. 1998 |
547 |
15/16 |
98/138 |
aféra s financováním ODS, odchod ODA a KDU-ČSL z koalice |
ODS, ODA, KDU-ČSL |
tolerance ČSSD: 61 poslanců
|
3. |
vláda Josefa Tošovského |
2. 1. 1998 – 22. 7. 1998 |
201 |
17/19 |
123/197 |
volby do PS PČR 1998 |
nestr., US (původně ODS), ODA, KDU-ČSL |
tzv. úřednická
|
4. |
vláda Miloše Zemana |
22. 7. 1998 – 15. 7. 2002 |
1454 |
17/19 |
73/136 |
volby do PS PČR 2002 |
ČSSD |
opoziční smlouva, tolerance ODS: 63 poslanců
|
5. |
vláda Vladimíra Špidly |
15. 7. 2002 – 4. 8. 2004 |
751 |
18 |
101/199 |
demise premiéra po propadu ČSSD ve volbách do EP 2004 |
ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL |
|
6. |
vláda Stanislava Grosse |
4. 8. 2004 – 25. 4. 2005 |
264 |
18 |
101/200 |
aféra Stanislava Grosse |
ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL |
|
7. |
vláda Jiřího Paroubka |
25. 4. 2005 – 4. 9. 2006 |
497 |
18 |
101/200 |
volby do PS PČR 2006 |
ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL |
|
8. |
první vláda Mirka Topolánka |
4. 9. 2006 – 9. 1. 2007 |
127 |
15 |
96/195 |
vládě nebyla vyslovena důvěra |
ODS, nestr. |
|
9. |
druhá vláda Mirka Topolánka |
9. 1. 2007 – 8. 5. 2009 |
850 |
18 |
100/198 |
vládě byla vyslovena nedůvěra (101/197) |
ODS, KDU-ČSL, SZ, nestr. |
předsednictví Radě EU
|
10. |
vláda Jana Fischera |
8. 5. 2009 – 13. 7. 2010 |
431 |
18 |
156/194 |
volby do PS PČR 2010 |
nestraníci nominovaní ODS, ČSSD a SZ |
tzv. úřednická, předsednictví Radě EU
|
11. |
vláda Petra Nečase |
13. 7. 2010 – 10. 7. 2013 |
1093 |
15/16/17 |
118/200 |
demise premiéra po zatčení jeho spolupracovnice Jany Nagyové; aféra v ODS |
ODS, TOP 09, LIDEM (pův. VV), nestr. |
|
12. |
vláda Jiřího Rusnoka |
10. 7. 2013 – 29. 1. 2014 |
203 |
15 |
93/193 |
vládě nebyla vyslovena důvěra |
nestr. (3 pozastavené členství v ČSSD), KDU-ČSL |
tzv. úřednická
|
13. |
vláda Bohuslava Sobotky |
29. 1. 2014 – 13. 12. 2017 |
1414 |
17 |
110/181 |
volby do PS PČR 2017 |
ČSSD, ANO, KDU-ČSL, nestr. |
|
14. |
první vláda Andreje Babiše |
13. 12. 2017 – 27. 6. 2018 |
196 |
15 |
78/195 |
vládě nebyla vyslovena důvěra |
ANO, nestr. |
|
15. |
druhá vláda Andreje Babiše |
27. 6. 2018 – 17. 12. 2021 |
1269 |
14/15 |
105/196 |
volby do PS PČR 2021 |
ANO, ČSSD |
tolerance KSČM: 15 poslanců
|
16. |
vláda Petra Fialy |
17. 12. 2021 – úřadující |
1100 |
17/18 |
106/193 |
|
SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), Piráti a Starostové (Piráti, STAN) |
předsednictví Radě EU
|
Předseda vlády Václav Klaus
volby 31. května a 1. června 1996 do Poslanecké sněmovny
finanční skandály ODS, demise vlády
Předseda vlády Josef Tošovský
tzv. úřednická vláda
předčasné volby 19. a 20. června 1998 do Poslanecké sněmovny
Předseda vlády Miloš Zeman
volby 14. a 15. června 2002 do Poslanecké sněmovny
Předseda vlády Vladimír Špidla
Volby do Evropského parlamentu v Česku 2004, propad ČSSD, spory ve straně a následně Špidlova rezignace
Předseda vlády Stanislav Gross
Grossova aféra a vládní krize
Předseda vlády Jiří Paroubek
volby 2. a 3. června 2006 do Poslanecké sněmovny
Předseda vlády Mirek Topolánek
- Druhá vláda Mirka Topolánka (9. ledna 2007 – 26. března 2009),
koalice ODS + KDU-ČSL + SZ – 100/200 křesel; avšak 24. března 2009 jí byla Poslaneckou sněmovnou vyslovena nedůvěra. Premiér Topolánek však podal demisi vlády do rukou prezidenta Klause až o 2 dny později, tj. 26. března kvůli své nepřítomnosti v ČR – zúčastnil se tedy ještě jako oficiální premiér ČR a zároveň předseda rady EU důležitého jednání ve Štrasburku. Topolánkova vláda byla podle čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky dočasně pověřena vykonáváním funkce jako vláda v demisi. Topolánek, v té době hlavní postava v Evropě (v rámci Českého předsednictví EU působil jako předseda rady EU), tak směl zastupovat ČR v nejdůležitějších událostech předsednictví podle dohody politických stran až do 9. května 2009, historickou událostí byl summit EU s USA, kterého se zúčastnili zástupci všech zemí EU a který Topolánek ještě jako předseda rady EU inicioval a poté i absolvoval 5. dubna 2009 v Praze.
Předseda vlády Jan Fischer
- vláda Jana Fischera (8. května 2009 – 13. července 2010),
tvořená nestraníky, 10. června 2010 se ministryně zdravotnictví stala členkou ODS; premiér jmenován 9. dubna 2009, podle dohody politických stran měla být nová vláda jmenována 9. května 2009, prezident Václav Klaus poté posunul termín na 8. května, kdy nový kabinet jmenoval.
- Dne 25. června 2010 podal premiér Jan Fischer demisi do rukou prezidenta Václava Klause, jenž vládu pověřil vedením země do jmenování nové vlády.
tzv. úřednická vláda
volby 28. a 29. května 2010 do Poslanecké sněmovny
Předseda vlády Petr Nečas
- vláda Petra Nečase (13. července 2010 – 10. července 2013),
koalice ODS + TOP 09 + Věci veřejné – 118/200 křesel; v neděli 27. června 2010 oznámil prezident Václav Klaus, že novým předsedou vlády 28. června 2010 jmenuje Petra Nečase,[1] což se i stalo.[2] Petr Nečas byl již 4. června 2010 prezidentem pověřen sestavit vládu.[3], 12. července podepsána koaliční smlouva, 13. července prezident republiky jmenoval členy vlády.
- Dne 17. dubna 2012 došlo k rozdělení strany Věci veřejné, ve vládě pokračovala koalice ODS + TOP 09 + LIDEM – 98/200 křesel (k 21. 12. 2012). Vládu při hlasováních podporovali nezařazení poslanci (původně za ODS: P. Bém, R. Fiala, M. Doktor, R. Pekárek; původně za VV: J. Škárka, M. Šťovíček, K. Kočí, J. Dobeš). To znamená, že vláda neměla jasnou většinu, ale byla podporována nezařazenými poslanci.
- K pádu vlády vedla tzv. kauza Nagyová poté, co byla 13. června 2013 jednou ze zadržených a následně obviněných vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády Jana Nagyová.
- Dne 17. června 2013 podal Petr Nečas demisi do rukou prezidenta Miloše Zemana. Ten demisi přijal a zároveň pověřil Nečase a ministry výkonem funkce do jmenování nové vlády.[4]
Předseda vlády Jiří Rusnok
předčasné volby 25. a 26. října 2013 do Poslanecké sněmovny
Předseda vlády Bohuslav Sobotka
volby 20. a 21. října 2017 do Poslanecké sněmovny
Předseda vlády Andrej Babiš
- první vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 – 27. června 2018),
menšinová vláda ANO + nestraníci – 78/200 křesel. Dne 16. ledna 2018 nebyla vládě Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 78 z 195 přítomných poslanců). Dne 24. ledna 2018 přijal prezident Miloš Zeman demisi vlády a pověřil Andreje Babiše jednáním o sestavení nové vlády.
- druhá vláda Andreje Babiše (27. června 2018 – 17. prosince 2021),
menšinová vláda koalice ANO + ČSSD + nestraníci – 93/200 křesel, tolerance KSČM (15 poslanců). Vládě byla dne 12. července 2018 Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 105 ze 196 přítomných poslanců).
- Po volbách podala dne 11. listopadu 2021 dle Ústavy demisi, kterou prezident toho dne přijal.
volby 8. a 9. října 2021 do Poslanecké sněmovny
Předseda vlády Petr Fiala
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Vlády České republiky | | Česká socialistická republika (1969–90) | | | v rámci ČSFR (1990–92) | | | Česká republika (od 1993) (členové vlád) |
Klaus I (ODS, KDU-ČSL, KDS, ODA) ( 1992–1996) • Klaus II (ODS, KDU-ČSL, ODA) (1996–1998) • Tošovský (KDU-ČSL, ODA, nestraníci) (1998) • Zeman (ČSSD) (1998–2002) • Špidla (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) (2002–2004) • Gross (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) (2004–2005) • Paroubek (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) (2005–2006) • Topolánek I (ODS, nestraníci) (2006–2007) • Topolánek II (ODS, KDU-ČSL, SZ) (2007–2009) • Fischer (nestranická) (2009–2010) • Nečas (ODS, TOP 09, VV, LIDEM) (2010–2013) • Rusnok (nestranická) (2013–2014) • Sobotka (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) (2014–2017) • Babiš I (ANO) (2017–2018) • Babiš II (ANO, ČSSD) (2018–2021) • Fiala (ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti) (2021–dosud) |
|
|