Slovník cizích slov je typ výkladového slovníku, který se nesnaží pokrýt celou slovní zásobu, ale jen její méně používanou či známou část. Je podobný terminologickým slovníkům, které jsou ale zaměřeny oborově.
Abecední vyhledavač slov českých i cizích: slovník slov cizojazyčných s jejich českými významy, jakož i slov českých v příčině jejich pravopisu, ohýbání i správného užívání
Slovník cizích slov: 10.000 hesel mezinárodních slov ze všech oborů lidského vědění s vystižnými (sic) českými překlady, umožňujícími nahrazovat cizí slova správnými českými výrazy
Obsahuje cizí slovo následované německým vysvětlením a pak stejným vysvětlením v češtině. Obsahuje 5000 hesel. Německý název je Neues Taschen-Fremdwörterbuch.
Slovníky odvozené
Ve tvorbě slovníků je docela časté přebírání materiálu z předcházejících děl. Tyto slovníky však přidávají jen velmi málo nového materiálu:
Slovníky na obrázku: • Jiří Haller, Kapesní slovník cizích slov 1954 • František V. Pokorný, Naučný slovníček 1922 • Slovník cizích slov, nakladatelství Fin 1992 • Kapesní slovník cizích slov, Ottovo nakladatelství 2009 • Jan Kubišta, Ladislav Rejman, Slovník cizích slov 1956 • Josef Rank, Kapesní slovník novinářský 1862 • Slovník cizích slov, Ottovo nakladatelství 2000 • Ladislav Rejman, Slovník cizích slov 1966 • Jitka Vebrová a Tomáš Krajíček, Slovník cizích slov 1998 • Slovník cizích slov pro nové století, Jiří Linhart 2007 • Lumír Klimeš, Slovník cizích slov 1995 • Vilém Pech, Velký slovník cizích slov 1948 • Věra Petráčková a Jiří Kraus, Nový akademický slovník cizích slov 2006
Příklady hesel
Karel Václavík, Slovník cizích slov do kapsy, 2021, XYZ:
altruistický nezištný, lidumilný
altruismus, altruizmus nesobeckost; nezištný zájem, vztah, láska k lidem
buržoazie1. městské obyvatelstvo v době feudalismu; 2. třetí stav; 3. kapitalisté
altruizmus, altruismus, -mu m<l> nesobecký způsob myšlení a cítění, nezištné jednání ve prospěch druhých jako mravní princip (op. egoizmus).
buržoazie, -e ž <f>1. (pův. ve franc. prostředí) sociální vrstva složená ze zámožnějšího městského obyvatelstva, měšťanstvo, měšťanský stav
2 marx. vládnoucí „třída“ kapit. společnosti vlastnící výr. prostředky; buržoazní příd.: b. revoluce; b. stát;buržoazně přísl.
Lumír Klimeš, Slovník cizích slov 1981, ukázka z 5. přepracovaného vydání 1995:
altruismus[-iz-] i altruizmus m. (2. j. -mu) nesobecký způsob myšlení n. cítění, jednání ve prospěch druhých lidí (op. sobectví, egoismus ↓)
buržoaziež. měšťanstvo, zvl. zámožné, tzv. třetí stav; proti aristokratickým výsadám prosazovala b. rovnost všech občanů před zákonem, tj. politický a hospodářský liberalismus; v socialist. ideologii třídní protiklad proletariátu
Karel Kučera, Cizí slova, 1978
altruismus /it. altrui „cizí, jiný, druhý“/ nesobecký způsob myšlení n. cítění, jednání ve prospěch jiných lidí | opak: egoismus
(buržoazie není uvedena)
Ladislav Rejman, Kapesní slovník cizích slov, 1971:
altruismus [-trujiz-] m nesobecký, laskavý vztah k druhému člověku; láska k bližnímu
buržoaziež měšťácká třída, měšťáctvo, vládnoucí třída v kapitalistické společnosti
Ladislav Rejman, Slovník cizích slov, 1966:
altruismus [-trujiz-] m láska k bližnímu, nezištný a laskavý vztah k druhému člověku n. lidem, nesobeckost; altruistam nesobecký člověk, člověk s dobrým vztahem k druhým lidem (op. egoista)
buržoaziežpolit. měšťáctvo; za feudalismu městské obyvatelstvo (na rozdíl od šlechty a duchovenstva); za kapitalismu vládnoucí třída, vlastnící hlavní výrobní prostředky na základě soukromého vlastnictví, vykořisťující námezdní práci proletariátu; tvoří ji velcí, střední a drobní kapitalisté; monopolistická b. ve vyspělých kapitalistických zemích vytváří finanční oligarchii; národní b. v bývalých koloniálních a závislých zemích se za určitých podmínek zapojuje do osvobozeneckého boje a protiimperialistické fronty
Jan Kubišta, Ladislav Rejman, Slovník cizích slov, 1956:
altruismus [-trujiz-] m cítění ve prospěch bližního, láska k bližnímu, nesobeckost (op. egoismus, sobectví); altruista m kdo přeje druhému, nesobecký člověk (op. egoista, sobec); altruistický [-tyc-] nesobecký; hlásající altruismus (op. egoistický, sobecký)
buržoa, -oy m měšťák; kapitalista, nepřítel pracující třídy; pejor. člověk zastaralých, nepokrokových názorů, šosák, zpátečník; buržosazie [-zie] ž měšťáctvo; kdysi název společenské vrstvy městského obyvatelstva na rozdíl od šlechty a duchovenstva, nyní společenská třída vlastnící výrobní prostředky na základě soukromého kapitál. vlastnictví, vládnoucí vykořisťovatelská třída v kapitalistické společnosti, zámožnější konservativnější vrstvy obyvatelstva vůbec, měšťáci; buržoazní [-zni], buržoastický [-tyc-] měšťácký; vykořisťovatelský
Jiří Haller, Kapesní slovník cizích slov, 1954:
altruismus [-trujiz-] m cítění ve prospěch bližního, láska k bližnímu (op. egoismus); altruistam kdo miluje své bližní; altruistický [-styc-] cítící s jinými lidmi, s bližními
buržoa, -oy m pův. měšťan; měšťák; nepřítel pracující třídy, kapitalista; buržoasie [-zije] ž vládnoucí třída v kapitalistické společnosti, měšťáctvo; buržoasní [-zní] měšťácký; vykořisťovatelský
Vilém Pech, Velký slovník cizích slov, 1948:
altruism(us)l. nesobecká láska k bližnímu a jednání podle ní; altruista nesobecký člověk
Karel Tauš, Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin, 1946:
Altruismus (lat.) – láska k druhým lidem, nesobecká láska, zásada že napřed máme dbáti prospěchu druhých a pak teprve vlastního, osobního, což dokáže jen skutečný altruista – nesobecký člověk.
Buržoasie (z franc. bourgeoisie) – měšťáctví, měšťanstvo, pak pohodlný, bezstarostný a jen o svůj majetek opírající se stav, společenská třída, opak třídy dělné, proletariátu. V ruštině buržuj, u nás lidově buržoust – měšťák, bohatý nadutec, budižkničemu, nabob.
Julie Šupichová, Slovníček cizích slov pro mládež, 1944:
altruista – člověk, který nemyslí jenom na sebe, nýbrž také na své bližní.
(slovo buržoazie není uvedeno)
Otakar Šetka, Nový slovník cizích slov v moderní češtině, 1935:
altruis|musit. žití pro jiné, lidumilství, opak egoismu. -ta, -tický člověk nesobecký, pečující o jiné, nezištný.
bourgeois (buržoa) f. měšťák, měšťácký; P buržoust; druh písma prostřední velikosti. -ie (zi) f. měšťáctvo, střední stav, šosáci, buržoazie.
buržoa viz bourgeois = rus. buržuj.
Bedřich Klenot, Slovník cizojazyčných slov a úsloví, 1922:
altruismus, vl, žití pro jiné, láska k jiným, lidumilství, opak egoismu
altruista, osoba pečující o jiné, jiným blahodárná, nezištná
bougerois (buržoá), f, měšťák, měšťácký; také tolik co borgis; viz toto
borgis (borží), f, druh písma prostřední velikosti
bourgeoisie (buržoazí), f, měšťanstvo, stav střední, šosáci
František V. Pokorný, Naučný slovníček, 1922:
altruismus, it., vzájemnost, láska k bližnímu; opak egoismu.
altruismus [ʔaltrujɪzmus] (2. j. -mu, 6. j. -mu) podstatné jméno rodu mužského neživotného ⟨~lat.⟩
altruizmus [ʔaltrujɪzmus] (2. j. -mu, 6. j. -mu) podstatné jméno rodu mužského neživotného ⟨~lat.⟩
nesobecký způsob myšlení nebo cítění, nezištné jednání ve prospěch druhých lidí jako mravní princip. op. egoismus, egoizmus, sobectví:
vrozený altruismus
předstíraný altruismus
Jedná z čirého altruismu.
Humanitární pomoc by měla být výrazem čistého altruismu.
buržoazie [buržoazɪje] (2. j. -ie) podstatné jméno rodu ženského ⟨fr.⟩ histor.
1. (od přelomu 15. a 16. století do 1. pol. 20. století) sociální vrstva složená ze zámožnějšího zejména městského obyvatelstva, průmyslníků a finančníků, měšťanstvo:
průmyslová buržoazie
drobná / střední buržoazie
příslušník vysoké buržoazie
Po porážce Napoleona se ve společnosti postupně prosadila ekonomicky silná buržoazie.
Rozhodující moc se v železářském průmyslu v průběhu 19. století přesunula do rukou velkopodnikatelů z řad obchodní a bankovní buržoazie.
2. (v marxistickém pojetí) vládnoucí třída kapitalistické společnosti vlastnící výrobní prostředky:
třídní konflikt proletariátu a buržoazie
V 19. století se společnost dělila na nesmiřitelné tábory buržoazie a dělnictva.
altruismus [-iz-] (dř. též -ism), -mu m. (z lat. zákl.) nesobecký způsob myšlení n. cítění, jednání ve prospěch druhých lidí (op. egoismus, sobectví)
buržoasie [-zi-], buržoazie (dř. ps. též bourgeoisie), -e ž. (z fr.) 1.společenská třída vlastnící výrobní prostředky na základě soukromého kapitalistického vlastnictví; vládnoucí vykořisťovatelská třída v kapitalistické společnosti; měšťáctvo: Goethe, představitel rodící se německé b. (Šal.): mladá česká b. třicátých let; pokrokové vrstvy b.; rozmach b.; liberální b.; nacionální b.; nadvláda, diktatura b.; třídní boj mezi b-í a proletariátem; porážka b. v socialistické revoluci: vyšší, střední, drobná b.; venkovská b. zámožnější, konzervativní vrstva obyvatelstva venkova 2.(ve feudální společnosti) obyvatelé měst vůbec; měšťanstvo, stav měšťanský (vedle šlechty a duchovenstva)
altruismus, altruism, -ismu m. cítění ve prospěch bližního (op. egoismus).Tak jednou jsme rokovali s prof. Masarykem o altruismu a egoismu jako pružinách lidské činnosti. Herb
buržoasie (vysl. -zije) -e f. zámožnější třída městského obyvatelstva (op. dělnictvo, proletariát).
Přiživoval se mezi studenty, v buržoasii, mezi umělci, novináři. Kun.
Zastávaje se šlechty, o „proletariátu“ mluví Palacký docela ve smyslu tehdejších zastánců buržoasie. Mas.
V buržoasii je právě tak málo smyslu pro snahy ryze umělecké jako pro vzlet etický. Ben
Poznámky
↑Dle záznamu v katalogu Národní Knihovny. Také autor dalších slovníků v edici Dr. Bačkovského korunových slovníčků cizích řečí.
