PROFILBARU.COM

Čouští králové stáli v čele království Čou, čínského státu existujícího v 11. až 3. století př. n. l. Prvním králem dynastie Čou byl Ťi Fa (posmrtným jménem Wu-wang), který svrhl posledního krále dynastie Šang. Wu-wang, jeho otec Wen-wang a bratr Ťi Tan, vévoda z Čou a regent za nedospělého Wu-wangova syna, jsou čínskou tradicí pokládáni za vynikající vládce, konfuciánci slaveni jako vzory humanity a správného chování.^[1]

Čouští králové zprvu, v období Západních Čou, sídlili na západě Číny, v Cung-čou u moderního Si-anu; král Pching-wang pod tlakem západních kmenů po svém nástupu roku 770 př. n. l. přesídlil na východ do Čcheng-čou (také Luo či Luo-i, moderní Luo-jang), čímž začalo období Východních Čou.^[2] Následující čouští panovníci ztráceli moc ve prospěch údělných států, které v období Letopisů (také jako období Jar a podzimů) zesílily a v období válčících států získaly faktickou nezávislost, až nakonec jeden z nich, stát Čchin, zabral zbytky čouského státu a záhy ovládl i celou Čínu.

Seznam králů

Za nejstarší spolehlivé datum čínských dějin historikové svorně pokládají vyhnání krále Li a nastolení regentství roku 841 př. n. l.^[3] Chronologie starších dob je předmětem stálých diskuzí. Počátek období Západní Čou – svržení Šangů a nástup čouského krále Wu – je v nich kladen do let 1130 až 1018 př. n. l.^[4]

Níže jsou uvedena tradiční data, data ze stručné zprávy Chronologického projektu Sia-Šang-Čou z roku 2000, a data (orientačně) uvedená v českém překladu díla S’-ma Čchiena Kniha vrchních písařů : Výbor z díla čínského historika.

Seznam čouských králů^[5]
Jméno		Období vlády
posmrtné	příjmení a osobní jméno	tradiční^[5]	projekt Sia-Šang-Čou^[6]	Kniha vrchních písařů^[7]
období Západní Čou
Wu-wang 武王	Ťi Fa 姬發	1121–1116 př. n. l.	1046–1043 př. n. l.	1027–1024 př. n. l.
Čcheng-wang 成王	Ťi Sung 姬誦	1115–1079 př. n. l.	1042–1021 př. n. l.	1024–1004 př. n. l.
Kchang-wang 康王	Ťi Čao 姬釗	1078–1053 př. n. l.	1020–996 př. n. l.	1004–966 př. n. l.
Čao-wang 昭王	Ťi Sia 姬瑕	1052–1002 př. n. l.	995–977 př. n. l.	966–947 př. n. l.
Mu-wang 穆王	Ťi Man 姬滿	1001-947 př. n. l.	976–922 př. n. l.	947–927 př. n. l.
Kung-wang 共王	Ťi I-chu 姬繄扈	946–935 př. n. l.	922–900 př. n. l.	927–907 př. n. l.
I-wang 懿王	Ťi Ťien 姬囏	934–910 př. n. l.	899–892 př. n. l.	907–897 př. n. l.
Siao-wang 孝王	Ťi Pi-fang 姬辟方	909–895 př. n. l.	891–886 př. n. l.	897–887 př. n. l.
I-wang 夷王	Ťi Sie 姬燮	894–879 př. n. l.	885–878 př. n. l.	887–857 př. n. l.
Li-wang 厲王	Ťi Chu 姬胡	878–841 př. n. l.	877–841 př. n. l.	857–841 př. n. l.
období „Kung-che“		841–828 př. n. l.
Süan-wang 宣王	Ťi Ťing 姬靜	827–782 př. n. l.
Jou-wang 幽王	Ťi Kung-šeng 姬宮湦	782–771 př. n. l.
období Východní Čou
Pching-wang 平王	Ťi I-ťiou 姬宜臼	770–720 př. n. l.
Chuang-wang 桓王	Ťi Lin 姬林	720–697 př. n. l.
Čuang-wang 莊王	Ťi Tchuo 姬佗	697–682 př. n. l.
Si-wang 釐王	Ťi Chu-čchi 姬胡齊	682–677 př. n. l.
Chuej-wang 惠王	Ťi Lang 姬閬	677–652 př. n. l.
Siang-wang 襄王	Ťi Čeng 姬鄭	655–619 př. n. l.
Čching-wang 頃王	Ťi Žen-čchen 姬壬臣	619–613 př. n. l.
Kchuang-wang 匡王	Ťi Pan 姬班	613–607 př. n. l.
Ting-wang 定王	Ťi Jü 姬瑜	607–586 př. n. l.
Ťien-wang 簡王	Ťi I 姬夷	586–572 př. n. l.
Ling-wang 靈王	Ťi Sie-sin 姬泄心	572–545 př. n. l.
Ťing-wang 景王	Ťi Kuej 姬貴	545–521 př. n. l.
Tao-wang 悼王	Ťi Meng 姬猛	521–520 př. n. l.
Ťing-wang 敬王	Ťi Kaj 丐貴	520–476 př. n. l.
Jüan-wang 元王	Ťi Žen 姬仁	476–469 př. n. l.
Čen-ting-wang 貞定王	Ťi Ťie 姬介	469–441 př. n. l.
Aj-wang 哀王	Ťi Čchü-ťi 姬去疾	441 př. n. l.
S’-wang 思王	Ťi Šu 姬叔	441 př. n. l.
Kchao-wang 考王	Ťi Wej 姬嵬	441–426 př. n. l.
Wej-lie-wang 威烈王	Ťi Wu 姬午	426–402 př. n. l.
An-wang 安王	Ťi Ťiao 姬驕	402–376 př. n. l.
Lie-wang 烈王	Ťi Si 姬喜	376–369 př. n. l.
Sien-wang 顯王	Ťi Pien 姬扁	369–320 př. n. l.
Šen-ťing-wang 慎靚王	Ťi Ting 姬定	320–315 př. n. l.
Nan-wang 赧王	Ťi Jen 姬延	315–256 př. n. l.

Vedle vládnoucích panovníků byli posmrtně na krále povýšeni také předkové zakladatele dynastie Čou – krále Wu, a sice jeho otec Ťi Čchang (姬昌) obdařený titulem král Wen (Wen-wang, 文王), děd Ťi Ťi-li (姬季歷) nazývaný král Ťi (Wang-ťi, 王季) a praděd Ťi Tan-fu (姬亶父) s titulem Velký král (Tchaj-wang, 太王).

Reference

↑ THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2000–2015 [cit. 2015-05-22]. Kapitola Chinese History - Zhou Dynasty 周 (11th cent.-221 BCE). [Dále jen Theobald]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Theobald. Rev. 2013-5-11 [cit. 2015-05-22]. Kapitola Chinese History - Zhou Dynasty map and geography.
↑ LOMOVÁ, Olga. Písaři? Astrologové? Historici? : K počátkům historiografie v Číně. In: S’-MA, Čchien. Kniha vrchních písařů : Výbor z díla čínského historika. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2012. Překlad Olga Lomová a Timoteus Pokora. ISBN 978-80-246-2154-8. S. 23–80, na s. 79.
↑ LEE, Yun Kuen. Building the chronology of early Chinese history. Asian Perspectives: the Journal of Archaeology for Asia and the Pacific. 2002, roč. 41, čís. 1, s. 15–42, na s. 17. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2015-05-22]. Kapitola Chinese History - Rulers of the Zhou Dynasty 周 (11th cent.-221 BCE).
↑ XSZCP Group. 夏商周断代工程1996—2000年阶段成果报告: 简本 [Chronologický projekt Sia-Šang-Čou, stručná zpráva za roky 1996–2000]. Peking: 世界图书出版公司, 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-29. ISBN 978-7-5062-4138-0. S. 86–88. (čínsky) Archivováno 29. 12. 2010 na Wayback Machine. citováno dle LEE, Yun Kuen. Building the chronology of early Chinese history. Asian Perspectives: the Journal of Archaeology for Asia and the Pacific. 2002, roč. 41, čís. 1, s. 15–42, na s. 18. Dostupné online. (anglicky)
↑ S’-MA, Čchien. Kniha vrchních písařů : Výbor z díla čínského historika. Překlad Olga Lomová a Timoteus Pokora. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2012. 648 s. ISBN 978-80-246-2154-8. Kapitola čtvrtá. Dynastie Čou, s. 105–133.