Schmitten (psáno také jako Schmitten GR pro odlišení od jiných stejnojmenných sídel; rétorománskyFerrera) je obec ve švýcarskémkantonuGraubünden, okresu Albula. Nachází se v údolí řeky Landwasser, asi 22 kilometrů jihovýchodně od kantonálního hlavního města Churu a 17 kilometrů jihozápadně od Davosu. Žije zde 234[1] obyvatel.
Geografie
Schmitten je obec na pravé straně údolí řeky Landwasser. Leží v nadmořské výšce okolo 1300 metrů na kantonální silnici mezi Lenzerheide a Davosem.
Schmitten je poprvé zmiňován roku 1447 jako Schmiten.[2] V oblasti, která byla původně řídce osídlena Římany, se ve 14. a 15. století usadili Walserové z Davosu. Šlechtici z Vazu drželi pozemky až do roku 1338. V letech 1470–1490 byl postaven kostel Allerheiligen, od roku 1718 je Schmitten samostatnou farností. Protestantská farnost existovala pouze do roku 1608. Ve Schmittenu má historickou tradici chov dobytka a zemědělství. Až do 19. století se zde těžilo a tavilo železo, olovo a měď. V roce 1862 zničil vesnici požár. Silnice Landwasserstrasse byla postavena v letech 1870–1873 a od 80. let 20. století zde bylo postaveno mnoho rekreačních nemovitostí.[2]
Slučování obcí
V rámci slučování obcí v Graubündenu se objevily snahy o sloučení všech obcí v údolí Albula do jedné obce Albula. Dne 23. března 2013 však většina obyvatel Schmittenu toto zásadní rozhodnutí odmítla. Mezi lety 2015–2020 se vedly diskuze o tom, zda by se Schmitten neměl sloučit s obcí Davos. Touto cestou se již dříve vydala tehdejší samostatná obec Wiesen, která se nachází východně od Schmittenu; od 1. ledna 2009 je tak součástí Davosu.
Ve 14. a 15. století se v obci usadili Walserové z Davosu. Navzdory sousedním rétorománským komunitám byl podíl obyvatel hovořících rétorománsky vždy méně než 10 %. Vývoj v posledních desetiletích ukazuje následující tabulka:
Z 266 obyvatel na konci roku 2005 bylo 247 (92,86 %) švýcarských státních příslušníků.
Doprava
V letech 1870–1873 byla podél řeky Landwasser vybudována silnice Landwasserstrasse, vedoucí z Brienzu přes Alvaneu a Schmitten, po strmých svazích a modřínovými lesy, které se střídají s hluboce zaříznutými údolími (zde nazývanými Tobel), do Wiesenu a končí v Davosu.
