Úsek Přerov–Olomouc vybudovala Severní dráha císaře Ferdinanda (SDCF) jako odbočku své hlavní tratě Vídeň–Krakov. Provoz byl zahájen 17. října 1841. V době stagnace SDCF a v důsledku hospodářské krize a z rozhodnutí císaře Ferdinanda I. z 19. prosince 1841 převzal iniciativu ve výstavbě nejdůležitějších železnic stát. V letech 1845–1849 provozovala dráhu Olomouc–Praha pro stát SDCF, smlouva ale byla nevýhodná, proto byla dráha od roku 1849 provozována přímo státem. Vzhledem k neuspokojivé hospodářské situaci státu po roce 1848 byla Severní státní dráha roku 1854 privatizována, dráhu převzala soukromá Rakouská společnost státní dráhy (StEG).[2]
V Rudolticích byla zřízena jednokolejná stanice V. třídy pod názvem Rudelsdorf.[3] Název byl změněn v letech 1876–1885 na Landskron-Rudelsdorf a do roku 1918 opět Rudelsdorf, v meziválečném období stanice nesla název Rudoltice a po druhé světové válce od roku 1945 Rudoltice v Čechách.[1] V roce 1844 byl ve stanici postaven přízemní strážní domek č. 66 se sedlovou střechou, zvětšený o čekárnu a kancelář. V roce 1873 společnost StEG nechala zvětšit čekárnu přístavbou. V roce 1876 byla budova opět prodloužena o čekárnu 1. a 2. třídy.[4]
Rudoltice v Čechách v roce 1910
V roce 1882 byla v zastávce položena nákladní kolej pro nakládku dřeva.[5] V roce 1885 byla zahájena doprava na nově postavené trati do Lanškrouna. Vedle výpravny byla postavena obytná budova se dvěma byty. Ve stanici byla jedna průběžná kolej, dvě kusé koleje 250 m dlouhé a skladištní kolej 100 m dlouhá. Ve směru k Třebovici byla postavena budova dřevěného skladu.[6] V roce 1895 byla výpravna prodloužena přístavbou pro čekárnu 3. třídy. Podle plánku[7] měla výpravna obdélný půdorys (29,65 × 8,57 m) a její dispozice byla následující: čekárna 3. třídy, chodba a čekárna 2. třídy, vestibul, kancelář s výdejnou jízdenek, nocležna, kancelář a lampárna.[7]
V roce 1930 byl zahájen dvoukolejný provoz v úseku úsek Rudoltice–Hoštejn, v roce 1933 byla přidána druhá kolej i v úseku Třebovice v Čechách – Rudoltice. V roce 1930 byla vedle stávající výpravny postavena nová výpravní budova podle projektu inženýra Miloše Fikra.[3] Nová funkcionalistická výpravna byla postavena jalo třípodlažní budova se třemi gradujícími výškovými úrovněmi hmot. Dvoupodlažní část má střechu stanovou, jednopatrová část má střechu polovalbovou a přízemní část má plochou střechu. Přízemí ukončené patrovou římsou přechází v atiku ukončenou stylizovanými koly.[8] V přízemí výpravny byla dopravní kancelář, kancelář přednosty stanice, pokladna a vestibul. V patrech byly byty pro zaměstnance dráhy.[6]
Odkazy
Reference
↑ abcd Rudoltice v Čechách (žst). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2023-11-13]. Dostupné online.
↑ abKREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží, Architektura a stavební vývoj. Svazek III. Litoměřice: [s.n.], 2009. ISBN978-80-86765-12-9. S. 5–7, 86–87, 93 a 94.
.jpg)
