Rudolf Žejdlic ze Šenfeldu (1590 – 28. září 1622 Choceň) byl český šlechtic z rodu Žejdliců, majitel panství Polná-Přibyslav.
Jeho otec Hertvík Žejdlic ze Šenfeldu koupil polensko-přibyslavské panství 3. listopadu 1597 od Jáchyma Oldřicha z Hradce za 119 000 míšeňských zlatých. Majetek zdědil Jan Žejdlic, jenž zemřel v roce 1609, a tak panství získal Rudolf.[1]
V roce 1618 se postavil na stranu českých stavů proti císaři.[1] Podporu pro české povstání hledal ve Francii. Začátkem roku 1620 pobýval na pozvání na polenském hradě král Fridrich Falcký.[1] 8. listopadu 1620 se účastnil bitvy na Bílé hoře spolu se svým vojskem.[1] Po porážce stavů mu zkonfiskovali celým majetek, Polná byla dočasně zastavena královskému místodržícímu Jaroslavu Bořitovi z Martinic, který na panství dohlížel až do roku 1622.
Zemřel jako poslední mužský potomek polenské větve Žejdliců.[1] Údajně měl být otráven na zámku v Chocni.[1] Po jeho smrti na něj podal císařský kurátor žalobu za rebelii proti císaři a kvůli tomu dostaly Rudolfovy sestry Anna, Marie a Ester pouze část z původního jmění formou finančního narovnání. Na příkaz Bořity z Martinic jej v tichosti pohřbili 11. listopadu 1622. Jeho ostatky byly tajně převezeny do Polné a uloženy do rodinné hrobky v chrámu Nanebevzetí Panny Marie.[1]