PROFILBARU.COM

Rudolf Uher
Narození	19. července 1913; Lubina, Slovensko
Úmrtí	27. srpna 1987 (ve věku 74 let); Bratislava
Národnost	slovenská
Vzdělání	SVŠT v Bratislavě
Povolání	sochař
Hnutí	Skupina výtvarných umelcov 29. augusta
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Uher (19. července 1913 Lubina – 27. srpna 1987 Bratislava) byl slovenský sochař.

Život

Rudolf Uher studoval na Obchodní akademii v Trenčíně, na Učitelském ústavu v Prešově a později v letech 1941–1944 studoval na Oddělení kreslení a malby Slovenské vysoké školy technické pod vedením profesora Jozefa Kostky. V roce 1946 studijně pobýval v Paříži, stal se členem Skupiny 29. augusta (Alojz Klimo, Vincent Hložník, Ladislav Guderna, Peter Matejka, Ján Želibský a další).^[1] V roce 1964 se seznámil a celoživotně sblížil se známým rakouským sochařem Karlem Prantlem. V témže roce založil spolu s Miloslavem Chlupáčem a Andrejem Rudavským Sochařské sympozium v Ružbachách. V letech 1967 (Expo Montréal) a 1970 (Expo Osaka) instaloval svoje sochy před československými pavilóny na světových výstavách, v roce 1971 proběhla instalace jedné z jeho minimalistických plastik (Socha pre betón) ve Vermontu v USA.

V roce 1972 mu bylo pozastaveno členství v ZSVU a omezena výstavní činnost – některá jeho exteriérová díla byla úředně zničena. V roce 1973 ochrnul na pravou ruku. Od roku 1975 začal tvořit sochy z pálené a glazované hlíny a levou rukou psal poznámky k vlastní tvorbě a svoje vzpomínky. Uhrovo vyřazení z veřejného života trvalo až do roku 1983, kdy byla povolena výstava k jeho sedmdesátinám.

Rudolf Uher zemřel 27. srpna 1987 v Bratislavě.

Dílo

Rudolf Uher je vnímán jako výjimečný a osobitý sochař, který dvakrát – ve čtyřicátých a šedesátých letech 20. století – novým způsobem formuloval principiální vývoj slovenského moderního sochařství. Posunul slovenské chápání sochařského tvaru od klasické moderny k neomoderně. Ve 40. letech R. Uher rozvinul sochařský program archetypu, pratvaru a univerzální interpretace. Ve své sochařské tvorbě zjednodušoval a zevšeobecňoval tvarový typ, který vyjadřoval např. ve formě anonymních hlav, lyrických torz (Torzo, 1943) a figur v pohybu. V této době vznikl cyklus sádrových plastik s tématem Zem, dřevěné reliéfy (Plodná zem, 1946) a studie hlav v kameni a hlíně.

V 50. letech dočasně podlehl společenské objednávce a vytvořil sochu Partyzána v duchu socialistického realismu, ale už koncem 50. let se vrátil k původním východiskům své tvorby (More I–III, 1958).

Od začátku 60. let, v období svého tvořivého vzepětí, rozvíjel vlastní výklad minimalismu, ve kterém spojil základní geometrický modul a náznakovost geometrického tvaru s rukopisnou expresivností – jednou ve formě agresívního gesta, jindy s poetikou. Při tvorbě svých soch razantně odstraňoval hranice mezi figurativním a nefigurativním přístupem k sochařskému tvaru. V 60. letech nově definoval nefigurativní sochu a vytvořil velký abstraktní tvar Kameň a oheň (1969) pro Expo v Ósace. Nefigurativní archetypy povýšil na všelidské, nadčasové znaky a symboly. Uher ztvárňoval svět i přírodu vcelku, synteticky a intuitivně. Vytvořil syntézu geometrického tvarosloví spojeného s monumentálním vyjádřením.

V počátcích své tvorby Uher pracoval zejména se sádrou, kamenem a dřevem, některé sádrové plastiky byly s časovým posunem odlévány do bronzu. V 60. letech rozvíjel svůj program novátorským využitím svařovaného železa. Jeho oblíbeným materiálem bylo dřevo. Po onemocnění v 70. a 80. letech využíval ve své tvorbě pálenou a glazovanou hlínu. Některá takto zpracovaná díla byla následně odlita do bronzu.

Motto R. Uhera

Socha sa začína tam, kde začína zem. A dosahuje tam, kam dosiahol človek.^[2]

Zastoupení ve sbírkách (výběr)

Slovenská národní galerie
Národní galerie v Praze
Galéria mesta Bratislavy
Galéria M. A. Bazovského v Trenčíně
Liptovska Galéria P. M. Bohúňa v Liptovském Mikuláši
Slovenské národné múzeum, zámek Bojnice
Muzeum umění Olomouc
Galerie Klatovy – Klenová
National Museum, New Foundland, Kanada
Ohbayjashi – Gumi, Osaka, Japonsko
Galéria Jána Koniarka, Trnava
Považská galéria umenia v Žiline
Stredoslovenská galéria, Banská Bystrica

Výstavy

Autorské

1964 Plastiky a kresby, Bratislava, Bratislavský umelecký kabinet (SK)
1957 Plastiky, Bratislava, Výstavná sieň ZSVU (SK)
1960 Plastiky a kresby, Brno, Dům pánů z Kunštátu (CZ)
1961 Plastiky a obrazy, Berlín, Československé kulturní středisko (DE)
1966 Plastiky a kresby, Praha, Nová síň (CZ)
1966 Plastiky a kresby, Káhira, Československé kulturní středisko (EGY)
1967 Plastiky, Bratislava, Dom umenia (SK)
1969 Obrazy a sochy, Praha, Nová síň (CZ)
1970 Plastiky, Brno, Galerie Jaroslava Krále (CZ)
1982 Sochár a jeho kresba I., Bratsilava, Slovenská národní galerie
1983 Výber z tvorby 1943 – 1983, Bratislava, Výstavná sieň ZSVU (SK)
1985 Sochy a kresby, Žilina, Považská galéria (SK)
1986 8 sculpturen, Viedeň, Kunsathandeln Cajetan Grill (A)
1987 Sochy a kresby, Senica, Záhorská galéria (SK)
1995 Sochy, Klenová, Galerie Klatovy (CZ)
1998 Hommage à Rudolf Uher, Bratislava, CC Centrum (SK)
2009 Bratislava, Danubiana (SK)

Kolektivní (výběr)

2000 Common Denominator, Galéria mesta Bratislavy (SK)
2000 Slovak visual art in 20th century, Slovenská národní galerie, Bratislava (SK)
2000 Axis mundi, Slovenská národní galerie, Bratislava (SK)
2001 Súčasné slovenské umenie, Kunstverein Passau (DE)
2001 Z kolekcie prvej slovenskej investičnej skupiny, Danubiana, Bratislava (SK)
2002 Nové slovenské umenie, WUK - Kunsthalle Exnergasse, Vídeň
2003 Slovenské súčasné umenie, Gallery art factory, Praha (CZ)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rudolf Uher na slovenské Wikipedii.

↑ abART: Skupina výtvarných umelcov 29. augusta
↑ BARTOŠOVÁ, Zuzana. Výtvarný život. 1988, roč. 8, čís. 33, s. 28–31.

Publikace

Rudolf Uher, Sochy, ed. Šetlík J, Uher M, 1998, 239 s., Slovart, Bratislava, ISBN 80-7145-325-0
Rudolf Uher: Výber z tvorby 1943 - 1983, 1983, Bachratý B, kat. 84 s., ZSVU, Bratislava
Rudolf Uher, 1969, Kára L, Pallas, Bratislava