PROFILBARU.COM

Rozrazil bažinný
	Rozrazil bažinný (Veronica anagalloides)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales);
Čeleď	jitrocelovité (Plantaginaceae);
Rod	rozrazil (Veronica);
Binomické jméno
	Veronica anagalloides; Guss.
Synonyma
	Veronica anagallis-aquatica subsp. anagalloides ;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozrazil bažinný (Veronica anagalloides) je druh vlhkomilného rozrazilu kvetoucí drobnými bělavými kvítky.

Rozšíření

Rozšíření tohoto druhu je v Evropě omezeno na jižní, jihovýchodní a střední část světadílu, sever přirozeného výskytu je ohraničen středními Čechami, jižní Moravou a jižním Slovenskem. Rozšířen je dále v Malé Asii, na Blízkém východě, ve Střední Asii a v Číně a Japonsku. Roste i v oblastech Afriky přilehlých ke Středozemnímu moři. Jak napovídá české jméno, jeho nejčastějším biotopem jsou drobné příkopy a oblasti bohaté na výživné bahno okolo řek, jezer i podmáčená zasolená přímořská půda. Roste také na střídavě zamokřených obdělávaných pozemcích nebo v nezapojených porostech přeplavovaných luk.

V České republice se vyskytuje jen zřídka, nejčastěji je ke spatření v Polabí okolo Pardubic, v Dyjsko-svrateckém a Dolnomoravském úvalu, na Pálavě a v zátopových územích Dyje.^[3]^[4]

Popis

Je to převážně jednoletá bylina s přímou nebo u země vystoupavou tenkou lodyhou vysokou 10 až 40 cm. Tupě hranatá až oblá lodyha je většinou jednoduchá nebo větvená, někdy načervenalá, je vyplněná dření a má schopnost u báze zakořeňovat. Vstřícné nebo v trojčetných přeslenech přisedlé listy jsou poloobjímavé, úzce kopinaté, bývají dlouhé 15 až 40 mm a široké 5 až 7 mm. Jejich čepele jsou mělce vroubkované až celokrajné, na koncích špičaté. Chromozómové číslo je 2n = 18.

Drobné květy se stopkami jsou sestaveny do hustě žláznatých hroznovitých květenství dlouhých až 15 cm které vyrůstající z paždí listů. Stopky květů, zpravidla šikmo vzhůru odstálé (30 ° od osy květenství), postupně dorůstají a dosahují délky 4 až 7 mm, jejich listeny jsou čárkovitě kopinaté a měří okolo 2 až 3 mm.

Čtyři kališní lístky jsou podlouhle eliptické, na vrcholu špičaté nebo tupě špičaté, většinou stejně dlouhé (2 až 3 mm) ale nestejně široké, celokrajné, k plodu přitisknuté, žláznatě chlupaté. Koruna má v průměru 2 až 4 mm, bývá bělavá s tmavofialovou nebo červenou žilnatinou, horní lístek bývá nafialovělý nebo namodralý. Kvete v červenci až září.

Plodem jsou řídce až hustě žláznatě chlupaté, široce eliptické tobolky 2,5 až 3,5 mm dlouhé a 1,7 až 2,8 mm široké, z boku jen mírně smáčknuté, na vrcholu jen nepatrně vykrojené. Obsahují asi 30 semen dlouhých 0,7 mm, lehce zploštělých, po obou stranách vypouklých.^[4]^[5]

Ohrožení

Podle "Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR" patří rozrazil bažinný k rostlinám silně ohroženým C2 (EN), jeho přirozená stanoviště mizí s přibývajícími odvodňovacími kanály, meliorací a napřimováním říčních toků.^[6]

Taxonomie

Rozrazil bažinný se vyskytuje ve dvou poddruzích:

Veronica anagalloides Guss. subsp. anagalloides
Veronica anagalloides Guss. subsp. heureka M. A. Fisch.

V České republice roste nominální poddruh Veronica anagalloides Guss. subsp. anagalloides. ^[3]

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑ ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Veronica anagalloides [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 18.10.2004 [cit. 2011-06-30]. Dostupné online.
↑ ^a ^b GRIN Taxonomy for Plants: Veronica anagalloides [online]. United States Department of Agriculture, USA, rev. 25.02.2004 [cit. 2011-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-29. (anglicky)
↑ ^a ^b NECHOJDOMOVÁ, Veronika. Rozrazily z okruhu Veronica anagallis-aquatica v ČR [online]. Masarykova univerzita, PřF, Brno, rev. 30.04.2009 [cit. 2011-06-30]. Dostupné online.
↑ Flora of China: Veronica anagalloides [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA. [cit. 2011-06-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2011-06-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. ISBN 80-86064-52-2.