Rokycany – vojenské cvičiště

Zdroje k infoboxu Evropsky významná lokalita Přírodní rezervace Vojenské cvičiště
Krajina obory
Základní informace
Vyhlášení	15. dubna 2005
Vyhlásil	Vláda ČR
Nadm. výška	380–420 m n. m.
Rozloha	66,25 ha
Poloha
Stát	Česko Česko
Umístění	Rokycany, Kamenný Újezd u Rokycan
Souřadnice	49°43′12,99″ s. š., 13°34′53,1″ v. d.
Přírodní rezervace Vojenské cvičiště
Další informace
Kód	2740
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rokycany – vojenské cvičiště je evropsky významná lokalita přibližně dva kilometry jihozápadně od města Rokycany v Plzeňském kraji. Celková rozloha území činí 66,2522 ha.^[1] Veřejně přístupná pěšina rozděluje pastvinu na dvě části, návštěvníci mohou využít vyhlídkovou lávku.

Oblast leží na jižním okraji města Rokycany v bývalém vojenském prostoru, konkrétně v části vojenského cvičiště, který byl ve 20. století využíván Armádou ČR jako chemické cvičiště a depozit.^[2]

V roce 2005 bylo území bývalého vojenského cvičiště vyhlášeno za evropsky významnou lokalitu v rámci soustavy chráněných území NATURA 2000.^[3][1] Důvodem zařazení této lokality do seznamu je zachování mokřadů s populací chráněné kuňky žlutobřiché.^[1]

Na území nalezneme i jiné významné chráněné druhy jako kosatec sibiřský nebo modráska bahenního.^[4] Součástí jsou i zubři evropští, exmoorští koně a jeleni evropští, kteří byli dovezeni, aby svým spásáním a pohybem zamezovali zarůstání území.^[5]

Historie

Evropsky významná lokalita se rozkládá v bývalém vojenském prostoru, který byl až do konce 20. století využíván Armádou ČR. Jednalo se o kasárny, které se nacházely na jižní hranici města Rokycany, a k nim jihozápadně přiléhající depozit a vojenské a chemické cvičiště.^[2]

V listopadu 1997 vzniklo na místě kasáren Muzeum na demarkační linii založené Nadací pozemního vojska AČR. ^[6]

Oblast původně chemického cvičiště získávalo město Rokycany postupně. V roce 2005 Ministerstvo obrany navrhlo městu Rokycany bezúplatný převod Depozitu formou darovací smlouvy.^[7] V lednu 2006 došlo k finálnímu odsouhlasení vlády k převodu území Depozitu do vlastnictví města Rokycany.^[8] V srpnu 2005 městská rada odsouhlasila odkoupení státních pozemků za Depozitem, tedy území vojenského cvičiště. ^[2]

Lávka s vyhlídkovým místem

V průběhu roku 2004 byla část území zařazena do seznamu chráněných území NATURA 2000 jako evropsky významná lokalita.^[1] Město v červnu odmítlo souhlas s územním vymezením chráněného území, ovšem Ministerstvo životního prostředí 25. srpna rozhodlo, že oblast zůstává v seznamu evropsky významných lokalit. V roce 2005 se území stalo evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000.^[3] Dne 27. března 2008 byla městu zaslána plzeňským krajským úřadem vyhláška, díky které lze evropsky významnou lokalitu prohlásit za chráněnou.^{[1] [9]}V rámci bývalého vojenského prostoru evropsky významná lokalita zahrnovala dlouhý pás od jižního okraje bývalých nových kasáren až k okraji polesí Kotel. Oblast nezahrnovala areál bývalého Depozitu a chemického cvičiště.^[2]

V roce 2018 odkoupil od města větší část území (cca. 52 hektarů) nynější majitel Robert Beneš. Pastevní rezervaci založil v roce 2019 a rozdělil ji na dvě části o velikosti 36 a 16 hektarů.^[2] Části jsou od sebe rozdělené oplocením a pěšinou pro veřejnost, přičemž je spojuje lávka s vyhlídkovým místem. Pro přípravu místa na vytvoření vhodného prostředí bylo nutné území zbavit odpadu, který se zde nacházel díky dřívějším černým skládkám a větrem zavanutého odpadu z nedaleké skládky v Němčičkách.^[10] Do větší části oploceného území byli za pomoci neziskové organizace Česká krajina dovezeni exmoorští koně a zubři evropští, kteří jsou přínosem pro spásání vegetace.^[11][12]

Přírodní poměry

Území se rozprostírá na úbočí vrchu Kotel v nadmořské výšce 380 - 420 metrů.^[1] Na západní straně tvoří hranici se skládkou Němčičky Rakovský potok. Jihovýchodní hranice sahá až k lesu v blízkosti vrchu Kotel.^[13]

Lokalita se rozkládá v katastrálním území obcí Kamenný Újezd u Rokycan a Rokycany. Území bylo v roce 2005 zařazeno do soustavy evropsky chráněných lokalit NATURA 2000.^[3]

Geologie

Území spadá do středočeské oblasti bohemikum a moldanubikum. Tyto dvě jednotky rozděluje zlomová prohlubeň (křemenný val). Bohemikum je tvořeno nemetamorfovanými horninami a slabě metamorfovanými sledy sedimentárních hornin staršího paleozoika v oblasti Barrandienu. Moldanubikum je složeno ze silně metamorfovaných hornin prekambria a paleozoika.

Geologické složení Rokycanské pahorkatiny tvoří kvartérní sedimenty - jílovité břidlice, písky a hlíny.^[13][14]

Geomorfologie

Území je dle geomorfologické členění součástí Hercynského systému, subsystému Hercynské pohoří, subprovincie Podberounské, oblasti Plzeňská pahorkatina, celku Švihovská vrchovina, podcelku Rokycanská pahorkatina a okrsku Rokycanská kotlina.^[13][15]

Reliéf Rokycanské pahorkatiny tvoří mírně skloněný terén k severu, bez větších nerovností s drobnými depresemi po činnosti armády. Bývalé vlhké louky, dříve využívané jako vojenské cvičiště, jsou značně pozměněny. Hloubením zákopů zde vzniklo mnoho malých i větších tůní.

Střední nadmořská výška se pohybuje okolo 420 metrů a nejvyšší bod Kotel dosahuje nadmořské výšky 575 metrů. Celková rozloha Rokycanské pahorkatiny činí 12 924 ha.^{[13] [14]}

Půdy

Vyskytují se zde zeminy s vysokým obsahem jílu.^[13] Zemina obsahuje jílovité (prachovité) břidlice s četnými vložkami metabazaltů a silicitů („buližníků”).^[14] Svrchní půdní horizont byl částečně přeměněn vlivem lidské činnosti.^[13]

Hydrosféra

Rakovský potok, který tvoří na západní straně hranici mezi pastvinou a skládkou, pramení v okolí vesnice Raková a vede severozápadním směrem po úbočí vrchu Kotel, přes Rokycany, na jejichž konci se stává levostranným přítokem řeky Klabavy. ^[16]

Podnebí

Poloha lokality z hlediska klasifikace spadá do klimatické oblasti MT10 (mírně teplá 10). ^[1] Jedná se o klimatickou jednotku v mírně teplé oblasti, která se vyznačuje střídáním čtyř ročních období. Léto je dlouhé, teplé, mírně suché, přechodná období podzim a jaro jsou mírně teplá a krátká. Zima je charakterizována jako velmi suchá, mírně teplá s krátkým trváním sněhové pokrývky. ^[17]

Flóra

Velkou část území tvoří bezlesí. Severní polovina je tvořena vlhkými loukami s travnatým porostem, kde se hojně vyskytuje kosatec sibiřský (Iris sibirica). V této části je poměrně pomalá sukcese způsobena zarůstáním křovinatými vrbami.^[13]

Vedle dříve zmíněného kosatce sibiřského (Iris sibirica), který je zařazen do červeného seznamu IUCN^[18],  se v oblasti vyskytují druhy též v seznamu zahrnuty ^[19] jako žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), bradáček vejčitý (Listera ovata), upolín nejvyšší (Trollius altissimus) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), který je chráněn i zákonem jako ohrožený druh. Zákonem chráněný druh, jež je zde také zastoupen, je prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Dále zde můžeme najít běžněji vyskytující se druhy: ocún jesenní (Colchicum autumnale) a krvavec toten (Sanguisorba officinalis). ^[4]

Dřevinná vegetace v jižní části území je zde smíšená. Zástupci jehličnatých dřevin jsou smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris). Listnaté dřeviny jsou zastoupeny topolem osikou (Populus tremula), břízou bělokorou (Betula pendula) a vrbou jívou (Salix caprea). ^[13][14] Díky těmto dřevinám dochází k poměrně rychlé sukcesi. ^[13]

Fauna

Stádo laní a samec jelena evropského

V jižní části se nachází plocha poměrně narušená lidskou činností s velkým množstvím tůněk, kde žije populace kuňky žlutobřiché (Bombina variegata).^[13]

Mimo výše zmíněnou kuňku žlutobřichou (Bombina variegata), která je předmětem ochrany území rezervace, se na území vyskytují: čolek obecný (Lissotriton vulgaris), skokan štíhlý (Rana dalmatina), ropucha obecná (Bufo bufo), užovka obojková (Natrix natrix), slepýš křehký (Anguis fragilis) a ještěrka obecná (Lacerta agilis Linnaeus).^{[1] [13]}Díky nedalekému Rakovskému potoku, tvořící západní hranici, v lokalitě narazíme i na raka kamenáče (Austropotamobius torrentium).^{[13] [20]} Z motýlů zde najdeme okáče lučního (Maniola jurtina) či modráska bahenního (Phengaris nausithous), který je vázán na výskyt krvavce totenu (Sanguisorba officinalis). ^[4]

Do rezervace (obory) byly dovozeny druhy: zubr evropský (Bison bonasus)^[21], exmoorský pony  (Equus ferus f. caballus)^[11] a jelen evropský (Cervus elaphus).^[4]

Ochrana přírody

Tůňky – stanoviště kuňky žlutobřiché

V dubnu 2005 bylo území oficiálně vyhlášeno jako území soustavy evropsky významných lokalit NATURA 2000. Předmětem ochrany se stala kuňka žlutobřichá (Bombina variegata).^[1] Kuňka žije v zatopených příkopech, kalužích a tůňkách, které vznikly v lokalitě díky armádní činnosti. V kategorii zákonné ochrany je zařazena jako silně ohrožený druh a je součástí červeného seznamu IUCN. Většinu roku tráví ve vodě, kde se páří a následně naklade vajíčka. Kuňka je velmi náchylná na znečištění vodního prostředí. Na území evropsky významné lokality je znečištění tůněk pravidelně kontrolováno. Při větším znečištění vlivem okolního prostředí jsou v blízkosti vybudovány nové tůňky, do kterých populace kuňky přirozeně migruje.^[22]

Počátek založení a budování pastviny Přírodní rezervace Vojenské cvičiště se datuje od roku 2019, kdy její části od Ministerstva obrany a od města Rokycany odkoupil a spojil nynější majitel Robert Beneš.^[2]

Do oploceného území Přírodní rezervace Vojenské cvičiště byli díky neziskové organizaci Česká krajina dovezeni exmoorští pony a zubři evropští.^[5][11][12] Jedna ze samic zubra evropského přivedla v červnu 2023 na svět mládě samce.^[23]

Projekt návratu divokých koní a zubrů do české přírody připravila obecně prospěšná společnost Česká krajina ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR, Jihočeskou univerzitou, Karlovou univerzitou a Ústavem biologie obratlovců Akademie věd.^[24]

Zubří stádo – samec, dvě samice a zubří mládě

Cílem je vypuštění velkých spásačů, díky kterým dochází k potlačení invazivních druhů bylinné a dřevinné části vegetace, která se na území rezervace šíří. Konkrétně spásají invazivní a konkurenčně silné druhy bylin a dřevin, například konkurenčně schopný ostružiník maliník (Rubus idaeus), hloh obecný (Crataegus laevigata) nebo agresivní druh trávy třtinu křovištní (Calamagrostis epigejos), které do oblasti expandovaly a postupně vytlačovaly kvetoucí byliny, na jejichž výskyt jsou vázány další druhy fauny vyskytující se v oblasti. ^[25] Zároveň docházelo k zarůstání vhodného biotopu pro předmět ochrany. Zubr evropský je předmětem mezinárodní ochrany, je zařazen v Červeném seznamu IUCN.^[26] Zubr evropský i exmoorský pony mají velký význam pro fungující evropský ekosystém. Vymírání řady ohrožených druhů závislých na přirozených loukách a pastvinách je stále častěji vysvětlováno jako důsledek absence velkých kopytníků. Proto jsou tyto druhy v evropských ekosystémech častěji považovány za nezbytný prostředek k ochraně mnoha ohrožených druhů.^[5]

Jako přirození spásači byli do rezervace přivezeni i zástupci jelena evropského. ^[4]

Přístup

Hlavní brána

Do oblasti evropsky významné lokality je možné se dostat po silnici č. 183 vedoucí jižně z města Rokycany, odbočkou na na sběrný dvůr Rumpold, kde lze zaparkovat vozidlo. Pěšky ze zastávky Rokycany předměstí, po ulici Veselská směrem k vrchu Kotel. Odbočením na druhé odbočce vpravo lze pokračovat po žluté turistické trase po severním úbočí vrchu Kotel až na veřejnou pěšinu vedoucí po obvodu celé pastevní rezervace . Celková pěší vzdálenost ze stanice Rokycany předměstí - pěšina činí 2,9 km.

Galerie

• 
  Jelen evropský
• 
  Exmoorský pony
• 
  Zubr evropský
• 
  Exmoorský pony - tři hřebci
• 
  Pastva v oboře
• 
  Listnatý les
• 
  Úprava vegetace

Reference

1. Rokycany – vojenské cvičiště [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
2. Rokycany-Jižní předměstí 14 - Bývalé vojenské areály pod Kotlem. encyklopedierokycan.wz.cz [online]. Encyklopedie Rokycan [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
3. 132/2005 Sb.. www.psp.cz [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
4. Dříve vojenské území, dnes chránění jeleni a zubři. Taková je rezervace na Rokycansku [online]. CNN Prima NEWS [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
5. Klíčové druhy. Česká krajina [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
6. O vojenském muzeu na demarkační linii [online]. Muzeum Rokycany [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 
7. Usnesení z jednání zastupitelstva města konaného dne : 22.8.2006 [online]. Město Rokycany [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 
8. Usnesení z jednání zastupitelstva města konaného dne : 1.11.2005 [online]. Město Rokycany [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 
9. 81/2008 Sb. Sdělení Ministerstva životního prostředí o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu [online]. Zákony pro lidi [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 
10. Zajímavosti z regionů. www.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 
11. DOSTÁL, Dalibor. Se záchranou divokých koní pomáhá nová rezervace u Rokycan i dvě východočeské lokality [online]. Česká krajina, 2019-10-23 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
12. DOSTÁL, Dalibor. Zítřejší převoz zubřího samce Tábora završí založení nového stáda zubrů v rezervaci u Rokycan [online]. Česká krajina, 2020-05-19 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
13. CZ0323167. natura2000.eea.europa.eu [online]. natura2000.eea.europa.eu [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 
14. Oblastní plán rozvoje lesů: Přírodní lesní oblast 6 – Západočeská pahorkatina [online]. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Plzeň [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
15. Zpráva o životním prostředí v Plzeňském kraji [online]. Ministerstvo životního prostředí [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
16. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 
17. Územní studie krajiny Jihočeského kraje [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
18. Červený seznam ohrožených druhů České republiky - Cévnaté rostliny [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12. 
19. 395/1992 Sb. VYHLÁŠKA ministerstva životního prostředí České republiky [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 
20. BÍLÁ, Valentýna. Kvůli zavlečeným střevním červům uhynuli v rezervaci čtyři z pěti zubrů. iDNES.cz [online]. 2021-05-17 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
21. DOSTÁL, Dalibor. Býk Tábor dnes založil novou zubří dynastii. V rezervaci u Rokycan se připojil k samicím odchovaným u Milovic. Česká krajina [online]. 2020-05-20 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
22. Bombina variegata – AOPK ČR. portal.nature.cz [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
23. DOSTÁL, Dalibor. Zubřímu stádu v nové rezervaci u Rokycan se narodilo první mládě. Česká krajina [online]. 2020-06-01 [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
24. Projekty. Česká krajina [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
25. O milovickou krajinu se starají velcí spásači [online]. [cit. 2023-12-05]. Dostupné online. 
26. Zubr evropský (Bison bonasus). Česká krajina [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rokycany – vojenské cvičiště na Wikimedia Commons

Portály: Česko | Příroda