Richard Thompson, OBE (* 3. dubna 1949 Notting Hill Gate, Londýn, Anglie)[1] je britský zpěvák a kytarista. V roce 1967 spoluzaložil skupinu Fairport Convention, ve které působil do roku 1971. Po jejím opuštění začal vydávat vlastní alba a rovněž společná alba se svou manželkou Lindou Thompson. Spolupracoval s mnoha dalšími hudebníky, mezi něž patří například John Cale, David Byrne a Nick Drake.
Richard John Thompson se narodil v Notting Hillu v západním Londýně dne 3. dubna 1949. Jeho matka Joan (za svobodna Rawlins; * 1920) pocházela z Notting Hillu. Za o rok staršího Johna Thompsona († 1992[2]), který pocházel ze Skotska, se provdala v roce 1943. Jeho otec v té době pracoval jako seržant instruktor u armády, později se stal policistou a dlouhou dobu pracoval pro Scotland Yard. Jejich prvním potomkem byla dcera Pamela („Perri“).[3] Hudba měla v jeho rodině (z otcovy strany) tradici. Tři strýcové jeho otce hráli na přelomu dvacátých a třicátých let v taneční kapele, zatímco John Thompson později hrál na kytaru v policejní skupině.[4] Když bylo Richardovi přibližně sedm let, rodina se přestěhovala do oblasti Dartmouth Park Hill v severním Londýně, konkrétně do bloku určeného pro rodiny policistů.[5] Richard se od mládí zajímal o americký rokenrol, s nímž se seznamoval prostřednictvím sbírky desek své sestry.[6]
Na kytaru začal hrát přibližně v deseti letech a jeho prvním učitelem byl jeden z přítelů jeho sestry.[7] Thompsonovým prvním kytarovým vzorem byl Američan James Burton. Když mu bylo kolem dvanácti, studoval klasickou kytaru, avšak po čase studia zanechal.[8] V té době zároveň dostal svou první elektrickou kytaru značky Höfner. Tehdy se stal členem instrumentální kapely, která hrála coververze například od The Shadows či Duana Eddyho.[9] Na základní škole byl zdatným studentem, jako vášnivý čtenář vynikal zejména v angličtině, a díky tomu si mohl vybrat jakoukoliv střední školu. Volba padla na William Ellis School v Highgate na severu Londýna.[10] Zde se spřátelil s Hughem Cornwellem,[p 1] kterého naučil hrát na baskytaru a dal s ním dohromady kapelu.[11] Kapela, která hrála výhradně coververze, se později rozpadla a Thompson začal psát vlastní písně.[12]
V roce 1967 založil Thompson spolu se kytaristou Simonem Nicolem, baskytaristou Ashleyem Hutchingsem a bubeníkem Shaunem Fraterem skupinu Fairport Convention. Po prvním koncertu kapelu opustil bubeník, přičemž novým členem se stal Martin Lamble. Zpočátku i tato kapela hrála coververze.[13] Vzhledem k tomu, že ani jeden z členů nebyl příliš zdatným zpěvákem, začala kapela hledat dalšího člena. Tím se nakonec stala zpěvačka Judy Dyble.[14] Zanedlouho do skupiny přibyl šestý člen, zpěvák Iain Matthews.[15] Jednou kapelu viděl hrát producent Joe Boyd, který uvedl, že jej nezaujala ani zpěvačka, ani kapela, ani hudba, kterou hráli, ale pouze Richard Thompson.[16] Přesto nakonec jeho společnost Witchseason Productions s kapelou podepsala smlouvu o zastupování. Ještě před koncem roku 1967 skupina nahrála své první album s Boydem jako producentem. Vydání však muselo být odloženo do chvíle, než Boyd najde to pravé vydavatelství.[17] Tím se nakonec stala společnost Polydor Records, která album v červnu roku 1968 pod názvem Fairport Convention vydala.[18] Deska obsahuje jak autorské písně, tak i několik coververzí – například od Emitta Rhodese či Joni Mitchell.[19]
V následujících třech letech kapela prošla několika dalšími personálními změnami, například na pozici zpěvačky přišla Sandy Denny a bubeníka Lamblea, který v devatenácti letech zemřel při autonehodě, vystřídal Dave Mattacks. Při stejné nehodě zahynula také Jeannie Franklyn, Thompsonova tehdejší přítelkyně. V dodávce byli i zbylí členové kapely včetně Thompsona, avšak ti vyvázli s menšími zraněními.[20] Kapela s Thompsonem v sestavě vydala další čtyři alba – What We Did on Our Holidays, Unhalfbricking, Liege & Lief (všechna 1969) a Full House (1970). Vedle autorských písní na ně kapela často nahrávala tradicionály či coververze. Kromě Evropy kapela postupem času začala jezdit koncertovat také do Spojených států amerických.[21] Hraní ve Fairport Convention však pro Thompsona začalo být příliš omezující. Uvedl například, že jeho písně nebyly vhodné pro tuto kapelu. Svůj odchod kapele oznámil po jednom koncertu v lednu 1971.[22]
Již v dobách Fairport Convention hrál Thompson coby studiový hudebník na několika albech, včetně nahrávek Nicka Drakea, Ala Stewarta, Mika Herona či Iaina Matthewse.[23][p 2] Na přelomu let 1971 a 1972 se Thompson účastnil nahrávání alba Rock On jednorázového uskupení s názvem The Bunch, v němž se mimo jiné sešel s některými členy Fairport Convention. Jednou z členek byla také zpěvačka Linda Peters.[p 3] Ještě v roce 1972 vydal spolu s několika dalšími hudebníky, včetně Ashleyho Hutchingse a Davida Mattackse, desku Morris On.[26] V dubnu 1972 Thompson vydal své první sólové album Henry the Human Fly, na němž jej, kromě několika členů Fairport Convention, doprovázela také Linda Peters. Thompson v pozdějších letech o desce hovořil negativně, zejména kvůli špatné kvalitě svého hlasu.[27] Ani hudebním kritikům se deska příliš nezamlouvala a i prodejnost byla velmi malá.[28]
Dne 30. října 1972 se Thompson oženil s Lindou Peters.[29] Jelikož se Thompson kvůli negativnímu přijetí svého sólového debutu bál amerického turné, začal spolu s Lindou vystupovat po britských folkových klubech.[30] V květnu 1973 spolu nahráli desku I Want to See the Bright Lights Tonight, na níž se střídají v hlavním zpěvu. Společnost Island Records však byla zklamaná neúspěchem alba Henry the Human Fly a nové album tedy vyšlo až téměř po roce, v dubnu 1974.[31] Přestože odezva kritiků nebyla příliš pozitivní, byla mnohem lepší než v případě Thompsonova předchozího alba.[32]
V roce 1974 hrál na albu Fear velšského hudebníka a skladatele Johna Calea. Znovu s ním spolupracoval v roce 1991, kdy vystupovali v televizním pořadu Night Music s coververzí písně „Heartbreak Hotel“ od Elvise Presleyho.[33]
Koncem osmdesátých let působil v experimentálním projektu French Frith Kaiser Thompson.
Jeho dvě děti, Teddy a Kamila, se rovněž věnují hudbě. Spolu s několika dalšími členy své rodiny nahrál roku 2014 album Family.[34][35]
Přestože hlavním a při koncertech téměř výhradním nástrojem Richarda Thompsona je kytara, občas hrál též na mandolínu. Na svých studiových albech často hrál i na další nástroje, včetně dulcimeru, akordeonu, baskytary, banja, niněry, irské píšťalky a různých klávesových nástrojů (například harmonium a varhany). Nejčastěji hraje na kytaru Fender Stratocaster.
Henry the Human Fly • I Want to See the Bright Lights Tonight • Hokey Pokey • Pour Down Like Silver • First Light • Sunnyvista • Shoot Out the Lights • Strict Tempo! • Hand of Kindness • Across a Crowded Room • Daring Adventures • Amnesia • Rumor and Sigh • Mirror Blue • You? Me? Us? • Mock Tudor • The Old Kit Bag • Front Parlour Ballads • Sweet Warrior • Cabaret of Souls • Electric • Acoustic Classics • Still • Acoustic Classics II • Acoustic Rarities • 13 Rivers
Small Town Romance • 1000 Years of Popular Music • Live from Austin, TX • In Concert, November 1975 • Dream Attic • Live at the BBC
Linda Thompson • Teddy Thompson • French Frith Kaiser Thompson • Fairport Convention
Fairport Convention (1968) • What We Did on Our Holidays (1969) • Unhalfbricking (1969) • Liege & Lief (1969) • Full House (1970) • Angel Delight (1971) • Babbacombe Lee (1971) • Rosie (1973) • Nine (1973) • Rising for the Moon (1975) • Gottle O'Geer (1976) • The Bonny Bunch of Roses (1977) • Tipplers Tales (1978) • Gladys Leap (1985) • Expletive Delighted (1986) • In Real Time (1987) • Heyday (1987) • Red And Gold (1989) • The Five Seasons (1990) • Jewel in the Crown (1995) • Old New Borrowed Blue (1996) • Who Knows Where the Time Goes (1997) • Cropredy 98 (1999) • The Wood and the Wire (1999) • XXXV (2001) • Over the Next Hill (2004) • Sense of Occasion (2007) • Festival Bell (2011) • By Popular Request (2012) • Myths and Heroes (2015) • 50:50@50 (2017)
Fairport Live Convention (1974) • Live at the L.A. Troubadour (1977) • Farewell Farewell (1979) • Moat on the Ledge - Live at Broughton Castle (1982) • House Full (1986) • 25th Anniversary Concert (1992) • The Quiet Joys of Brotherhood (2004) • Journeyman's Grace (2005) • Live at the BBC (2007)
History of Fairport Convention (1972) • Tour Sampler (1975) • The Woodworm Years (1991) • Rhythm of the Times (2003)
The Cropredy Box (1998)
Cropredy Festival • Jethro Tull