| Rakouská alpinská montánní společnost |
|---|
 Logo |
 Huť ve štýrském Donawitzu ( Leoben) patřila mezi hlavní závody společnosti |
| Základní údaje |
|---|
| Právní forma | akciová společnost |
|---|
| Datum založení | 1881 |
|---|
| Datum zániku | 1973 |
|---|
| Adresa sídla | Donawitz, Rakousko |
|---|
| Charakteristika firmy |
|---|
| Oblast činnosti | kovodělný průmysl |
|---|
| Mateřská společnost | Reichswerke Hermann Göring |
|---|
| Dceřiné společnosti | Blech- und Eisenwerke Styria
Montan-Union
Eisen-Handels- und Industrie AG Greinitz
Eisen- und Stahl |
|---|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rakouská alpinská montánní společnost (Oesterreichische Alpine Montan Gesellschaft) byla rakouská důlní a hutní společnost, dnes součást koncernu Voestalpine.
Historie
V roce 1881 z iniciativy finančních domů, francouzské Union Générale a Rakouské zemské banky, vznikla Rakouská alpinská montánní společnost (RAMS, německy ÖAMG). Ta sdružila postupně několik desítek důlních a železárenských podniků, především v Rakousích, Štýrsku a Korutanech, uhelné doly v Fohnsdorfu, Seegrabenu a Köflachu (vše Štýrsko), rudné doly v Eisenerz, Radmer a Hüttenberg a náležela k největším podnikatelským subjektům v habsburské monarchii.[1] Dnes z těchto podniků existují železárny v Donawitz, závody v Zeltwegu a Kindbergu a hutě v Kremsu.
Součástí společnosti se již v roce 1881 stalo C. k. privilegované Innerberské hlavní těžířstvo (1625–1881), po němž RAMS převzala v listopadu 1881 důlní pole v rosicko-oslavanském revíru,[2] dále pak v ostravsko-karvinském revíru důlní pole v Porubě, Orlové, Lutyni a Heřmanicích.[1] Důlní pole v rosicko-oslavanském revíru prodala RAMS ještě v roce 1881 Rosické báňské společnosti.[2]
RAMS v roce 1899 zahájila v důlní poli[p. 1] v Porubě výstavbu dolu č. 1 (důl Václav[p. 2]) a později také koksovny.
V roce 1912 měla společnost čtyři uhelné doly, dva doly na železnou rudu a šest hutních závodů.
V roce 1926 odkoupil část majetku společnosti (konkrétně důl Václav v Porubě a důl Oskar v Heřmanicích) československý stát. Důl Václav byl podřízen Státnímu ředitelství v Porubě u Orlové.[3] Důl Oskar byl po druhé světové válce byl připojen k dolu Michal.
V období let 1932 až 1933 RAMS se přiklonila na stranu NSDAP, kterou podporovala finančně i materiálově. Po obsazení Rakouska německými vojsky "anšlus" byla společnost začleněna do koncernu Hermann Göring Werke (Reichswerke AG für Erzbergbau und Eisenhütten "Hermann Göring").
Po roce 1945 byla společnost znárodněna a stala se na dlouhá léta součástí rakouského průmyslového holdingu – Österreichische Industrieholding (ÖIAG). V roce 1973 došlo ke sloučení s VOEST (Vereinigte Österreichische Eisen- und Stahlwerke AG).
Odkazy
Poznámky
- ↑ Důlní pole mělo rozlohu 180,7 ha a do roku 1927 se rozrostlo na 473,7 ha.
- ↑ lidově nazýván Alpinka
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Österreichisch-Alpine Montangesellschaft na německé Wikipedii.
- ↑ a b MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky Ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. S. 66, 145.
- ↑ a b MATĚJ, Miloš, et al. Kulturní památky rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-67-7. S. 95.
- ↑ Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. [s.l.]: Anagram, 2003. ISBN 80-7342-016-3. S. 222.
