Heřmanice (Ostrava)

Heřmanice
Kostel svatého Marka v Heřmanicích
Lokalita
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°51′37″ s. š., 18°19′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 010 (2021)[1]
Počet domů	799 (2011)[2]
Heřmanice
Další údaje
Kód části obce	114693
Kód k. ú.	714691
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Heřmanice jsou bývalá obec, ležící dnes na území Ostravy. V současné době jsou katastrálním územím a evidenční částí města Ostravy, spadající do městského obvodu Slezská Ostrava. Geograficky se nachází v nížině Ostravská pánev v Moravskoslezském kraji.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1305 a je uvedena se v soupise desátků vratislavského biskupství jako Hermanni villa. Pravděpodobným zakladatelem, po němž byla ves pojmenována, je kastelán Slezskoostravského hradu Heřman. V roce 1447 zdědil Heřmanice těšínský kníže Boleslav. Roku 1491 je těšínský kníže Kazimír prodal Petru Osinskému z Žitné. V roce 1520 přešla obec do majetku Polské Ostravy. Velkou část Heřmanic koupil roku 1630 Mikuláš starší Vlček za 23 tisíc zlatých. Jindřich Vilém Vlček pak koupil zbývající části a Heřmanice sjednotil – v roce 1683 od Jana Jiřího Kochtického z Kochtic a v roce 1686 od Anny Kechendorfové. Vlčkové pak Heřmanice drželi až do roku 1848.

Až do poloviny 19. století se obyvatelstvo živilo převážně zemědělskou výrobou. Poté většina obyvatel nacházela práci v průmyslovém okolí obce. Přímo na území obce však žádný průmyslový podnik nevznikl. Od roku 1959 zde stojí původně pracovní tábor, nyní věznice.

Roku 1849 se Heřmanice spojily s Hrušovem a Muglinovem a vystupovaly pod jednotným názvem Heřmanice. Již v roce 1866 se však osamostatnil Hrušov a roku 1890 ho následoval Muglinov. K Moravské Ostravě byla obec připojena 1. července 1941. Obec byla během druhé světové války osvobozena Rudou armádou dne 1. května 1945 v 9 hodin.

Těžba uhlí

Na severozápadním okraji čtvrti býval černouhelný Důl Ida. Ačkoliv majitelé měli snahu těžit černé uhlí, kvůli přírodním a finančním problémům museli těžbu zastavit. Zajímavostí je existence skladiště výbušnin firmy Dynamit-Nobel od roku 1884, které však bylo 19. března 1924 zcela zničeno výbuchem. Toto skladiště přitom zásobovalo trhavinami všechny doly ostravsko-karvinského revíru.

Církevní stavby

Poblíž hřbitova stojí barokní Kostel svatého Marka s Farskou zahradou. Duchovním správcem farnosti je P. Mgr. Leoš Ryška, ředitel TV Noe. Na ulici Vrbická je funkcionalistický Husův sbor v Heřmanicích postaveny v roce 1936.

Významní rodáci

• Slávka Budínová
• Bořivoj Čelovský
• Vladimír Poštulka
• Sergei Barracuda

Další části Slezské Ostravy

• Antošovice
• Hrušov
• Koblov
• Kunčice
• Kunčičky
• Muglinov
• Slezská Ostrava

Příroda a turistika

• Halda Heřmanice
• Heřmanický dub - památný dub letní.
• Heřmanický rybník (přírodní památka)
• Ornitologická pozorovatelna Heřmanický rybník
• Naučná stezka Heřmanický rybník
• Zoologická zahrada a botanický park Ostrava

Odkazy

Reference

• Halda Heřmanice

1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Heřmanice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Heřmanice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Portály: Ostrava