Radovan Voříšek (22. listopadu 1964, Brno) je český básník a psychoterapeut v oblasti prevence a léčby drogových závislostí.
Život
Narodil se v Brně 22. listopadu 1964, kde po maturitě absolvoval studium na Vysokém učení technickém v oboru Strojírenská technologie na Fakultě strojní, pedagogiku odborných předmětů na Fakultě stavební a nakonec speciální pedagogiku – etopedii na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity.
Po ukončení studia doplněného výcvikem v systemické psychoterapii pracoval ve Strojírenském zkušebním ústavu, poté jako učitel na středních školách pro tělesně postižené a od roku 1994 jako psychoterapeut a lektor prevence na poli drogových závislostí v organizaci Podané ruce. Za svou práci v sociálních službách obdržel cenu Homo Auxiliaris.[1]
V rámci psychoterapeutické odbornosti se rovněž podílel na projektu služby pro drogově závislé Breaking the Circle v Afghánistánu a posléze i na Ukrajině. Od roku 1990 je aktivním členem křesťanské komunity Emmanuel a zároveň působí také jako organizátor a lektor kurzů Alfa. Žije v Brně, je ženatý a má čtyři děti a šest vnoučat.[2][3] [4]
Dílo
Odborná pojednání těžící z vlastní psychoterapeutické praxe publikoval jak časopisecky, tak v knižních příručkách jako spoluautor Jaromíra Smejkala a Jindřicha Vobořila (Drogy: rady pro služebníky církve, 1997) či Ivany Bartošíkové (Příručka pro nízkoprahové terapeuty, 1998).
Básnickou prvotinu s titulem Velký vůz vydal v roce 2009. Následující sbírku Ve znamení duhy (2013) uvádí předmluva Marka Orko Váchy nazvaná Šeptání mlh jako metafora Voříškovy poezie odkrývající v básnické zkratce hluboký pohled pod zamlžený, a přece šeptající povrch věcí, vztahů, krajiny a situací.[5] Básně spirituálně reflexivní obsahuje také další sbírka Transsrdeční magistrála (2017), rozčleněná do tematických oddílů partnerské lásky (Jako muže a ženu je stvořil), s přesahem k lásce univerzální, křesťansky zakotvené v tradici našich předků (Postničky; Mám kořeny na dědině), lásky niterně zakoušené i praktikované v pomoci strádajícím (Nedokazatelno; Terapeutické) a lásky každodenní s ambivalencí poeticky hravé radosti i básnicky rozjímané bolesti provázející bytí (závěrečná báseň Noc básníka z oddílu Ze dna pytle).[6]
Reference
- ↑ VOŘÍŠEK, Radovan. Transsrdeční magistrála. Brno: Cesta - Iva Pospíšilová, 2017. 126 s. ISBN 978-807295-232-8. S. zadní strana obálky.
- ↑ VOŘÍŠEK, Radovan. Ve znamení duhy. Brno: Cesta - Iva Pospíšilová, 2013. 119 s. ISBN 978-80-7295-170-3. S. obálka.
- ↑ LOJDOVÁ, Kateřina. Rozhovor s Radovanem Voříškem o prevenci, která vychází vstříc potřebám žáků. Komenský: odborný časopis pro učitele základní školy. Červen 2018, roč. 142, čís. 4, s. 5–9.
- ↑ FOJTÍKOVÁ, Lenka. Nečumte do mobilů, říkám mladým. Katolický týdeník. 2022-04-26, roč. 33, čís. 18, s. 13.
- ↑ VOŘÍŠEK, Radovan. Ve znamení duhy. Brno: Cesta - Iva Pospíšilová, 2013. 119 s. ISBN 978-807295-170-3. S. 6–7.
- ↑ VOŘÍŠEK, Radovan. Transsrdeční magistrála. Brno: Cesta - Iva Pospíšilová, 2017. 126 s. ISBN 978-807295-232-8.
Externí odkazy
