Radnice ve Volyni

Radnice ve Volyni
Radnice Volyně
Poloha
Adresa	Volyně, Česko Česko
Ulice	Náměstí Svobody
Souřadnice	49°9′59,03″ s. š., 13°53′9,61″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	14749/3-4472 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radnice je dominantní stavbou na náměstí Svobody ve Volyni. Je postavena v renesančním slohu a patří mezi nejstarší radniční budovy v Čechách^[1].

Historie

Původně se jednalo o pozdně gotický měšťanský dům. Měšťané ho odkoupili od purkmistra Jana Dleska, splatili ho v roce 1529^[2]. Poté byl vlašskými staviteli přestavěn ve slohu vrcholné renesance. Datace se liší, některé zdroje uvádějí léta 1521-1529^[3], jiné dobu kolem roku 1560^[4]. Vnitřní část byla několikrát přestavována. Budova měla různé využití, v jejích prostorách sídlilo městské muzeum, městský archív, školní třída, šatlava i šenkovna.^[5]

Požáry

Radnici, stejně jako i dalším domům na náměstí se nevyhnuly ničivé požáry. První nastal roku 1742, kdy shořela i část městského archivu, druhý roku 1884, kdy byla poničena věž. K větším opravám došlo v roce 1927 (sgrafita) a 2005 (věž).

Stavba

Detail atiky se sgrafitovou výzdobou

Jedná se o jednopatrovou renesanční budovu s představěným průčelím s podloubím a věží. Podloubí je tvořeno dvěma oblouky s křížovou hřebínkovou klenbou. Průčelí je korunováno dvouposchoďovou atikou se slunečními hodinami a s bohatou sgrafitovou výzdobou. Z té zaujme především městský znak a alegorie svornosti a práce po jeho stranách. Po poničení požárem byla sgrafitová výzdoba opravena architektem Františkem Průšou v roce 1927^[6]. Věž je zakončena dvojitou bání cibulovitého tvaru s lucernou, střecha je pokrytá šindelem.

Současnost

V současné době v radnici sídlí Městské kulturní středisko, Íčko a restaurace.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Radnice na Wikimedia Commons

Reference

1. BRAUN, Jan. Volyně, město králováků. Volyně: MěNV, 1958. 20 s. S. 10. 
2. FIŠERA, Zdeněk. Historické radnice Čech, Moravy a Slezska. 2.díl. 1. vyd. Praha: Libri, 2010. 479 s. ISBN 978-80-7277-437-1. S. 412. 
3. BIRNBAUMOVÁ, Alžběta. Volyně, Čestice, Dobrš. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1947. 30 s. S. 17. 
4. FIŠERA, Zdeněk. Historické radnice Čech, Moravy a Slezska. 2. díl. 1. vyd. Praha: Libri, 2010. 479 s. ISBN 978-80-7277-437-1. S. 412. 
5. PODHORSKÝ, Jindřich. Pohledy do historie Volyně a Pošumaví 1299-1999. 1. vyd. [s.l.]: Jindřich Podhorský, 1998. 191 s. S. 33. 
6. Umělecké památky Čech. 4. díl, T/Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1982. 636 s. S. 261. 

Literatura

• FIŠERA, Zdeněk. Historické radnice Čech, Moravy a Slezska. 2. díl. Praha: Libri, 2010.
• BRAUN, Jan. Volyně, město králováků. Volyně: MěNV, 1958.
• BIRNBAUMOVÁ, Alžběta. Volyně, Čestice, Dobrš. Praha: Vyšehrad, 1947.
• Umělecké památky Čech. 4. díl, T/Ž. Praha: Academia, 1982.
• Velká encyklopedie měst a obcí ČR. Sokolov: Arbor, Praha: Knižní klub, 2001.
• PODHORSKÝ, Jindřich. Pohledy do historie Volyně a Pošumaví 1299-1999. Jindřich Podhorský, 1998.

Související články

• Volyně