Je to podzemní, hloubená stanice - založená v jámě, bezpilířová, mělce pod povrchem (10,16 metrů[2]) a krytá kotvenými prefabrikovanými deskami. Je nejméně vytížená z celé sítě pražského metra, v ranní špičce zde vystoupí a nastoupí jen 2 400 lidí. Je tomu tak převážně vzhledem k jejímu okolí; nenachází se zde žádné významnější sídelní ani průmyslové celky. Délka stanice činí 251 metrů, z čehož nástupiště zhruba sto a další technologická zázemí zbylých zhruba sto padesát; stanice má celkem 170 provozních místností. Vestibul Radlické je velmi malý; vestavěn v úrovni polootevřeného atria a spojený s nástupištěm pevným schodištěm. Z atria pak vycházejí další krytá schodiště na úroveň Radlické ulice, kde je zastávka autobusů. Poblíž stanice se nachází tramvajové obratiště.
Obklad je ze zelených skleněných tabulí Connex a kovového pruhu s názvem stanice. Na stropě nástupiště byly umístěny speciální lamely, jejichž účelem je tlumit hluk, který způsobují projíždějící vlaky.
Historický vývoj
Stanice byla budována v letech 1984 až 1988; na podzim roku 1988 byla zprovozněna. Jako jediná na úseku III.B nebyla otevřena s ideologickým názvem. Uvažovala se však i o názvu Lidická, což mělo nahraditi projektový název stanice Národní třída.
Vzhledem k jejímu umístění, stejně jako u celého úseku III. B., však stála mimo zájem většinové veřejnosti; povrchové zábory byly malé a nenarušily místa s hustým provozem. Při budování Radlické ale přesto došlo k zničení velké části starých Radlic; kromě metra zde vznikl i autobusový terminál a plavecký bazén. Mezi roky 2005 až 2006 byl v sousedství stanice dobudován i administrativní komplex patřící bance ČSOB. Od října 2008 je ke stanici metra vedena tramvajová trať Smíchov – Radlice a je obsluhována linkami č. 7 a 21.
