První čínský historický archiv

První čínský historický archiv
中国第一历史档案馆
Budova Prvního čínského historického archivu postavená v roce 2021
Budova Prvního čínského historického archivu postavená v roce 2021
ZkratkaFHAC
Právní formaorganizační složka státu
Účelarchivace dokumentů, badatelna
Souřadnice39°55′0,9″ s. š., 116°23′34,5″ v. d.
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

První čínský historický archiv (čínsky v českém přepisu Čung-kuo ti-i li-š’ tang-an-kuan, pchin-jinem Zhōng​guó dì​yī lì​shǐ dàng​'ànguǎn, znaky zjednodušené 中国第一历史档案馆) je ústřední státní archiv, který se nachází v Tung-čchengu v Pekingu a spadá pod Čínskou národní archivní správu. Původně byl založen v roce 1925 a je zodpovědný za shromažďování a správu archivů ústředních vládních úřadů z období říše Ming a Čching a dřívějších států existujících na území Číny. Ve svých sbírkách uchovává přibližně 10 milionů historických dokumentů.[1][2]

Vedle tohoto pracoviště existuje ještě Druhý čínský historický archiv, který je zodpovědný za shromažďování a správu archivů ústředních vládních orgánů v období Čínské republiky, od roku 1912 do roku 1949.[3]

Historie

Dne 10. října 1925 bylo v Pekingu založeno Palácové muzeum, jehož knihovní oddělení se staralo o historické dokumenty mingského a čchingského období.[4]

Po komunistickém převratu v roce 1949 přešly historické dokumenty Palácového muzea pod kontrolu Čínské národní archivní správy a v roce 1955 se staly součástí Ústředního archivu, který byl přejmenován na První historický archiv Číny.[4] V 80. letech 20. století První historický archiv jako první v Číně začal plně třídit a vytvářet předběžné katalogy sbírek.[5] Kolem roku 1980 začaly historické archivy v Číně umožňovat přístup zahraničním badatelům a v tomto roce byl umožněn přístup do Prvního historického archivu první skupině amerických badatelů za účelem dlouhodobého studia.[6][7]

Od roku 2006 První archiv pracuje také na digitalizaci svých archiválií.[8] V roce 2021 byla postavena nová budova archivu na ulici Qinian č. 9 ve čtvrti Tung-čcheng v Pekingu. Nový objekt byl dokončen a otevřen pro veřejnost 6. července 2022.[9]

Archiv si v roce 2021 vytvořil také nový znak. Nový znak, který v sobě spojuje čínské znaky „史“ (historie) a „宬“ (starobylé archivy), symbolizuje uchovávání, dědictví a otiskování historie a připomíná podobu tradičních čínských pečetí.[10]

Sbírky

První čínský historický archiv uchovává přibližně 10 milionů historických dokumentů z období říší Ming a Čching, což představuje téměř polovinu z odhadovaných 20 milionů historických spisů uložených v celé pevninské Číně. Z toho více než 3 000 spisů pochází z mingského období, zatímco naprostou většinu tvoří záznamy z období říše Čching. Z této sbírky je přibližně 80 % v čínštině, 20 % v mandžuském jazyce a více než 50 000 v mongolštině. Existuje také malý počet dokumentů v jiných menšinových jazycích a záznamy v cizích jazycích, jako je angličtina, francouzština, němčina, ruština a japonština.[2][11]

První archiv je otevřen mezinárodním badatelům. Většina sbírky je přístupná čínským i zahraničním badatelům téměř bez výjimky.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku First Historical Archives of China na anglické Wikipedii.

  1. ↑ MOSS, William W. Dang'an: Contemporary Chinese Archives. The China Quarterly. 1996, čís. 145, s. 112–129. Dostupné online [cit. 2024-11-21]. ISSN 0305-7410. 
  2. ↑ a b MAO, Liping; MA, Zhao. “Writing History in the Digital Age”: The New Qing History Project and the Digitization of Qing Archives. History Compass. 2012-05, roč. 10, čís. 5, s. 367–374. Dostupné online [cit. 2024-11-21]. ISSN 1478-0542. DOI 10.1111/j.1478-0542.2012.00841.x. (anglicky) 
  3. ↑ ZHAO, xing. LibGuides: 历史学科服务平台: 原始史料. bnu-cn.libguides.com [online]. [cit. 2024-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b 1994. www.icm.gov.mo [online]. [cit. 2024-11-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ BARTLETT, Beatrice S. A world-class archival achievement: the People’s Republic of China archivists’ success in opening the Ming-Qing central-government archives, 1949–1998. Archival Science. 2007-12-01, roč. 7, čís. 4, s. 369–390. Dostupné online [cit. 2024-11-21]. ISSN 1573-7519. DOI 10.1007/s10502-008-9063-0. (anglicky) 
  6. ↑ MOSS, William W. Archives in the People's Republic of China. The American Archivist. 1982, roč. 45, čís. 4, s. 385–409. Dostupné online [cit. 2024-11-21]. ISSN 0360-9081. 
  7. ↑ BARTLETT, Beatrice S. An Archival Revival: The Qing Central Government Archives in Peking Today. Ch'ing-shih wen-t'i. 1981, roč. 4, čís. 6, s. 81–110. Dostupné online [cit. 2024-11-21]. ISSN 1086-3257. 
  8. ↑ BARTLETT, Beatrice S. Research Note: The Newly Digitized Archives Program at China's Number One Historical Archives, Beijing. Late Imperial China. 2011, roč. 32, čís. 1, s. 1–12. Dostupné online [cit. 2024-11-21]. ISSN 1086-3257. 
  9. ↑ 郭凯. First Historical Archives of China opens to public. www.chinadaily.com.cn [online]. [cit. 2024-11-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ 中国第一历史档案馆新标志诞生记. web.archive.org [online]. 2022-02-14 [cit. 2024-11-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ 查阅. fhac.com.cn [online]. [cit. 2024-11-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!