Pruchná

Pruchná Pruchna
Pohled na Pruchnou
znak
Poloha
Souřadnice	49°51′54″ s. š., 18°40′53″ v. d.
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Slezské
Okres	Těšín
Gmina	Strumeň
Pruchná
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	19,03 km²
Počet obyvatel	2 477 (2011)
Hustota zalidnění	130,2 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané
Náboženské složení	římští katolíci, luteráni, ostatní
Správa
Status	starostenství
Starosta	Oton Czakon
Telefonní předvolba	33
PSČ	43-523
Označení vozidel	SCI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pruchná^[1][2] (polsky Pruchna, německy Pruchnau) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Strumeň. Leží na území Těšínského Slezska na řece Knajce a patří k rybníkářské oblasti zvané Žabí kraj. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo 2 477 obyvatel, rozloha obce činí 19,03 km².

Jedná se o řadovou ves rozkládající se podél silnice z Drahomyšle do Velkých Kunčic (Hlavní ulice). Západní část nese označení Horní Pruchná (Pruchna Górna), východní pak Dolní Pruchná (Pruchna Dolna). Kromě toho k obci patří několik dalších osad: Babusiów, Gawliniec, Klisztwo, Kopanina, Nové Chalupy (Nowe Chałupy), Podlesí (Podlesie) a na hranici s Bonkovem železničářská kolonie Nový Svět (Nowy Świat).

První zmínka o Pruchné pochází z listiny vratislavského biskupa Jindřicha z Vrbna sepsané kolem roku 1305. Její název souvisí se slovem „práchnivý“ a ve starých listinách se uvádí česká podoba Práchná a polská Próchna. Dnešní pravopis se ustálil v 19. století pod německým vlivem. Horní Pruchná (původně Velká) patřila od začátku těšínským knížatům, zatímco Dolní (Malá) byla do roku 1798, kdy ji převzala Těšínská komora, šlechtickou vesnicí. V roce 1870 Komora zřídila v Dolní Pruchné velkostatek, jehož součástí byly lihovar a hřebčín. V rakouském sčítaní lidu z roku 1900 uvedlo 93,2 % obyvatel Pruchné obcovací řeč polskou (včetně těšínského nářečí), 2,2 % německou a 1,3 % českou; 64,1 % se hlásilo ke katolictví, 35 % k evangelické církvi a 1,6 % k judaismu.

Po rozdělení Těšínska v roce 1920 byla vesnice spolu s celým východním Těšínskem rozhodnutím Konference velvyslanců připojena k Polsku. V roce 1945 zde probíhaly urputné boje mezi Rudou armádou a Wehrmachtem, k obsazení vesnice došlo až 1. května. Po válce došlo především k rozkvětu místního hřebčína, jenž se stal hlavním místem chovu francouzských angloarabů v Polsku. Po uzavření v roce 1995 je jeho právním nástupcem hřebčín v Ochabech.

K místním památkám patří evangelický kostel z roku 1893 a katolický z roku 1873, zámeček Těšínské komory (1870), a také smírčí kříž se staročeským nápisem postavený v roce 1645 na místě vraždy jistého Jana Červenky, obyvatele starého Těšína.

Obcí probíhá železniční magistrála Krakov–Bohumín–Vídeň, historická Severní dráha císaře Ferdinanda. Ve stanici Pruchna zastavují osobní vlaky do Těšína, Čechovic-Dědic a Žibřidovic. Probíhá tudy také krajská silnice č. 938, nejkratší silniční spojení Těšína a Katovic.

Odkazy

Reference

1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 891. 
2. DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 43. 

Literatura

• ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 978-83-933109-3-7. (polsky) 
• RASZKA, Ewa. Zarys dziejów i życia społecznego wsi Pruchna. Pruchná: Rada Sołecka Wsi Pruchna, 2010. (polsky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pruchná na Wikimedia Commons
• O Pruchné na stránkách gminy Strumeň

Portály: Slezsko | Polsko