Program Explorer je kosmický program provozovaný americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku.[1] V rámci programu jsou vypouštěny a provozovány vědecké družice zaměřené na studium Země i vesmírných objektů. První družice Explorer se věnovaly výzkumu nabitých částic v okolí Země, přičemž byly objeveny Van Allenovy radiační pásy. Pozdější typy Explorerů měly různé úkoly a zabývaly se výzkumem magnetosféry, atmosféry, ionosféry, meziplanetárního prostoru, radiového šumu, slunečního větru, gama záření, rentgenového záření atd. Některé družice jsou zařazovány jak do programu Explorer, tak do dalších programů jakými byly IMP (Interplanetary Monitoring Platform) a RAE (Radio Astronomy Explorer), AE (Atmosphere Explorer) a další. Oběžné dráhy jednotlivých družic se lišili podle jejich účelu, některé obíhaly nízké oběžné dráhy některé byly (kvůli minimalizaci rušení ze Země) umisťovány na vysoké oběžné dráhy, blízko dráhy Měsíce. V době studené války byl tento program pevnou součástí prestižního kosmického závodu mezi velmocemi SSSR a USA. Sověti měli souběžně pro výzkum Měsíce program bezpilotních sond Luna a pro výzkum meziplanetárního prostoru zčásti i řadu Sputniků a Kosmosů. Zatím poslední družicí řady Explorer je IRIS, která odstartovala v červnu 2013.
Explorer 1 byl prvním americkým umělým tělesem na oběžné dráze Země. Podle plánu však mělo toto prvenství připadnout programu Vanguard amerického námořnictva, který byl v roce 1955 k tomuto účelu vybrán. Plán počítal s vypuštěním první umělé družice během Mezinárodního geofyzikálního roku mezi lety 1957-58. Explorer byl tehdy součástí armádního programu Orbiter, který byl řízen Wernherem von Braunem z Army Ballistic Missile Agency (ABMA) v Huntsville v Alabamě.
Když v roce 1957 Sovětský svaz vypustil svůj první satelit Sputnik 1, pokusilo se námořnictvo o totéž se svým Vanguardem. Ten však selhal a explodoval ještě na odpalovací rampě. Šanci tak dostal armádní program Orbiter a družice Explorer. Start prvního Exploreru proběhl 31. ledna 1958 a skončil úspěchem. Program Explorer byl poté převeden pod správu nově vzniklé agentury NASA, která v něm pokračovala a některé své družice a sondy takto označovala.
Small Explorers je podprogram malých Explorerů, jejichž cena je maximálně 120 milionů dolarů. První z řady SMEX byla mise SAMPEX, která odstartovala v roce 1992. Hmotnost družic SMEX bývá maximálně 300 kg a bývají vynášeny raketami Pegasus.
Medium-class Explorers je podprogram v jehož rámci jsou vypouštěny středně velké vědecké družice, jejichž cena se pohybuje do 180 milionů dolarů. MIDEX mívají hmotnost 500 – 1500 kilogramů a na oběžnou dráhu jsou vynášeny raketami Delta II.
University-class Explorers jsou malé univerzitní družice, na nichž se NASA podílí maximální finanční účastí do 15 milionů dolarů. Dopravu na oběžnou dráhu mají zajistit nejlevnější možné postupy. První družice SNOE byla vynesena raketou Pegasus XL a zatím poslední CHIPSat byl vynesen společně s jinou družicí na palubě rakety Delta II.
Interplanetary Monitoring Platform byla série Explorerů vypouštěná v letech 1963 až 1973. Cílem těchto družic bylo studium meziplanetárního plazmatu a meziplanetárních magnetických polí. Družice pracovaly v součinnosti s dalšími sondami NASA a v dobách programu Apollo fungovaly jako síť včasného varování před slunečními erupcemi, které by mohly ohrozit kosmické lodi s lidskou posádkou. Družice bývaly umisťovány na vysoké oběžné dráze Země ve výšce blízké oběžné dráze Měsíce.
Radio Astronomy Explorer byla série dvou Explorerů z let 1968 a 1973, jejichž úkolem byl nízkofrekvenční radioastronomický průzkum. Družice zkoumaly zdroje nízkofrekvenčních zdrojů radiových vln jako je naše Slunce, planety, hvězdy a ostatní galaxie. Sondy disponovaly rozvinutelnými dipólovými anténami o délce 36 metrů a dvěma anténami ve tvaru V o délce 230 metrů. Hmotnost družic byla přibližně 190 kilogramů a byly umístěny na střední oběžné dráze Země ve výšce 5800 kilometrů.
Energetic Particles Explorer byla série čtyř Explorerů určených ke studiu částic kosmického záření, protonů slunečního větru, meziplanetárních magnetických polí a zemské magnetosféry. Byly vypouštěny v letech 1961 až 1964 pomocí raket Delta, hmotnost se pohybovala od 38 do 46 kilogramů. Jejich oběžné dráhy byly silně eliptické s apogeem až 98 tisíc kilometrů (Explorer 14).
S-55 byla série Explorerů určená k výzkumu meteoroidů. Družice tvořil poslední stupeň rakety Scout, kolem nějž byly umístěny detekční panely. Celkem byly vypuštěny čtyři tyto družice, první roku 1961 a poslední 1964.
Explorery řady Air Density byly zaměřeny na studium hustoty horních vrstev atmosféry Země. Jednalo se o balóny vybavené vysílačem pro sledování jejich polohy ze Země. Balón byl při startu zabalen v pouzdru a po vynesení na oběžnou dráhu byl nafouknut dusíkem z tlakové lahve. Po nafouknutí měl balón 3,66 metru v průměru. Uvnitř byl rozdělen na samostatné poloviny pomocí hliníkové fólie, která zároveň sloužila jako anténa vysílače. K vynášení sloužily rakety Scout. První start se konal v roce 1960 a poslední v roce 1975.
SOLRAD byla řada družic pro průzkum sluneční radiace. Do programu Explorer byly zařazeny tři z nich, SOLRAD 8, SOLRAD 9, SOLRAD 10. Družice byly vybaveny fotometry pro studium ultrafialové a rentgenové části spektra. Starty se konaly v letech 1965 až 1971 a všechny družice byly vyneseny raketami Scout B.
Small Astronomy Satellite byla série tří astronomických sond vypuštěná v letech 1970 až 1975. Měly za úkol sledovat objekty v infračervené a ultrafialové části spektra a dále prováděly průzkum zdrojů rentgenového a gama záření. Družice byly vynášeny raketami Scout D a Scout F1.
Atmosphere Explorer byla série tří Explorerů zaměřených na studium zemské termosféry a mechanismů v ní probíhajících jako jsou absorpce ultrafialového záření a další fotochemické procesy. Celkem byly vypuštěny tři družice, první v roce 1973 a poslední dvě v roce 1975. K vynesení byla použity rakety Delta (řady 1900 a 2910). Hmotnost družic byla 658 až 721 kilogramů a obíhaly na eliptických drahách s velmi nízkým perigeem ve výšce pouhých 150 kilometrů.
1 • 2 • 3 • 4 • 5 • 6 • 7
8 • 9 • 10 • 11 • 12 • 13 • 14 • 15 • 16 • 17 • 18 • 19 • 20 • 21 • 22 • 23 • 24 • 25 • 26 • 27 • 28 • 29 • 30 • 31 • 32 • 33 • 34 • 35 • 36 • 37 • 38 • 39 • 40 • 41
42 • 43 • 44 • 45 • 46 • 47 • 48 • 49 • 50 • 51 • 52 • 53 • 54 • 55 • 56 • 57 • 58 • 59 • 60 • 61
62 (DE-1) • 63 (DE-2) • 64 (SME) • 65 (CCE) • 66 (COBE)
67 (EUVE) • 68 (SAMPEX) • 69 (RXTE) • 70 (FAST) • 71 (ACE) • 72 (SNOE) • 73 (TRACE) • 74 (SWAS) • 75 (WIRE) • 76 (TERRIERS) • 77 (FUSE)
78 (IMAGE) • 79 (HETE) • 80 (WMAP) • 81 (RHESSI) • 82 (CHIPSat) • 83 (GALEX) • 84 (SWIFT) • 85-89 (THEMIS) • 90 (AIM) • 91 (IBEX) • 92 (WISE)
93 (NuSTAR) • 94 (IRIS)