Pojivová tkáň

Pojivová tkáň je označení pro tkáň, která má původ v mezenchymu, tedy v primitivní rosolovité tkáni mezodermálního původu, která během embryonálního vývoje vyplňovala prostory mezi vnitřními orgány.

Jednotlivé typy pojivové tkáně se od sebe liší. V organismu zastává pojivová tkáň mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování stálé koncentrace iontů a vody, tvoří látkové rezervy organismu a má obrannou funkci. K pojivové tkáni se někdy řadí tělní tekutiny, které mají také mezenchymální původ, ale strukturou se od ostatních pojiv liší.

Pojivovou tkáň lze dělit podle funkce na výplňovou, opěrnou a trofickou:

• výplňová tkáň: k výplňové tkáni patří vazivo (řídké, tukové, tuhé) a chrupavka (hyalinní, elastická, vazivová);
• opěrná pojivová tkáň: k opěrné pojivové tkáni patří kosti (houbovitá = spongiozní, kompaktní = hutná) a sklovinná zubní tkáň (nejtužší část organismu, obsahuje pouhá 2 % organických látek);
• trofická pojivová tkáň: k trofické pojivové tkáni patří tělní tekutiny krev, míza a tkáňový mok; zajišťují udržení homeostázy (stálého vnitřního prostředí).

V dospělém organismu patří k pravé pojivové tkáni vazivo, chrupavka a kost.

Složení pojivové tkáně

• buňky
• mezibuněčná hmota
  • fibrilární složka
  • amorfní složka

Pojivová tkáň se skládá z buněk a různého (většinou velkého) podílu mezibuněčné hmoty, která má fibrilární složku (z kolagenních a elastických vláken) a amorfní složku (z mukopolysacharidů neboli glykosaminoglykanů).

Buňky pojivových tkání se liší tvarem i funkcí podle typu dané pojivové tkáně. Produkují mezibuněčnou hmotu (extracelulární matrix), střádají látky (tukové buňky), některé typy buněk se podílejí na imunitní reakci organismu (makrofágy – tzv. histiocyty, žírné buňky).

Struktura a složení mezibuněčné hmoty se v různých pojivových tkáních liší. V některých pojivech převládá vláknitá složka mezibuněčné hmoty (šlachy, vazy), v jiných je velké množství amorfní složky (chrupavka). Vláknitou složku představují kolagenní vlákna, elastická vlákna a retikulární vlákna. Amorfní složka je tvořena převážně mukopolysacharidy čili glykosaminoglykany a glykoproteiny (chondroitinsulfát, fibronektin aj.).

Odkazy

Literatura

• BALKO, Jan, Zbyněk TONAR a Ivan VARGA et al. Memorix histologie. Praha: TRITON, 2016. 529 s. ISBN 978-80-7553-009-7.
• JUNQUEIRA, Luiz Carlos Uchoa, KELLEY, Robert O. a CARNEIRO, José. Základy histologie. Překlad Richard Jelínek. 7. vyd., v ČR 1. Jinočany: H & H, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.
• PTÁČEK, Vladimír. Histologie: nauka o tkáních [online]. 31. 8. 2004 14:28:00 [cit. 9. 1. 2022]. Dostupné z: http://sci.muni.cz/ptacek/HISTOLOGIE2.htm
• ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů: skripta [online]. [Praha]: [Přírodovědecká fakulta UK v Praze], 1998. Dostupné online. 

Související články

• Histologie
• Husté vazivo
• Tkáň
• Vazivo

Externí odkazy

• Histologické preparáty pojivové tkáně, old.lf3.cuni.cz
• Mezibuněčná hmota
• Obrázky, zvuky či videa k tématu pojivová tkáň na Wikimedia Commons