Pieter van Musschenbroek (14. března 1692, Leiden – 19. září 1761, Leiden) byl nizozemský matematik a fyzik. Objevil kapacitní odpor a roku 1746 vynalezl tzv. Leydenskou láhev, první kondenzátor elektrické energie (nádoba naplněná vodou, do níž byl zaveden kovový drát procházející zátkou - voda tak byla jednou elektrodou, druhou ruka držící láhev). Stejné zařízení ve stejnou dobu vynalezl nezávisle Němec Ewald Georg von Kleist, ale vynález nepublikoval.
Musschenbroek vystudoval lékařství na univerzitě v Leidenu (1715), vzdělání fyzikální a matematické si poté doplňoval v Londýně, mj. u Issaca Newtona, jehož myšlenky pak rozšířil na kontinentě. Poté si doplnil ještě vzdělání filozofické - jako filozof proslul hájením ontologického argumentu boží existence. Později byl jmenován profesorem na univerzitách v Duisburgu (1719), Utrechtu (1723) a v rodném Leidenu (1739), a to v různých oborech. V roce 1734 se stal členem Royal Society, roku 1747 Švédské Královské akademie věd.
Bibliografie
- Elementa Physica (1726)
- Dissertationes physicae experimentalis et geometricae de magnete (1729)
- Tentamina experimentorum naturalium in Accademia del Cimento (1731)
- Institutiones physicae (1734)
- Beginsels der Natuurkunde, Beschreeven ten dienste der Landgenooten, door Petrus van Musschenbroek, Waar by gevoegd is eene beschryving Der nieuwe en onlangs uitgevonden Luchtpompen, met haar gebruik tot veel proefnemingen (1736 / 1739)
- Aeris praestantia in humoribus corporis humani (1739)
- Oratio de sapientia divina (1744)
- Institutiones logicae (1764)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pieter van Musschenbroek na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
