Petrohrad (hrad)

Petrohrad
Romantická zřícenina z 19. století na místě horního hradu
Romantická zřícenina z 19. století na místě horního hradu
Základní informace
Slohgotický
Výstavbapolovina 14. století
Zánikpolovina 16. století
StavebníkPetr z Vrtby
Další majiteléHroznatovci
páni z Vrtby
Janovici
Gutštejnové
Libštejnští z Kolovrat
Černínové z Chudenic
Poloha
Adresajihozápadně od obce, Petrohrad, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°7′13,08″ s. š., 13°26′21,84″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky43040/5-1313 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petrohrad je zřícenina hradu na zalesněném ostrohu nad obcí Petrohrad v okrese Louny. Jedná se o šlechtický hrad založený v polovině 14. století. Z hradu zůstaly pouze menší zbytky zdiva a terénní nerovnosti, které jsou chráněné jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie hradu

Petrohrad v roce 1844 na rytině F. A. Hebera

Jako první majitel hradu je roku 1356 uváděn Petr z Vrtby, z rodiny, patřící do rozrodu Hroznatovců.[2][3] Založení hradu souvisí s aktivitami tohoto rodu v západních Čechách v polovině 14. století, které vyústilo v budování opěrných bodů na nově získaných panstvích. Páni z Vrtby byli úzce spřízněni s Gutštejny. V uvedeném roce se hrad nazýval německy Petersburg (Petrův hrad, z toho se později vyvinulo české Petršpurk) a patřilo k němu podací právo k farnímu kostelu svatého Vavřince v Lubenci. Již v roce 1358 byl Petrohrad v rukou Petra z Janovic.[4] Zřejmě nejvýznamnější osobností rodiny byl Jan Jenec z Janovic, který v letech 1470–1503 zastával funkci purkrabího Pražského hradu[5] a patřil mu i hrad Hluboká.[6]

V roce 1483 prodal Jan Jenec rozsáhlé petrohradské panství, kam patřila dvě poddanská městečka (Kryry a Jesenice) a patnáct vesnic (Lubenec, Stebno, Oráčov, Bílenec, Chotěšov, Chlumčany, Kosobody, Klečetné, Řeřichy, Mukoděly, Hořovičky, Bukov, Černčice, Lužec a Hokov) Burianovi II. Gutštejna.[6] Gutštejnové vlastnili Petrohrad v mužské větvi do roku 1554, kdy zemřel Viktorin z Gutštejna. Jedna z jeho sester se vdala za Jaroslava Libštejnského z Kolovrat, který postupně získal všechny podíly petrohradského panství. Hrad však v polovině 16. století přestal vyhovovat nárokům na bydlení renesanční šlechty. Jaroslav Libštejnský z Kolovrat proto začal kolem roku 1560 pod hradem s výstavbou petrohradského zámku. V té době (1559) se už hrad Petrohrad uvádí jako pustý.

Libštejnským bylo za podporu stavovského povstání petrohradské panství konfiskováno. Roku 1622 je od státu koupili Černínové z Chudenic. V jejich rukou zůstal Petrohrad až do roku 1945.

Stavební podoba

Vzhledem k torzovitosti dochovaných stavebních článků není původní stavební podoba Petrohradu jasná. Vzhledem k existenci okrouhlého bergfritu v severovýchodním průčelí hradu nad přístupovou cestou je zřejmé, že se jednalo o hrad bergfritového typu.[7] Do hradu se vstupovalo čtverhrannou věží. Hrad se pravděpodobně dělil na dolní a horní část. Dolní byla zplanýrována v polovině 17. století při budování okrouhlé kaple Všech svatých, postavené v roce 1652.[8] Ta je dnes jedinou dominantou místa, kde hrad stával. Z dolní části hradu zbyla sklepní část bergfritu před kaplí, odděleného od hradu příkopem a přístupným zřejmě po padacím mostě. Západně v bezprostředním sousedství kaple se dochovaly zbytky podsklepené, volně stojící budovy. Dále na západ od ní pak zbytky vstupní věže. V horní části stál zřejmě palác. Na jeho místě byla v 19. století postavena romantická zřícenina se schodištěm na vyhlídku. Z obvodového opevnění horního hradu se dochovaly fragmenty zdiva.

Přístup

Galerie

  • Zbytek hradby horního hradu
    Zbytek hradby horního hradu
  • Vnitřek bergfritu
    Vnitřek bergfritu
  • Kaple Všech Svatých nad bergfritem
    Kaple Všech Svatých nad bergfritem
  • Dochovaná nadzemní část bergfritu
    Dochovaná nadzemní část bergfritu

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-05-21]. Identifikátor záznamu 155281 : Hrad Petrohrad, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ SEDLÁČEK, August. Místopisný slovník historický Království českého. Praha: Nakladatelství Českého lesa, 1909. S. 572. 
  3. ↑ JÁNSKÝ, Jiří. Hroznatovci a páni z Gutštejna. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2009. 567 s. ISBN 978-80-87316-02-3. S. 21, 58–59. 
  4. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Petršpurk hrad, s. 344–347. 
  5. ↑ HEBER, František Alexandr. České hrady, zámky a tvrze. Příprava vydání Irena Bukačová. Svazek II. Severní Čechy. Praha: Argo, 2006. ISBN 80-7203-791-9. S. 320. 
  6. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Petrohrad – hrad, s. 373. 
  7. ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. S. 426–428. 
  8. ↑ PONFIKL, Josef Eduard. Vollständige Topographie der Fideikommis-Herrschaft Petersburg im Saazer Kreise in Böhmen. Prag: [s.n.], 1821. S. 79. (německy) 

Literatura

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Petrohrad – hrad, s. 373. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Petršpurk hrad, s. 344–347. 
  • WETTENGL, Libor. Hrad Petrohrad. Hláska. 1992, roč. III, čís. 3, s. 25–27. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!