V partyzánském hnutí patřil za vůdčí osobnost, za své činy byl vyznamenán také i řádem Hrdiny Jugoslávie. Během druhého zasedání AVNOJe v Jajcích29. listopadu1943 byl zvolen za člena předsednictva.[1]
V poválečných letech zastával celou řadu klíčových funkcí zařadil se k nejvlivnějším domácím politikům.[1]V letech 1948–1957 byl předsedou Svazu komunistů Srbska. V této době také zastával úřad předsedy srbské vlády. V letech 1953–1957 byl předsedou srbského parlamentu, od roku 1957 až 1963 pak zastával funkci předsedy svazové skupštiny. V letech 1963–1967 byl předsedou svazové vlády, tento post získal jako první po Titovi. Mezi lety 1982 a 1983 zastával pozici předsedy prezídia SFRJ (hlavy státu). O rok později se z veřejného života stáhl.
.svg){kind=small}
