Socialistická republika Černá Hora

Socialistická republika Černá Hora Socijalistička Republika Crna Gora Социјалистичка Република Црна Гора ↓ 1943–1992  → vlajka znak
Geografie
Hlavní město	Titograd
Rozloha	13 810 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	615 035
Jazyky	srbochorvatština
Státní útvar
Státní zřízení	socialistická republika
Mateřská země	Socialistická federativní republika Jugoslávie Svazová republika Jugoslávie
Měna	Jugoslávský dinár
Vznik	29. listopad 1943
Zánik	12. říjen 1992
Státní útvary a území
Předcházející Království Černá Hora Nezávislý stát Chorvatsko Albánské království Následující Svazová republika Jugoslávie

Socialistická republika Černá Hora (zkráceně SR Černá Hora; srbochorvatsky Socijalistička Republika Crna Gora, SR Crna Gora; Социјалистичка Република Црна Гора, СP Црна Гора) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. Socialistická republika Černá Hora zanikla přijetím nové ústavy 12. října 1992.^[1]

Vývoj názvu

• 1945 - 1963: Lidová republika Černá Hora jako součást Demokratické federativní Jugoslávie, resp. Federativní lidové republiky Jugoslávie
• 1963 - 1992: Socialistická republika Černá Hora jako součást Socialistické federativní republiky Jugoslávie
• 1992: Socialistická republika Černá Hora jako součást Svazové republiky Jugoslávie

Historie

Druhé zasedání AVNOJe v listopadu 1943 přineslo jasnou formulaci obnovení Jugoslávie na federálním principu, přičemž z dikce usnesení lze vyvodit, že jednou z republik budoucí federace bude také Černá Hora, která byla v dobách meziválečného království do značné míry opomíjena, což se projevovalo i v názvu státu do roku 1929.

Období AVNOJské Jugoslávie se neslo ve znamení investic do Černé Hory, což umožňovalo průmyslový růst a růst životní úrovně. Z Fondu federace pro pomoc například SR Černá Hora čerpala hned po Kosovu nejvíce prostředků.^[2]

Republikové ústavy byly přijaty v letech 1946, 1963 a 1974.

V lednu 1989 po sérii demonstrací opustila své funkce většina představitelů strany a státu, aby na jejich místa mohli nastoupit přívrženci Miloševićovy politiky.^[1] V březnu 1992 se Černohorci v referendu vyjádřili pro setrvání v jugoslávské federaci.^[3] 23. dubna 1992 schválil černohorský parlament ústavu nové - třetí - Jugoslávie, která vstoupila v život 27. dubna 1992.^[1]

Konec socialistické Černé Hory přinesla nová ústava z 12. října 1992, která mimo jiné prohlásila za hlavní město republiky Cetinji.^[1]

Politika

Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektive Svaz komunistů Černé Hory, který zvítězil ještě i ve volbách v roce 1990.^[4]

V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo Černé Hory.

Odkazy

Reference

1. PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 25–37. ISSN 0037-6922. 
2. DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 63. 
3. Centar za monitoring. Referendum 1992 [online]. C2004 [cit. 2009-08-22]. [online]. (černohorsky) ^{[nedostupný zdroj]}
4. Centar za monitoring. Parlamentarni izbori 1990 [online]. C2004 [cit. 2009-08-22]. [online]. (černohorsky) ^{[nedostupný zdroj]}

Související články

• Socialistická federativní republika Jugoslávie
• Černá Hora

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Socialistická republika Černá Hora na Wikimedia Commons

Portály: Černá Hora