Peněžní zásoba, peněžní nebo měnový agregát je nabídka peněz, přesněji celkové množství peněz dostupných v ekonomice v daném okamžiku. Existuje několik typů peněžní zásoby, lišících se šíří pojmového vymezení peněz s určitým stupněm likvidity. Obvykle se má peněžní zásobou na mysli souhrn aktiv s nejvyšší mírou likvidity, tedy oběživo kolující v národním hospodářství jednoho státu nebo v měnové unii států (bankovky a mince), které nejsou v bankách a takzvané vklady na požádání (vklady u finančních institucí).[1][2]
Změny peněžní zásoby souvisí s cenovou hladinou, inflací, měnovým kurzem a hospodářským cyklem. Státní, případně nadstátní měnové orgány (národní centrální banky a centrální banky měnových unií) údaje o peněžní zásobě zaznamenávají a publikují. Tyto údaje jsou sledovány odbornou veřejností, především finančními analytiky. Centrální banky používají určité regulační nástroje, kterými přímo a účinně ovlivňují růst nebo pokles peněžních zásob.
K měření množství peněz v ekonomice se používají měnové agregáty, označované velkým písmenem M a číslicí od 1 do 5. Např. M1 označuje peníze v nejužším vymezení, jde o agregát s největší likviditou, a každý další agregát představuje pojetí širší. Měnový agregát vyššího stupně tedy v sobě zahrnuje celý předchozí měnový agregát a navíc i nějaké další, méně likvidní aktivum. Pomocí měnových agregátů je definována empirická definice peněz a pomocí zvoleného agregátu centrální banky měří množství peněz v oběhu. Náplň jednotlivých agregátů může být v různých ekonomikách rozdílná a mění se i v čase, což závisí na centrálních bankách jednotlivých zemí.[4]
* Česká národní banka ovšem zahrnuje pod měnový agregát M2 vedle M1 následující aktiva:
Množství peněz je v gesci centrální banky prostřednictvím měnové báze, která v sobě zahrnuje oběživo a vklady komerčních bank u centrální banky. Kromě ovlivňování této báze centrální bankou (viz níže) dochází k tzv. multiplikaci peněz, procesu, při kterém se činností komerčních banky vytvářejí nové peníze. Poměr mezi peněžní zásobou a měnovou bází se nazývá peněžní multiplikátor. Výše multiplikátoru závisí na poměru oběživa, vkladů a rezerv komerčních bank. Tyto poměry jsou ovlivněny mnoha faktory, například úrokovou mírou, výší povinných minimálních rezerv i celkovým stavem ekonomiky.[1][2]
Centrální banka má několik možností, jak ovlivňovat množství peněz.
Dle kvantitativní teorie peněz je míra inflace v dlouhém období přímo úměrná změně množství peněz v ekonomice.[5]
Agregátní poptávka • Agregátní nabídka • Hospodářský cyklus • Deflace • Poptávkový šok • Nabídkový šok • Dezinflace • Efektivní poptávka • Očekávání (Adaptivní • Racionální) • Finanční krize • Hospodářský růst • Inflace (Tahem poptávky • Nákladová ) • Úroková sazba • Investice • Past na likviditu • Národní důchod (HDP • HNP • ČND) • Microfoundations • Peníze (Endogenní) • Tvorba peněz • Poptávka po penězích • Preference likvidity • Peněžní zásoba • Národní účty (Systém národních účtů) • Nominal rigidity • Cenová hladina • Recese • Greedflation • Shrinkflation • Stagflace • Úspory • Nezaměstnanost
Fiskální • Monetární • Obchodní • Centrální banka
IS-LM • AD–AS • Keynesiánský kříž • Multiplikátor • Akcelerátorový efekt • Phillipsova křivka • Arrow–Debreu • Harrod–Domar • Solow–Swan • Ramsey–Cass–Koopmans • Model překrývajících se generací • Obecná teorie rovnováhy • Teorie endogenního růstu • Teorie shody • Mundell–Fleming • Model překročení • NAIRU
Ekonometrie • Ekonomická statistika • Monetární ekonomie • Rozvojová ekonomie • Mezinárodní ekonomiky
Keynesiánství (Neo-Nová) • Monetarismus • Nová klasická makroekonomie (Teorie reálného obchdního cykklu) • Stockholmská škola • Ekonomie strany nabídky • Nová neoklasická syntéza • Slano/Sladko vodní ekonomie
Rakouská škola • Chartalism (Moderní monetární teorie) • Rovnovážná makroekonomie • Marxistická ekonomie • Postkeynesiánství (Cirkulační) • Tržní monetarismus
François Quesnay • Adam Smith • Thomas Robert Malthus • Karl Marx • Léon Walras • Georg Friedrich Knapp • Knut Wicksell • Irving Fisher • Wesley Clair Mitchell • John Maynard Keynes • Alvin Hansen • Michał Kalecki • Gunnar Myrdal • Simon Kuznets • Joan Robinson • Friedrich Hayek • John Hicks • Richard Stone • Hyman Minsky • Milton Friedman • Paul Samuelson • Lawrence Klein • Edmund Phelps • Robert Lucas Jr. • Edward C. Prescott • Peter Diamond • William Nordhaus • Joseph Stiglitz • Thomas J. Sargent • Paul Krugman • Gregory Mankiw
Ekonomie • Ekonomika • Makroekonomický model • Seznam významných ekonomických publikací • Mikroekonomie • Politická ekonomie • Matematická ekonomie