Paul Strand vystudoval v letech 1904–1909Ethical Cultural High School v New Yorku. V roce 1907 absolvoval fotografický kurz, vedený fotografem Lewisem Hinem, se kterým navštívil Malou galerii FotoseceseAlfreda Stieglitze. Rozhodl se být fotografem.[2] Následujícího roku se stal členem newyorského Camera Clubu a v roce 1912 začal fotografovat profesionálně. Spolupracoval s Alfredem Stieglitzem, kterému předkládal své fotografie k posouzení po dobu několika let.[2] Od roku 1915 experimentoval s fotografickou abstrakcí, další rok samostatně vystavoval ve Stieglitzově galerii 291 a publikoval v časopise Camera Work.
V letech 1918–1919 sloužil v americké armádní nemocnici jako rentgenový technik. Po návratu uskutečnil krátkou cestu do Nového Skotska, kde fotografoval krajinu a skalní útvary. V roce 1921 se začal věnovat natáčení filmů. Společně s Charlesem Sheelerem natočil svůj první film Manhatta a stal se profesionálním kameramanem.
V letech 1930–1934 podnikl několik cest do Mexika, kde fotografoval krajinu, architekturu a Indiány. Roku 1933 natočil a produkoval na zakázku mexické vlády film Redes (Vlna). V 1935 navštívil na 6 týdnů Sovětský svaz, kde se setkal s filmovými a divadelními režiséry. Měl pracovat se Sergejem Ejzenštejnem na natáčení filmu, ale vrátil se zpět do USA.[2]
Roku 1937 založil a do roku 1942 vedl Frontiers Film, společnost natáčející dokumentární filmy. V roce 1943 pracoval jako kameraman na filmech pro americkou vládu. V letech 1943 a 1944 se po deseti letech za filmovou kamerou vrátil k fotografování krajiny ve Vermontu, kde tvořil zimní cykly.
Evropa 1948–1976
V 1948 přesídlil Paul Strand do Evropy. Roku 1949 navštívil filmový festival v Mariánských Lázních, kde získal cenu jeho film Native Land (Rodná země). Roku 1950 odjel do Francie, kde připravil svou knihu La France de Profil, která vyšla v roce 1952. V následujících letech fotografoval v Itálii, na Hebridách, v Egyptě, Rumunsku, Maroku a Ghaně a vydával fotografické publikace z těchto cest.
Fotografická tvorba
Paul Strand byl představitelem tzv. přímé fotografie. Dlouhá léta fotografoval velkoformátovou kamerou, zpravidla na negativní filmy 20×25 cm, a pozitivy kopíroval kontaktně.[3] S kamerou se k fotografovaným objektům přibližoval co nejtěsněji. Pro fotografování detailních portrétů lidských tváří vybavil kameru druhým falešným objektivem z boku přístroje, aby odvedl pozornost fotografované osoby a výraz zachycený v nestřežené chvíli byl nejpřirozenější.[4]
Své pojetí fotografie formuloval Paul Strand již v rané fázi své kariéry v roce 1917: „Objektivnost je esencí fotografie, její předností a současně i omezením... Poctivost, stejně jako hloubka pohledu, je podmínkou pravdivého vyjádření. To znamená plně respektovat objekt, který má fotograf před sebou. A toho je nutno dosáhnout bez jakýchkoli triků nebo manipulace, pouze prostřednictvím přímých fotografických metod.“[3]
Zastoupení ve sbírkách
Jeho fotografie jsou také součástí sbírky Fotografis, která byla představena na začátku roku 2009 v Praze.[5]
↑ abMRÁZKOVÁ, Daniela. Příběh fotografie. Praha: Mladá fronta, 1985. S. 49.
↑VRBA, František. Paul Strand. Bratislava: Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry, 1961. S. 11.
↑AUER, Anna; MRAZ, Werner; STANEK, Ivo. Katalog k výstavě Fotografis collection reloaded. [s.l.]: Palác Kinských – Národní galerie v Praze (Praha), 2009.