Parlamentní volby v Maďarsku 2006 byly páté svobodné volby Maďarské republiky od pádu komunismu v roce 1989. První kolo voleb se konalo 9. dubna, druhé 23. dubna.
Páté parlamentní volby provázela mohutná předvolební kampaň. Zatím nikdy se v historii třetí Maďarské republiky nestalo, že by dvě volební období za sebou vládla stejná strana. Obě nejsilnější strany MSZP a Fidesz si dělaly velké naděje na vítězství a volební kampaň obou dvou byla skutečně obrovská. Snad právě zatajování informací o stavu ekonomiky a slíbení snížení daní ze strany MSZP přispělo k jejímu vítězství. Největšího protikandidáta Fidesz-KDNP porazila o 26 křesel.
Několik měsíců po těchto volbách dne 17. září, se na veřejnost dostala audionahrávka z neveřejného projevu tehdejšího premiéra Ference Gyurcsánye (MSZP), na níž vulgárně přiznává, že v zájmu volebního úspěchu MSZP lhal o skutečném stavu maďarské ekonomiky a hospodářství. V reakci na to se zvedla obrovská vlna masivních protestů jak z řad opozice, tak z řad obyvatelstva. Od té doby začala popularita MSZP rekordně klesat.
V březnu 2008, došlo k rozchodu MSZP a SZDSZ, kvůli odvolání ministryně zdravotnictví Ágnes Horváth.[1][2] MSZP poté sama vedla menšinovou vládu, která měla u občanů velkou nedůvěru kvůli špatné hospodářské situaci země. Ta se ještě zhoršila s dopadem hospodářské krize.[3] Tehdejší premiér a předseda MSZP Ferenc Gyurcsány pod tímto tlakem umožnil, pomocí takzvaného konstruktivního hlasování o důvěře vládě, své odvolání dne 21. března 2009 a zvolení nestranného nástupce 14. dubna 2009 bez nutnosti konat předčasné volby, což vyvolalo značnou nevoli opozice. Vypsání předčasných voleb opakovaně požadoval lídr nejsilnější opoziční strany Fidesz Viktor Orbán a prezident republiky László Sólyom.[4] Maďarsko má tedy nyní úřednickou vládu pod vedením nestraníka Gordona Bajnaie, od níž se očekává, že povede zemi až do termínu řádných voleb na jaře 2010.
Růst popularity opozičního Fideszu a Viktora Orbána se projevil již během voleb do Evropského parlamentu 2009, kdy Fidesz (v koalici s KDNP) získal 14 mandátů a hlavní rival MSZP jen 4 mandáty. Do parlamentu se také dostala krajně pravicová strana Jobbik se 3 mandáty a liberálně konzervativní MDF obhájilo svůj 1 mandát. Naopak pro SZDSZ hlasovalo jen 62 527 voličů a strana tak nedokázala obhájit své mandáty a do Evropského parlamentu se již nedostala.[5][6]
Obě kola voleb skončila vítězstvím levicové MSZP. Stalo se tak poprvé od roku 1989, kdy dvě volební období za sebou byla stejná vládní strana. MSZP pokračovala ve vládní koalici s SZDSZ a premiérem zůstal Ferenc Gyurcsány (MSZP).
1: MSZP získala 186 mandátů + 4 ze společné kandidátky MSZP-SZDSZ és SZDSZ-MSZP. 2: Společná kandidátka Fidesz-KDNP (Fidesz = 141 a KDNP = 23). 3: SZDSZ získala 18 mandátů + 2 ze společné kandidátky MSZP-SZDSZ és SZDSZ-MSZP.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jelenkori magyarországi országgyűlési választások na maďarské Wikipedii.
1848 • 1861 • 1865 • 1869 • 1872 • 1875 • 1878 • 1881 • 1884 • 1887 • 1892 • 1896 • 1901 • 1905 • 1906 • 1910 • 1920 • 1922 • 1926 • 1931 • 1935 • 1939 • 1945 • 1947 • 1949 • 1953 • 1958 • 1963 • 1967 • 1971 • 1975 • 1980 • 1985 • 1990 • 1994 • 1998 • 2002 • 2006 • 2010 • 2014 • 2018 • 2022 • 2026
1946 • 1948 • 1990 • 1995 • 2000 • 2005 • 2010 • 2012 • 2017 • 2022 • 2024
1949 • 1953 • 1958 • 1963 • 1967 • 1971 • 1973 • 1975 • 1980 • 1985 • 1990 • 1994 • 1998 • 2002 • 2006 • 2010 • 2014 • 2019 • 2024 • 2029
2004 • 2009 • 2014 • 2019 • 2024 • 2029
1921 • 1989 • 1990 • 1997 • 2003 • 2004 • 2008 • 2016 • 2022