Parlamentní volby v Rakousku byly předčasné parlamentní volby, které se konaly 29. září 2019. Konaly se necelé dva roky po rovněž předčasných parlamentních volbách v roce 2017. Ve volbách zvítězila Rakouská lidová strana (ÖVP) se ziskem přes 37,5 % hlasů.[1]
V předchozích volbách vyhrála Rakouská lidová strana (ÖVP) a její vůdce Sebastian Kurz sestavil první vládu jako koaliční se Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), která skončila těsně třetí za Sociálně demokratickou stranou Rakouska (SPÖ).
Pád vlády začal Aférou Ibiza, kdy byla v květnu 2019 zveřejněna videonahrávka, ke které se později přihlásil vídeňský právník íránského původu Ramin Mirfakhrai,[2] na které vůdce Svobodné strany Rakouska Heinz-Christian Strache a jeho zástupce Johann Gudenus jednali na Ibize s ženou, která se vydávala za neteř ruského oligarchy, o možnosti přihrát mu státní zakázky výměnou za předvolební podporu.[3] Oba následně rezignovali. Kancléř Kurz se sešel s prezidentem Alexandrem Van der Bellenem a oba vyjádřili úmysl uspořádat předčasné volby. Kurz také oznámil, že odvolá i ministra vnitra Herberta Kickla, který byl rovněž členem FPÖ a tudíž by byl hlavním nadřízeným nad vyšetřováním svých spolustraníků. To vedlo k rezignaci všech ostatních ministrů za FPÖ a rozpadu koalice. Kurzova jednobarevná vláda následně 27. května neprošla hlasováním o důvěře[4] a zemi následně řídil vicekancléř Hartwig Löger, než prezident Alexander Van der Bellen jmenoval 3. června úřednickou vládu vedenou Brigitte Bierleinovou.[5]
Předvolební průzkumy těsně po aféře ani výsledek rakouských voleb do Evropského parlamentu konaných koncem května pár dní po vypuknutí aféry neukazovaly zásadní změny měnící pořadí stran oproti volbám v roce 2017.
Následující tabulka zobrazuje volební výsledky stran po sečtení platných hlasů, které překročily volební kvórum a získaly mandáty v parlamentu.[6]
Dosavadní parlamentní strana Jetzt – Liste Pilz, která měla v parlamentu 8 poslanců, získala jen 1,9 % hlasů a nezískala žádný mandát. Neuspěla ani komunistická strana KPÖ (0,7 %), Změna Wandel (0,5 %) či Pivní strana Rakouska BPÖ (0,1 %).
Z 6,4 milionu oprávněných voličů jich k volbám přišlo 4,8 milionu, tedy 75,6 %. Je to druhá nejnižší volební účast od konce druhé světové války. Proti předchozím volbám v roce 2017 to byl pokles o 4,4 %. Naopak rekordní počet voličů (950 000) využil možnost korespondenčního hlasování nebo využití voličských průkazů.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nationalratswahl in Österreich 2019 na německé Wikipedii.
1919 • 1920 • 1923 • 1927 • 1930 • 1945 • 1949 • 1956 • 1959 • 1962 • 1966 • 1970 • 1971 • 1975 • 1979 • 1983 • 1986 • 1990 • 1994 • 1995 • 1999 • 2002 • 2006 • 2008 • 2013 • 2017 • 2019 • 2024
1951 • 1957 • 1963 • 1965 • 1971 • 1974 • 1980 • 1986 • 1992 • 1998 • 2004 • 2010 • 2016 • 2022
1996 • 1999 • 2004 • 2009 • 2014 • 2019 • 2024
1938 • 1978 • 1994 • 2013