Tento článek není dostatečně
ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba
ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním
referencí na
věrohodné zdroje.
| Památka svatého Blažeje |
|---|
 Svatý Blažej a krávy. Ruská ikona |
| Jiný název | Blažejův den |
|---|
| Slavený | Slované a křesťany |
|---|
| Druh | slovanská |
|---|
| Datum | 3. února |
|---|
Památka svatého Blažeje (Svátek svatého Blažeje, Blažejův den) se slaví 3. února a je spjata s hudbou, zpěvem a tanci.
Blasius pomocník
Blasius je jedním z pomocníků v nouzi, kterého uctívali jakožto patrona obuvníků, krejčích, tkalců, koželuhů, lékařů a obchodníků. Byl rovněž patronem domácího zvířectva a počasí, ale také ochránce před nemocemi horních cest dýchacích. Liturgické oslavy byly provázeny svěcením a obětováním svící, žehnáním vody, vína, chleba a od 16. století svatoblažejským požehnáním. V lidovém prostředí hrál tento světec úlohu zvěstovatele jara a jeho svátek také patřil k jarně novoročním koledním obchůzkám. Den sv. Blažeje byl navíc považován za poloviční svátek a lidé se zdržovali těžších prací, nepředlo se.[1] Kult sv. Blažeje je na našem území velmi starý, což dokládají např. kostely v Olomouci (1299) či Plzenci (11. – 12. stol.) zasvěcené tomuto patronovi dobytka.
Obyčeje
V tento den obcházeli školáci po domech, zpívali, tančili a vybírali mouku, hrách, vejce, klobásy a peníze. Sbírka náležela učiteli, pro něhož znamenala blažejská koleda jediný zdroj příjmu. Blažejáci vystupovali v jednoduchých převlecích, při zpěvu poskakovali v rytmu po kruhu. Podobný cíl – podpora učiteli a propagace školy, mělo koledování v den sv. Řehoře (12. března), patrona školních dětí. Řehořská koleda měla často povahu obchůzkové hry s výstupy mnoha aktérů, z nichž jeden představoval biskupa. Blažejská koleda převažovala na Hané a na Slovácku, zatímco s Řehořem se chodilo do 19. století v západních krajích Moravy a na Brněnsku. Místy se udržovaly koledy obě (Vizovice, Ždánice).
Pranostiky
Na sv. Blažeje kamínek se ohřeje. Na sv. Blažeje slunce ještě nehřeje. Na sv. Blažeje skřivan pije z koleje. Na sv. Blažeje tekou vody plné koleje. Je-li o Blažeji voda v koleji, úroda lnu se očekává. Na sv. Blažeje teče-li voda kolejí jen tolik, co by vozka střapec od biče smočil, čekají dlouhý len. Na sv. Blažeje jasná obloha, byla jistá úroda. Je-li na sv. Blažeje slunečné ráno, budou mladí lidé v nadcházejícím roce požívati pevného zdraví, je-li slunečno po polednách, platí to o lidech středního věku, a je-li slunečno k večeru, budou se dobrému zdraví těšit lidé staří.
Přicházelo jaro a lidé proto slunečnímu svitu tohoto dne přisuzovali pozitivními účinky. Koho se byť jen dotkly svatoblažejské paprsky, toho čekalo v nadcházejícím roce něco příznivého. Mladíky např. neodvedli na vojnu, dívky se provdaly, lidé měli být zdraví, na polích se mělo urodit apod.
Odkazy
Reference
- ↑ Na Podluží se nemělo vůbec pracovat, aby člověka nepostihlo bolení v krku (BARTOŠ 1885, s. 32).
Literatura
- Alena Vondrušková, České zvyky a obyčeje. Praha : 2004, s. 81–83.
- Bartoš, F.: Lid a národ II. Velké Meziříčí : 1885.
- Čeněk Zíbrt, Veselé chvíle v životě lidu českého. Praha : 2006, s. 167–169 a 184–199.
Externí odkazy
