Bourbonský palác byl postaven pro Louise Françoise de Bourbon, dceru Ludvíka XIV. a Madame de Montespan, se kterou se oženil Ludvík III. Bourbon-Condé. Výstavba začala v roce 1722. Na stavbě se podílelo více architektů - Giardini, Pierre Cailleteau a po jejich předčasné smrti Jean Aubert a Jacques V. Gabriel, kteří dokončili stavbu v roce 1728. V roce 1764 byl palác rozšířen.
Palác v původní podobě
Palác byl v roce 1791 zabaven jako národní majetek. V roce 1794 zde sídlila École Polytechnique a v roce 1795 se zde usídlila Rada pěti set a architekti Jacques-Pierre de Gisors a Emmanuel-Chérubin Leconte upravili vnitřní prostor pro zasedání poslanců. Během Restaurace Bourbonů byl sice palác i sousední Hôtel de Lassay oficiálně navrácen princi de Condé, ale ten jej musel pronajmout Poslanecké sněmovně. Teprve v roce 1827 stát palác odkoupil a stal se jeho definitivním vlastníkem. V letech 1827-1832 proběhly vnitřní přestavby, které upravily palác do dnešní podoby. Vedl je architekt Jules de Joly. Budova od té doby prošla jen dílčími změnami. V roce 1843 stát opět získal Hôtel de Lassay jako sídlo prezidenta dolní komory a byl spojen s palácem velkou halou. Během 20. století bylo podkroví upraveno na kanceláře a v podzemí byla vybudována elektrárna a podzemní parkoviště.
K paláci patří i další stavby. Celková rozloha areálu činí 124 000 m2 a skládá se z Bourbonského paláce, paláce Lassay a dalších třech budov pro kanceláře poslanců. První budova má 8 pater a 5 podzemních podlaží a je s palácem spojena podzemní chodbou. Byla postavena v roce 1974 na Rue de l'Université, další se nachází na Bulváru Saint-Germain a byla získána v roce 1986 a poslední byla koupena v roce 2002 na Rue Aristide-Briand.
Napoleon Bonaparte nechal podle plánů architekta Bernarda Poyeta mezi lety 1806-1810 přestavět severní průčelí směřující k řece. Bylo přidáno dvanáct korintských sloupů, které se podobají těm z kostela Madeleine na pravém břehu. Ve frontonu byl vyobrazen Napoleon na koni předávající zákonodárnému sboru vlajky ukořistěné v bitvě Slavkova. Po návratu Bourbonů k moci byl basreliéf stržen a nahrazen scénou, ve které Ludvík XVIII. předává ústavu Francouzům. I tento výjev byl odstraněn a během červencové monarchie nahrazen současnou výzdobou. Alegorie Francie v antickém oděvu stojící před trůnem je doprovázena Sílou a Spravedlností.
Čtyři sedící sochy u paty vstupního schodiště představují významné osobnosti francouzského státu:
Průčelí bylo obnoveno při dvoustém výročí Francouzské revoluce v roce 1989 a při této příležitosti byly čtyři sochy nahrazeny kopiemi. Schodiště je lemováno po stranách sochami bohyně Athény a titánkyThemis. V roce 1837 byl na každou stranu fasády přidán basreliéf. Vpravo je Prométheus podporující Uměny (architektura, sochařství, malířství, hudba a poezie) a vlevo Veřejné vzdělávání (Minerva nebo Athéna výučují abecedu malé děti, obklopené devíti múzami a zástupci náboženské výchovy).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palais Bourbon na francouzské Wikipedii.
