Pacova hora je přírodní rezervace v okrese Tábor, čtyři kilometry severně od města Chýnov. Rezervace se nachází na místě bývalého vápenného lomu. Předmětem ochrany jsou ohrožené rostliny, jako některé druhy orchidejí a přesliček. V této lokalitě jsou i ohrožené druhy živočichů, jako teplomilný hmyz a obojživelníci. Pacova hora je také významná mineralogickým složením hornin, které zůstaly odhaleny po těžbě.
Historie
První zmínka o vápnu z Chýnova je z roku 1488. Zmiňuje Jindřicha Hradeckého, který platil obyvatelům Deštné za vození vápenného kamene do Chýnova.[3] Kámen se lámal na panské části, tedy na majetku knížete Schwarzenberga, zároveň i na selské části, tedy na majetku obyvatel Dolních Hořic. První pec na pálení vápna byla postavena v roce 1848. Jednalo se o jednoduchou pec. Druhá, větší, byla postavena roku 1863, třetí, ještě větší, v roce 1869 a čtvrtá pec byla postavena v roce 1878 podle Hofman-Lowy soustavy.[4] V roce 1878 byla zakoupena silniční lokomotiva od anglické firmy Aveling & Porter z Rochesteru. Lokomotiva vozila vápno do Tábora a z Tábora vozila zpátky uhlí. V tomto období pracovalo na Pacově hoře kolem 100 lidí. Dělníci byli placeni poměrně dobře, zároveň měli sociální výhody jako bezplatnou zdravotní péči a po dobu nemoci finanční podporu. V roce 1905 byla postavena úzkokolejka, která nahradila silniční lokomotivu. Úzkokolejka byla v provozu do roku 1964.[3] V roce 1928 vznikly Chýnovské vápenky s.r.o. Ruční vrtání bylo nahrazeno pneumatickými kladivy. Na Pacově hoře se začaly v kulatých pecích vyrábět cihly,[4] z chýnovského vápna se vyráběl hnojný vápenec a stavební mletý hořečnatý vápenec, který byl využíván ve fasádách. Domy, které byly pokryty touto fasádou, na sobě často měly smaltovanou desku s nápisem „Omítnuto CHÝNOMITEM, nezničitelnou omítkou“. Postupně byl dostavěn drtič kamene a mlýn na drcení drobného vápence.
Těžba vápence byla ukončena roku 1964, v roce 1972 byla zbourána poslední budova vápenky.[5] Kamenivo se těžilo až do roku 1998.[3]
Lokalita byla vyhlášena za přírodní rezervaci 22. listopadu 2002.[6]
Východní stěna Pacovy hory, travnatá společenstva
Přírodní poměry
Pacova hora se nachází nedaleko Dolních Hořic. Samotná rezervace má rozlohu 15,8 ha. Kolem rezervace je ochranné pásmo, které dosahuje padesát metrů od hranice rezervace. Pásmo tak zasahuje k Chýnovské jeskyni i k Chotčinskému potoku. V blízkosti rezervace se nachází zemědělsky intenzivně využívaná půda. Intenzivní využívání a hnojení může tvořit potencionální nebezpečí chráněným organismům.[7]
Po těžbě zůstalo několik etáží. Nejnižší, čtvrtá etáž je zalesněná. Třetí etáž je poměrně rozlehlá, na její severní straně se akumuluje voda. Voda je doplňována z okolních vrstev. Vodní plocha měří přibližně 0,3 ha a hloubka se pohybuje kolem jednoho metru. Slouží jako místo rozmnožování několika druhů obojživelníků. Druhá a první etáž jsou významně menší a hůře přístupné. Právě tato místa jsou lokality výskytu některých chráněných rostlin.[7]
Pacova hora nemá příliš vysokou diverzitu druhů savců. Za zmínku stojí nález lebky a trusu vydry říční (Lutra lutra). Trus byl nalezen u Chotčinského potoku v ochranném pásmu lokality.[7]
Biotopy
Květnaté bučiny
Východní stěna lomu
Staré kamenoviny se vyskytují na těžce dostupných místech zanechaných po těžbě. Stromovému pásmu dominuje buk lesní (Fagus sylvatica). Keřové pásmo chybí. V bylinném pásmu se vyskytují druhy květnatých bučin s podílem subacidofytů. Na živiny bohatších lokalitách je možné najít druhy teplomilných bučin.[7]
Vegetace mělkých skeletovitých půd
Vegetace vápencových a silikátových skalních stěn. Jedná se o fragmentální vegetaci na obnažených lomových stěnách a na přilehlých sutích. Společenstvo rostlin je druhově chudé.[7]
Vegetace mokřadových stanovišť
Vegetace především ve vodě akumulované na severní části 3. etáž. Vodní plochu eulitorálu a epilitorálu porůstá rákos obecný (Phragmites australis), sítina článkovaná (Juncus articulatus). Nejvýznamnější rostlinou tohoto společenstva je kriticky ohrožená přeslička různobarvá (Equisetum variegatum).[7]
Kulturní lesní porosty
Stanovištně je dominováno nepůvodními dřevinami. Vyskytují se zde menší skupiny s převahou smrku ztepilého (Picea abies), který byl vysazen při rekultivaci po ukončení těžby. Porost doplňuje borovice lesní (Pinus sylvestris) a bříza bělokorá (Betula pendula), ta se místy stává až dominantním druhem.[7]
Po těžbě zůstal odhalený řez horninami pestré skupiny moldanubika. Lze zde rozeznat dva typy hornin, starší jednotvárné a mladší pestré. To umožňuje jedinečnou možnost studia metamorfního vývoje hornin.[7]
Významné zastoupení karbonátů, amfibolitů a rul, přičemž se zde nachází i množství přechodných typů. Součástí vápencové lavice je vrstva hrubozrnných krystalických vápenců, ve kterých se vytvořila Chýnovská jeskyně. Nacházely se zde i krasové dutiny, které byly vytěženy. Největší krápník byl 157 cm vysoký stalaktit.
Chýnovský damourit byl popsán roku 1893 z hornin těžených v Pacově hoře. V současnosti se tento název již nepoužívá, je nahrazen názvem Cr – muskovit. Z lomu také pochází 37 cm vysoká a 20 kg vážící záhněda, která je uložena v mineralogické expozici Národního muzea. Výčet minerálů z Pacovy hory tvoří 73 druhů. Horniny obsahují růžový, chromitý korund, spinel, kyanit, zoisit, anortit a rulit. Pargasit má zde velmi vysoký obsah hliníku, Pacova hora je tak jedním z mála nalezišť na světě. Dravit se zde vyskytuje ve formě radiálně paprsčitého agregátu na trhlinách bílého mramoru nebo jako žilky v jemných zrnitých mramorech. V dutinách se nachází epidot ve formě sloupcových krystalů. V asociaci s epidotem a čirým až temně fialovým krystalem fluoritem se vyskytuje prehnit.[8]
Ochrana
Vodní plocha v severní části Pacovy hory
Územní Pacovy hory je chráněno kvůli výskytu výše uvedených ohrožených druhů živočichu a rostlin. Lokalita je také chráněna kvůli výskytu exotických minerálů. Unikátní je odkrytý profil hornin pestré skupiny moldanubika na východní straně. Jako celosvětově významné lze označit mineralogické naleziště díky velkému počtu minerálních druhů, pestrosti minerálních asociací a variabilitě chemického složení minerálních fází. Významný je i výskyt exotických minerálů a existence paragenetických typů jednoho minerálního druhu. Co se týče živočichů, ochrana je klíčová pro společenstva teplomilných druhů hmyzu, obojživelníků, plazů a ptáků. Významná je ochrana některých druhů rostlin, především orchidejí a přesliček.[7]
Mezi lety 2005 až 2008 proběhly managementové zásahy zaměřené na odstranění náletu a likvidace odpadu. Porost dřeviny horní části lomu byl upraven tak, aby odpovídal přirozené druhové skladbě.[7]
Mezi negativní nebo potenciálně negativní faktory patří zarůstání otevřených stanovišť náletovými dřevinami, masové šíření vlčího bobu mnoholistého (Lupinus polyphyllus) v travino-bylinných partiích a silné zarybnění populacemi ryb, které přímo konkurují chráněným obojživelníkům.[7]
Turismus
Vstup do Pacovy hory s informační tabulí
Pacova hora je dobře přístupná, díky pozemní komunikaci, která vede podél rezervace. Při vstupu na lokalitu z této silnice vede stezka k naučné tabuli. Poté pokračuje na 3 etáž a k vodní ploše. Z Chýnovské jeskyně vede cesta na 2. a 3. etáž a zároveň vede kolem horní hrany lomu. Na vrcholu jsou dvě lavičky s výhledem na Chýnov a Tábor. Chýnovská naučná stezka začíná u základní školy Chýnov a končí v Pacově hoře. Naučná tabule seznamuje s historií a těžbou a organismy žijícími v rezervaci.[9]
.JPG)
.jpg)
