PWS-3 byl polský dvoumístný sportovní letoun z roku 1927, vyvíjený v roce 1926 společností PWS (Podlaska Wytwórnia Samolotów, Podlaská továrna na letadla). PWS-3 bylo první sportovní letadlo postavené polským leteckým průmyslem.[1]
Prototyp PWS-3B
Vznik a vývoj
Prototyp označený PWS-3B byl zalétán 20. května1927 na letišti v Białe Podlasce.[2]Letoun navrhl Ing. Stanisław Cywiński, který po zalétání navrhl úpravy křídel a řídících ploch. V létě 1927 bylo letadlo představeno na letecké výstavě v Krakově. V roce 1927 byl první prototyp podroben zkouškám v Technickém ústavu letectví (Instytut Badaň Technicznych Lotnictwa). Letoun byl charakteristický zúženým trupem stejně jako krátkým spodním nosníkem, který tvořil součást vzpěrového systému podvozku a křídla.[3] V roce 1928 byl postaven druhý prototyp PWS-3B, upravený ve vztahu k původnímu zaoblením konců křídel, mírným zvětšením jejich rozpětí, zmenšením velikosti křidélek a zaoblením horní části SOP.[1] PWS-3 byl nabízen vojenskému letectví v kurýrní (PWS-3 bis) a sanitní verzi (PWS-3 Sa). Navržené vojenské verze navzdory své univerzálnosti nevzbudily zájem polského ministerstva letectví, takže stroj nevstoupil do sériové výroby. Byly vyrobeny pouze dva prototypy.
PWS-3B
Popis
Zvláštností konstrukce bylo použití speciálního nosníku, který tvořil spodní část trupu. Tento nosník s průřezem 300 x 400 mm byl připojen k trupu. Toto řešení (polskýpatent č. 13315) by umožnilo stavět různé verze draku v závislosti na potřebách a objednávkách: sportovní (jedno- a dvoumístný), kurýrní, sanitní atp. Druhou inovativní myšlenkou použitou v projektu byla možnost nastavení těžištěletadla (aretací nosníku) podélným posunutím podvozku a křídla[4] namísto běžně používaného stabilizátoru. Konstrukční řešení tohoto nosníku bylo o 2 roky později okopírováno a použito (pravděpodobně v rozporu s patentovými právy) na francouzskémletounuBreguet 27.[5]
PWS-3 byl dvousedadlový hornoplošník převážně dřevěné konstrukce. Od nosníku pod trupem byly vedeny dvě šikmé vzpěry podepírající křídlo a dvě vzpěry k trupu. Na horní části trupu bylo křídlo podepřeno pyramidou tvořenou dvěma páry vzpěr z ocelových trubek a jednou tyčovou vedoucí k motorovému loži. Trup byl vyroben ze dřeva a pokryt překližkou vpředu a vzadu plátnem. Motorový prostor byl pokryt duralovým plechem. Obdélníkové křídlo bylo dřevěné, s pevnými povrchy potaženými překližkou a na pohyblivých částech plátnem. Trup měl dva nekryté kokpity v tandemovém uspořádání, s čelními skly a se zdvojeným řízením. Podvozek se skládal z konvenčního podvozku s pevnou dělenou nápravou a zadní ostruhou. Jak hlavní vzpěry podvozku, tak vzpěry křídel byly připevněny k nosníku na spodní straně trupu.[5]
Prototyp PWS 3B získal v srpnu 1927imatrikulaci P-PWSS, v roce 1929 změněnou na SP-ACJ. Druhý prototyp byl imatrikulován v roce 1929 jako SP-AEA.[6]
Letoun s imatrikulací P-PWSS se zúčastnil 1. polské soutěže turistických letadel ve dnech 6.–9. listopadu 1927 a pilotován Wacławem Makowskim obsadil druhé místo (za letadlem Drzewiecki JD-2). Později byl koupen polovojenskou organizací LOPP (Liga Obrony Powietrznej i Przeciwgazowej, Liga obrany protiletadlové a protiplynové)[7] v Lublinu a využíván k předváděcím letům v leteckém klubu PWS.
V listopadu 1929 byl během přistání vážně poškozen první prototyp SP-ACJ pilotovaný Adamem Karpinským. V roce 1933 bylo poškozené letadlo instalováno ve varšavském muzeu techniky a průmyslu (Muzeum Techniki i Przemysłu).
jmenovitý, nominální: 60 k (44 kW) při 1400 ot/min
Spotřeba paliva: 22 l/h
Vrtule: dvoulistá, dřevěná s pevným nastavením
Výkony
Maximální rychlost: 133 km/h
Cestovní rychlost: 123 km/h
Minimální rychlost: 65 km/h
Dolet: 500 km
Dostup: 2 500 m
Stoupavost: 1,7 m/s
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků PWS 3 na anglické Wikipedii a PWS-3 na polské Wikipedii.
↑ abcGLASS, Andrzej (2004). Polskie konstrukcje lotnicze 1893-1939 [Polské letecké konstrukce 1893-1939] (v polštině). Sandomierz: Stratus. str. 259-262. ISBN83-916327-8-4.
↑CHWALCZYK, Tadeusz. GLASS, Andrzej. (1990). Samoloty PWS . Varšava: Wydawnictwa Komunikacji i Łączności, série: Biblioteczka Skrzydlatej Polski. ISBN83-206-0899-6.
↑ Z historie polského letectví. Křídla vlasti. 13.4.1954, roč. 1954, čís. 8, s. 192a. Dostupné online.
↑ARND, Zbigniew ing. Účast průmyslu, vědy a techniky v polském leteckém sportu. Letectví. Březen 1933, roč. XIII. (1933), čís. 3, s. 83–85. Dostupné online.
↑ abMORGALA, Andrzej: Samoloty wojskowe w Polsce 1924-1939. Warszawa: Bellona, 2003. s. 294-295. ISBN83-11-09319-9.
↑MARTYNOVIČ, Zenon dr. Letecká činnost Ligy obrany protiletadlové a protiplynové. Letectví. Březen 1933, roč. XIII. (1933), čís. 3, s. 85–86. Dostupné online.
↑GREY, C.G., ed. (1928). Jane's all the World's Aircraft 1928. London: Sampson Low, Marston & company, Ltd. s. 179c.
↑PWS-3 [online]. Уголок неба (airwar.ru), 2018 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online.
Literatura
CYNK Jerzy B.: Polish aircraft 1893-1939. London: Putman & Company Limited, 1971. ISBN0-370-00085-4(anglicky)
KORBEL W. Pierwszy krajowy konkurs awjonetek. „Młody Lotnik”. Nr 11/1927 (37). IV, 1927. Wydawnictwo Komitetu Stołecznego Ligi Obrony Powietrznej Państwa. (polsky)
MAJEWSKI Mariusz Wojciech: Samoloty i zakłady lotnicze II Rzeczypospolitej. Warszawa: Wydawnictwo ZP, 2008. ISBN978-83-922944-5-0. (polsky)
