První písemná zmínka o obci pochází z roku 1073 ze zakládací listiny Opatovického kláštera a zní terras Opatouicih[4]. V té době zde zřídil jistý Mikulec Cellu. Na klášter benediktinů s kostelem sv. Vavřince ji povýšil král Vratislav II. roku 1086, nadal jej statky, mezi nimiž byla jmenována také ves Opatovice. Mniši v čele s opatem Bolebudem přišli z kláštera v Břevnově[5]. Roku 1227 se připomíná opat Conrad z Opatovic (abbas de Opatowic). Roku 1421 klášter dobyli a jeho budovy vypálili husité. Mniši uprchli do Slezska a již se nevrátili. Nadále však po opatovi zůstal místní název obce i patrocinium kostela.
V 16. století patřily Opatovice s okolními vesnicemi ke zboží Pernštejnů z Pardubic.
Znak
Ve znaku obce je rošt - symbol mučednické smrti zdejšího chrámového patrona sv. Vavřince, a berla, která byla společně s infulí (mitrou) odznakem úřadu opata zdejších benediktinů. Vlny značí řeku Labe.
Územím obce prochází elektrizovaná železniční trať z Pardubic do Hradce Králové. Železniční staniceOpatovice nad Labem-Pohřebačka (do prosince 2014 Opatovice nad Labem) se nachází na severním okraji zastavěného území v katastrálním území Pohřebačka. Je do ní zapojena elektrizovaná vlečka elektrárny a vychází z ní též spojka do odbočky Plačice na trati z Velkého Oseka do Hradce Králové. V letech 2014-2015 proběhla modernizace a zdvojkolejnění přiléhajícího úseku trati (směr Stéblová), na kterém vznikla nová železniční zastávkaOpatovice nad Labem blíže obci, a osobní vlaky přestaly v dosavadní stanici Opatovice nad Labem-Pohřebačka zastavovat. Především na požadavek obyvatel Březhradu však bylo změnou od 4. 4. 2016 obnoveno zastavování zhruba každého druhého vlaku.[7]
Osobnosti
Jan Neplach (1322-1371) - významný opat zdejšího kláštera, kronikář a diplomat na dvoře Karla IV.
