Ohniváček modrolesklý [ 2] (Lycaena alciphron ) je druh motýla z čeledi modráskovití vyskytujícího se od Maroka přes Evropu až po Sibiř a Altaj .
Popis
Svrchní strana křídel
Rozpětí křídel ohniváčka modrolesklého se pohybuje v rozmezí 34–38 mm. Horní strana křídel samců je oranžová s modrým leskem a malými tmavými skvrnami. U samic je horní strana křídel hnědá, opět s malými tmavými skvrnami, přičemž na okraji zadních křídel je oranžový pruh s řadou menších modrých skvrn. Křídla samců i samic mají bílý třásnitý lem. Spodní strana křídel je u obou pohlaví světle šedohnědá s větším počtem černých skvrn obklopených bílým okrajem. Na okraji zadních křídel se vyskytuje oranžový pruh.[ 3]
Výskyt
Ohniváček modrolesklý se vyskytuje od Maroka přes Evropu (ve Skandinávii a na Britských ostrovech zcela chybí) až po západ Sibiře a Altaj. Preferuje chladnější oblasti, létá tedy v podhůří a horách , kde vyhledává květnaté pastviny , v nížinách pak obývá lomy , náspy nebo vřesoviště . V ČR je rozšířen především v horských oblastech na hranicích , např. na Šumavě , v Krkonoších nebo v Beskydech . Housenky se živí na rostlinách z rodu šťovík .[ 4] Je to jednogenerační motýl a létá většinou od června do července.[ 5]
Ohrožení
Ohniváček modrolesklý se v ČR řadí do kategorie „zranitelný “, v jižních Čechách dokonce „ohrožený “.[ 4]
Poddruhy
Ohniváček modrolesklý má více poddruhů , řadí se tam:[ 6]
Lycaena alciphron ssp. alciphron
Lycaena alciphron ssp. fruginus
Lycaena alciphron ssp. gaudeolus
Lycaena alciphron ssp. gordius
Lycaena alciphron ssp. melibaeus
Lycaena alciphron ssp. veronicus
Odkazy
Reference
↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2 . 9. prosince 2022. Dostupné online . [cit. 2024-08-10].
↑ ohniváček modrolesklý [online]. biolib.cz [cit. 2024-06-10]. Dostupné online .
↑ Lycaena alciphron - ohniváček modrolesklý [online]. Natura Bohemica [cit. 2024-06-10]. Dostupné online .
↑ a b HANČ, Zdeněk; BENEŠ, Jiří; FALTÝNEK FRIC, Zdeněk; PAVLÍČKO, Alois; MICHAL, Zapletal. Denní motýli a vřetenušky jižních Čech . [s.l.]: Jihočeský kraj, 2019. ISBN 978-80-87520-53-6 . S. 89.
↑ Lycaena alciphron (Rottemburg, 1775) [online]. pyrgus.de [cit. 2024-06-10]. Dostupné online . (anglicky)
↑ Ohniváček Modrolesklý [online]. iNaturalist [cit. 2024-06-10]. Dostupné online .
Externí odkazy
Identifikátory taxonu
Lycaena alciphron Papilio alciphron