Náměstí Svobody je jedním z náměstí v Jihlavě, v jeho středu se nachází malý parčík se sochou Rudoarmějce. Vymezen je ulicemi Křížová, Úlehlova, Srázná, Na Stoupách, Havlíčkova, Tolstého a Komenského. Rozprostírá se na bývalém Křížovém předměstí, které později splynulo se Špitálským předměstím.
Jelikož nebyla předměstí chráněna hradbami, docházelo během vojenského obléhání města k jejich drancování. Jak dokládá plán města z roku 1647, v případě Jihlavy na tom bývalo nejhůře Křížové předměstí. Proto pokud zde stávaly nějaké domy, bývaly často rozbořeny. Teprve na konci 17. století docházelo na tomto předměstí k nové výstavbě. Tomu muselo předcházet odstranění pobořeného předbraní. Proto na plánu města z roku 1785 můžeme v místech dnešního náměstí vidět rámové pole, z východní strany lemovaného cestou do Polné (dnešní Srázná ulice) a ze západní strany Haberskou stezkou (dnešní Havlíčkova ulice). Před rokem 1794 přibyla spojnice Havlíčkovy ulice a Křížové brány, od toho roku lemovanou kaštanovou Císařskou alejí, vysazenou na počest návštěvy císaře Josefa II.
První tři vystavená stavení na tomto místě nesla v adresáři města z roku 1800 označení Obere Spital Vorstadt (Na horním Špitálském předměstí). Od roku 1864 pak nesla čísla popisná 6, 7 a 8 a stávala při západním okraji tehdy Kempenova náměstí, které svůj název neslo od roku 1859. Na mapě stabilního katastru z roku 1835 je zachycena další zástavba náměstí – dvojice zahradních domků při severním okraji a nárožní dům s dnešní ulicí Komenského. Plně zastavěná byla pouze západní strana.
Situační plánek předměstí z roku 1876 od stavitele Franze Langa zachycuje parkově upravený a domy obestavěný prostor, kterému dominovaly budovy Ober Real-Schule (Vyšší reálka) a Volks Schulle (obecná škola). Na plánech města z let 1884 a 1913 je zachycena postupují zástavba na severní straně náměstí, včetně výstavby Besedy.
Pokud jde o parkovou část náměstí, tak tady proběhly úpravy v letech 1881 a 1929, tehdy především v souvislosti v instalací pomníku Jana Husa, umístěnou sem o rok dříve. Dalších úprav se dočkal po jejím odstranění v roce 1941. Drobné úpravy proběhly také v souvislosti s instalací pomníku vojákům Rudé armády.
Z historie domů
Náměstí Svobody 1
V letech 1860 – 1862 zde byla podle plánů architekta Konrada Rechtbergera postavena dvoupatrová klasicistní budova nižší reálky. V roce 1865 sloužila jako lazaret pro pruské vojáky. Pro velký zájem došlo k povýšení školy na vyšší reálku a v letech 1870 – 1871 přistavěna dvojice bočních křídel. Zároveň došlo k pseudobarokním úpravám průčelí podle plánů zdejšího profesora Antonína (Antona) Anděla. K dalším úpravám došlo v roce 1880 a především pak v letech 1930 – 1939.
V adresáři z roku 1886 je uvedena jako Realschule a k roku 1926 jako Německé státní referenční reální gymnázium. Po roce 1945 budova přešla pod Obchodní akademii a po vytvoření speciální cikánské třídy v roce 1948 zde výuka započala dne 3. února 1949. Další úpravy pocházejí z let 1952 (kdy zde fungovala Vyšší hospodářská škola), 1962 – 1965 (uváděna Střední průmyslová škola stavební). V roce 1967 byla budova v majetku Střední ekonomické školy a prošla generální rekonstrukcí.
Náměstí Svobody 3
Budova byla postavena v roce 1873 a fungovala jako obecná dívčí škola 1. obvodu, nicméně v adresáři z roku 1886 je uvedena pouze jako Stadtgemeinde (= majetek městské obce). Od roku 1892 je pak uváděna jako Volksschule (obecná škola). V letech 1914 – 1915 sloužila jako ubytovna vojska, poté se sem vrátila škola. Za okupace zde krátce fungoval německý učitelský ústav, který po řadě dalších stěhovaní skončil v dubnu 1945 v chatové osadě na Čeřínku. V letech 1945 – 1956 fungoval v budově Žákovský domov při pedagogické škole. V roce 1964 prošla budova generální rekonstrukcí a dnes zde sídlí Křesťanská základní škola Jihlava.
Náměstí Svobody 4
Dům čp. 4 byl patrně vystavěn roku 1872, jak dokládá dochovaný stavební plán od Floriana Schweinberka. V letech 1886 – 1926 jej vlastnili manželé Karmasinovi, po nichž jej zdědila jejich dcera. V roce 1880 přibyla ve dvoře prádelna, postavená podle plánů architekta Franze Langa. Od roku 1892 zde bydlel a měl svoji ordinaci pozdější primář jihlavské nemocnice MUDr. Anton Nietsch. V roce 1925 tu nějaký čas bydleli herečky Jana Schlenzová a Grete Condéová.
Byty v domě také obývala řada židovských obyvatel. Do roku 1932 zde bydlela krejčová Clementine Wienerová s dcerou Annou. V tom roce se obě přestěhovaly do Vídně, kde jejich stopy končí. Další osud není znám ani v případě Dr. Pavla Viktora Reicha, který zde žil v roce 1933. Jelikož není uveden v Terezínské pamětní knize, je možné, že válku přežil. Dalšími podnájemníky byly Desider a Lilly Löwyovi. Ti se v roce 1934 odstěhovali do Prahy a v roce 1942 odjeli transportem do Terezína a dále do blíže neznámého koncentračního tábora. V roce 1926 zde žil továrník Franz Jolesch, který před nacisty odjel na Slovensko. Zde však byl v březnu 1944 zatčen a odvezen do Buchenwaldu. Koncentrační tábor přežil a vrátil se do Luk nad Jihlavou, ale nakonec odjel do Chile. Stejné štěstí neměli další nájemci – manželé Gustav a Hedvika Ledererovi se syny Jiřím a Erichem. Gustav, Hedvika a Erich byli vystěhováni do Prahy a následně přes Terezín do Malého Trostince, kde rodiče zahynuli, a Erich do Majdaneku. Druhý syn Jiří zemřel v blíže neznámém koncentračním táboře v Polsku. Podobný osud měli i další nájemci – Robert Kohnstein (Osvětim), MUDr. Alfréd Čapek s manželkou (oba Osvětim), MUDr. Josef Weisssenstein (Terezín, Osvětim, Mathausen) a jeho žena Anna (Terezín), manželé Bernsteinovi (Terezín, Osvětim) a rodina Löwovi (Zamošč).
Náměstí Svobody 6
Dům čp. 6 patří k nejstarším na náměstí, zachycen je již na plánu z roku 1825 a na plánu stabilního katastru z roku 1835. Za domem následovala zahrada až k cestě (dnešní Bezručova ulice) od bývalého hřbitova (dnešní Smetanovy sady). Dům byl ovšem vystavěn už mnohem dřív, neboť je zmiňován k roku 1800 v adresáři města a jako majitel je uveden Joseph Neubauer. V letech 1887 – 1898 prošel dům přestavbou, při které zde vznikla řeznická dílna s prodejnou a ve dvoře sklad, prádelna s dílnou a dřevěná americká lednice. Na přestavbě se podíleli stavitelé Franz Lang, Karel Schrammel a tesařský mistr Mathias Reznik. V roce 1960 prošel dům generální opravou, při které byla v přízemí zřízena samoobsluha s masnými výrobky.
Také v historii tohoto domu můžeme najít židovské nájemníky. V roce 1924 zde krátce bydlel profesor Dr. Arnošt Hirsch, který 4. února 1945 odjel z Prahy transportem do Terezína, kde přežil do konce války. V červnu 1941 zde krátce žila Doris Steinerová, jejíž další osud je neznámý. V letech 1924 – 1931 v domě bydleli sklenářský mistr a obchodník Vítězslav Brumlik s manželkou. V roce 1939 byli z Jihlavy násilně vystěhováni do Poděbrad a odtud se transporty přes Kolín a Terezín dostali do Trawniků, kde oba zahynuli.
Myšlenka na vybudování památníku Rudé armády (označované také jako socha Rudoarmějce) měla vyjít spontánně od jihlavských občanů, kteří začali i vybírat peníze na jeho realizaci. Původně se uvažovalo o dvojici památníků a u hřbitova na místě hrobu padlých vojáků a v sadech 9. května (dnešní park Legionářů u městského vlakového nádraží). V červnu 1945 proběhlo vypsání soutěže na pomník, který měl být umístěn na náměstí Rudé armády. Ze zaslaných návrhů komise vybrala pět, z nichž byl vybrán návrh akademického sochaře Antonína Kalvody. V listopadu 1945 bylo všech pět finálových návrhů vystaveno v Dělnickém domě.
Od listopadu 1947 probíhala veřejná sbírka na vybudování pomníku. V roce 1950 probíhala v pískovcovém lomu v Podhorním Újezdě u Hořic postupná realizace sochy. Po provedení úprav náměstí mohlo dne 6. května1951 dojít za účasti představitelů kraje, okresu, ÚV SČSP a armády k odhalení pomníku.
V roce 2020 nechal majitel památníku, město Jihlava, místo z rekonstruovat. Tu provedl restaurátor Tomáš Drdla a město vyšla na 137 100 Kč[5].
Městská doprava
Jelikož se náměstí nachází v blízkosti hlavního Masarykova náměstí, vede tudy velká řada linek městské hromadné dopravy. Nejbližší zastávky jsou Chlumova (pro linky A, E, 3, 4, 5 a 12) a Dům kultury (pro linky B, C, D, F a 8). Přímo na náměstí se u křesťanské základní školy se nachází zastávka Náměstí Svobody, kde každý všední školní den mezi sedmou a osmou hodinou ranní zastavují dva spoje linek A a E.
