PROFILBARU.COM

Náboženská společnost českých unitářů
Náboženská společnost českých unitářů
	Znak Náboženské společnosti českých unitářů
Vznik
Datum	1922
Registrace v ČR
Datum	1991
Statutární orgán
Název	ústřední správní sbor
Člen	Kristýna Ledererová Kolajová
Odkazy
Web	www.unitaria.cz
	Rejstřík církví a náboženských společností ; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náboženská společnost českých unitářů (NSČU, dříve Náboženská společnost unitářů československých) je česká náboženská společnost. Hlásí se ke společenství světových unitářů a univerzalistů, s nimiž je spojena v organizaci ICUU (Mezinárodní svaz unitářů a univerzalistů).

NSČU je definována jako samostatná, správně i duchovně nezávislá právnická osoba. Organizační uspořádání a působení NSČU jsou demokratické. V čele společnosti i jednotlivých obcí jsou orgány a funkcionáři volení v tajných volbách. Nejvyšším zákonodárným, rozhodčím a dozorčím orgánem NSČU je Sněm NSČU. Jeho výkonným orgánem je Správní sbor NSČU, který je Sněmu odpovědný.

České unitářství

Vzniklo nedlouho po vyhlášení samostatného Československa, 9. dubna 1922, kdy Norbert Fabián Čapek založil společnost Svobodného bratrství. Unitáři u nás byli uznáni a zaregistrováni v roce 1930 jako Náboženská společnost unitářů československých.

I v době komunistického režimu existovaly unitářské obce prostorem pro duchovní hledání.

3. dubna 2022 duchovní pražské obce Petr Samojský proslovil přednášku na téma "K založení Pražské obce Svobodného bratrství". Vycházel zde z přednášky Norberta Fabiana Čapka z 9. dubna 1922.^[3]

Struktura náboženské společnosti

Je tvořena jednotlivými obcemi a jako vrcholný správní orgán působí ústřední správní sbor. Jednotlivé složky života náboženské společnosti mají na starosti volené orgány a pracovní skupiny.
Kromě obcí uvedených na mapce níže působí i Obec širšího společenství českých unitářů.

Unitářství a jeho myšlenky

Unitářství je dnes v mnohých ohledech podobné ostatním náboženstvím, má dávnou tradici, hrdiny a mučedníky, známé průkopnické osobnosti ve vědě i jiných oblastech a také organizační systém pro své aktivity. Nabízí duchovní, teologické a filosofické myšlenky a spisy, snaží se pomoci člověku vést lepší život v lásce, moudrosti, pokoře a naději.

Na rozdíl od jiných náboženských proudů o sobě netvrdí, že bylo založeno na základě zjevení, zázraku nebo nadpřirozené zkušenosti. Neexistuje zde žádné „vyznání víry“ ve smyslu kréda nebo dogmata, žádná kniha, chápaná jako jediné a jedinečné svaté písmo. Při shromážděních se využívá literatura, poezie, náboženské texty různých tradic a kultur, z minulosti i ze současnosti. Důležitá je inspirace, povzbuzení, předání radosti a moudrost.

Respektování a rozvíjení plurality názorů, důraz na toleranci a snášenlivost jsou pravděpodobně jedním z nejzřetelnějších znaků, kterými se unitářství liší od tzv. tradičních náboženství.

Unitářství vznikalo na různých místech zejména od 16. století jako hnutí zejména odporující učení o Boží Trojici, v průběhu akcentující důraz na svobodu svědomí a svobodu náboženského názoru. Sjednocujícím je důraz na bratrství při respektu ke konkrétnímu náboženskému prožívání. Nejvýznamnějším směrem je transylvánské unitářství, reprezentované zejména osobou Francise Dávida.^[4]

Unitářské principy

Unitáři v mnoha zemích na světě místo vyznání víry dávají přednost tzv. principům, které se týkají praktických přístupů k víře, vzájemných vztahů a pohledu na svět. Klasické tři unitářské principy jsou svoboda, rozum, tolerance. V dubnu 2004, byly přijaty Sněmem NSČU po více než roční debatě v obcích (jejich výkladovou část schválil Sněm NSČU v roce 2008) následující principy:

Svoboda svědomí a přesvědčení – Svoboda svědomí a přesvědčení patří mezi základní práva člověka. Jako unitáři jsme toho názoru, že svobodu si má uchovat člověk i na duchovní cestě. Protože každý člověk je zcela jedinečnou bytostí, každému také přísluší svoboda hledat svou cestu k Bohu, pravdě, štěstí a smyslu života.
Tolerance a porozumění druhým – Upřednostňujeme takovou formu tolerance, která se snaží druhým porozumět, pochopit je a nechat se jejich názory obohatit. Tento postoj neuplatňujeme jen uvnitř náboženské společnosti, ale i mimo ni. Na základě toho respektujeme každý názor, který vede ke kladným životním hodnotám.
Používání kritického rozumu i v náboženství – Charakteristickým rysem naší duchovní cesty je hledání a objevování pravdy. Na této cestě skrze vlastní zkušenost a kritickým zvažováním čerpáme z moudrosti náboženství, filozofie, vědy, umění, literatury a dalších zdrojů.
Harmonický rozvoj osobnosti – Ať v mládí nebo ve vyšším věku, člověk se vždy může snažit o vlastní zdokonalování. V našem společenství chceme člověka inspirovat tak, aby byl tvůrčí a rozvíjející se osobností a aby pečoval o své tělesné a duševní zdraví.
Soucítění, rovnost a spravedlnost v mezilidských vztazích – Láska k bližnímu předpokládá soucítění, rovnost a spravedlnost, které vedou k tomu, abychom se otevírali druhým i světu. Svědomí je nám pak vodítkem při našich konkrétních životních rozhodováních.
Respektování hodnoty a důstojnosti každého člověka – Každý člověk je neopakovatelnou bytostí a potřebuje žít tak, aby byla zachována jeho lidská důstojnost. Nikdo nesmí být diskriminován pro svou víru, rasu, národnost, věk, pohlaví, sexuální orientaci, politické přesvědčení nebo jinak.
Pomoc druhým a sociální odpovědnost – Nedílnou součástí naší duchovní cesty je pomoc druhým. Služba bližním je praktickou zkouškou našeho duchovního života. Proto podporujeme všechny snahy o sociální spravedlnost v místním i celosvětovém měřítku.
Úcta k životu a přírodě – Svět je navzájem propojeným celkem, o který je třeba pečovat a chránit jej. Člověk je jednou z jeho součástí. Jako unitáři chováme úctu k životu, která nás vede k spoluodpovědnosti za stav přírody a světa, a proto podporujeme všechny aktivity, které se snaží nenásilným způsobem tento princip rozvíjet a naplňovat.
Demokratický způsob rozhodování – Organizační záležitosti a sporné otázky řešíme demokraticky s vědomím nedokonalosti tohoto způsobu rozhodování.

Věřící

Věková struktura Náboženské společnosti českých unitářů v České republice roku 2011


Brno Liberec Ostrava Plzeň Praha Praha Teplice obce Náboženské společnosti českých unitářů; (v Praze tři obce, dvě na stejné adrese)

Unitářství v kultuře

NSČU vydala roku 2022 Křížkovy deníky, experimentální deníkový román. Autorem knihy je reverend Petr Samojský (*1966), duchovní Pražské obce unitářů a Obce širšího společenství českých unitářů. Děj sleduje osudy unitářské rodiny Křížků napříč dějinami 20. století. Recenze v Dingiru označuje postavu Emila Křížka za Járu Cimrmana českého unitářství.^[5]^[6]^[7]

Unitářství k otázkám LGBTQI+

Sněm Náboženské společnosti českých unitářů, konaný ve dnech 12. - 14. dubna 2024 v Ostravě, pod heslem Směřování srdce – nejsme tady sami přijal usnesení přihlašující se k myšlenkám manželství pro všechny. Jak uvedl Náboženský infoservis, stali se tak v otázce stejnopohlavních sňatků jednou z nejliberálnějších náboženských společností v Česku.^[8]