V dětském věku se učil hře na housle a na klavír. V roce 1879 byl přijat na pražskou varhanickou školu. Absolvoval v roce 1882 a nastoupil vojenskou službu. Stal se prvním houslistou a zástupcem kapelníka vojenské hudby. Po ukončení vojenské služby byl ředitelem kůru a učitelem hudby v Kolíně. Kromě toho byl sbormistrem pěveckých sdružení Dobroslav a Dobromila.
V roce 1894 přišel do Plzně, kterou již do své smrti neopustil. Byl ředitelem kůru v katedrále svatého Bartoloměje a sbormistrem plzeňského Hlaholu. V rámci Hlaholu byl založen komorní sbor nejlepších zpěváků jako tzv. Pařížský odbor. Ten, pod Kubátovým vedením, v roce 1900 zvítězil na soutěžích v Paříži a v Bruselu. Hlahol dovedl na tak vysokou úroveň, že si mohl dovolit nastudovat i největší díla světové kantátové literatury. Uvedl v Plzni např. DvořákovuSvatou Ludmilu a Svatební košile, HaydnovoStvoření světa, Stabat mater dolorosaJosefa Bohuslava Foerstera, BouřiVítězslava Nováka i 9. symfonii Ludwiga van Beethovena. Vystupoval nejen jako sbormistr a dirigent, ale i jako houslista a člen komorních souborů (Plzeňské klavírní trio). Hlahol vedl do roku 1914, ale i poté zůstal jeho čestným členem.
V roce 1920 založil další pěvecký soubor Čech a v roce 1925 s ním zvítězil na soutěži pořádané u příležitosti 25. výročí trvání spolku Smetana.
I v jeho působení jako regenschoriho v kostele sv. Bartoloměje bylo velmi přínosné pro plzeňský kulturní život. Do repertoáru neváhal zařazovat i hudbu současných skladatelů a prováděl také velká chrámová díla ve spolupráci s členy Hlaholu a divadelními a vojenskými orchestry. Kromě toho v kostele pořádal i koncerty vážné hudby mimo bohoslužby.
Komponoval především chrámovou hudbu, která se však u posluchačů setkala s příznivým přijetím a byla hrána i v kostelech mimo Plzeň.
Jeho syn, Norbert (1891–1966), se stal významným houslistou a hudebním pedagogem.
Dílo
Chrámová hudba
Notový záznam hymnu ke sv. Václavu
Mše A dur pro ženské hlasy
Missa Sti. Norberti pro smíšený sbor a varhany (1898)
Mše D dur pro smíšený sbor a varhany (1902)
Mše F dur Jubilaei solemnis pro smíšený sbor a varhany
Missa E dur solemnis pro smíšený sbor a varhany nebo orchestr
Missa Sti. Bartholomaei pro smíšený sbor a varhany nebo orchestr
Svatý týden pro malé kůry, sbírka trojhlasých a čtyřhlasých sborů
7 Pange lingua pro smíšený sbor
7 Offertorií pro mužský sbor
3 antiphony (Grates nunc omnes redamus, Regina coeli, Ave regina coelorum)
Čtyři smuteční sbory pro mužský sbor
Litanie k sv. Josefu
Tři smuteční sbory pro mužský sbor
Čtyři svatební sbory pro mužský sbor
Zdrávas Královno pro smíšený sbor
Zdrávas Maria pro soprán smíšený sbor a varhany
Buď věčně s námi pro mužský sbor
Svatý Václave
Oslavná kantáta k miléniu sv. Václava
Varhany
250 krátkých předeher a meziher (1899)
Dva sešity praeludií pro varhany
Průvod varhan k novému plzeňskému kancionálu
Světské skladby
Písni česká, mužský sbor
5 mužských sborů ve 2 sešitech
10 mužských sborů
Slovanská lípa pro mužský sbor
Tři mužské sbory
Na Plzeň, slavnostní mužský sbor
Ukolébavka a Vzpomínka pro housle s klavírem
Slavnostní pochod pro klavír
Československý zpěvník dvouhlasý
Tvůrcům naší hymny (melodram, 1934)
Odkazy
Literatura
Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
Bokůvková, Vlasta: Norbert Kubát a hudební Plzeň (in: Sborník Pedagogické fakulty v Plzni, Umění V, Plzeň 1966, s. 123–148).
Bokůvková, Vlasta: Skladatel Norbert Kubát a Pěvecký sbor Čech v Plzni (in: Z hudebního života západních Čech, Klatovy 1997, s. 15–19).
Bokůvková, Vlasta : Norbert Kubát a plzeňský pěvecký spolek Čech aneb Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. In: Vetché stáří, nebo zralý věk moudrosti? Sborník příspěvků z 28. ročníku sympozia k problematice 19. století. Praha, Academia 2009, s. 109-113.
Jaroslav Fiala: Duchovní hudba na plzeňských kůrech (Plzeň 2006).
Josef Bartovský: Norbert Kubát 1863-1923. Knihovna hudebního uměleckého klubu v Plzni – Svazek 3, Podpůrný fond pro nadané žáky a žákyně hudebního západu českého založeného při H.U.K., 1923
