Noemi (biblická postava)

Noemi se svými snachami na obraze Philipa H. Calderona

Noemi (hebrejsky נָעֳמִי‎, Na'omi), v českých překladech Bible přepisováno též jako Noémi, je jméno ženské postavy, o níž pojednává kniha Rút. Její jméno se vykládá jako „Má líbeznost“.^[1]

Noemin příběh podle knihy Rút

Noemi žila v době starozákonních soudců Izraele. Se svým mužem Elímelechem a syny Machlónem a Kiljónem bydlela v Betlémě. Když nastal v zemi hlad, odstěhovala se společně s manželem a syny do moábské země. Tam zemřel její muž a její synové se oženili s Moábkami Orpou a Rút, s nimiž měla Noemi dobré vztahy. Do deseti let však zemřeli i Noemini synové a Noemi začala pomýšlet na návrat do judského Betléma. Vyzvala proto své snachy, aby odešly do domů svých matek^[2] a znovu se provdaly. I když zpočátku obě snachy o návrhu Noemi nechtěly ani slyšet, Orpa nakonec od Noemi odešla. Rút ale trvala na svém a odmítla Noemi opustit. Společně tedy odcestovaly z Moábu a do Betléma dorazily zrovna v době sklizně ječmene. Aby si zajistily obživu, Rút vyšla na pole paběrkovat a shodou okolností právě na pole Bóaze, Noemina příbuzného z manželovy strany. Ten si všiml její pracovitosti a také uctivosti, kterou projevovala nejen ke své tchyni, ale také k Tóře a izraelskému lidu. Když Noemi viděla, jak Bóaz po celou dobu sklizně projevuje její snaše zvláštní přízeň, dopomohla k tomu, aby Rút s Bóazem uzavřela levirátní sňatek. Z tohoto svazku vzešel potomek Obéd, jemuž se Noemi stala chůvou.^[3] Obéd později zplodil Jišaje a Jišaj zplodil Davida, jenž se stal izraelským králem.

Odkazy

Reference

1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 318. 
2. Rt 1, 8 (Kral, ČEP)
3. Rt 4, 16 (Kral, ČEP)

Literatura

• NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Noemi. 
• DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo NOEMI. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Noemi na Wikimedia Commons