Nejvyšší komorník nad stříbrem

Nejvyšší komorník nad stříbrem (případně nejvyšší komorník nad stříbry nebo také nejvyšší komoří nad stříbrem, případně nejvyšší komoří nad stříbry, také nejvyšší stříbrník; německy Oberstsilberkämmerer) byl dvorský úřad, který měl na starosti evidenci stříbrného nádobí a také jeho časté inventury. Postupně se vyvinul ve spíše čestný úřad.

České království

Od roku 1743 byl úřad v Českém království dědičně v rodě hrabat z Uhlfeldu^[1] a od roku 1796 dědičně v rodě knížat a starohrabat ze Salm-Reifferscheidtu. V roce 1836 během korunovační hostiny Ferdinanda V. Dobrotivého podal novému králi po umytí rukou ručník.^[2]

• Mikuláš Popel z Lobkowicz († 1599, z chlumecké linie, majitel Nových Hradů)^[3] – český nebo císařský?
• 1642–1644 Maxmilián Valentin z Martinic (1612 – 20. 12. 1677 Praha)
• ...
• 1723 neobsazen, při korunovaci Karla VI. ho nahradil císařský komorník nad stříbry Bedřich Vavřinec Cavriani (1687–1745)^[4]
• ...
• 1743 (12. 5.)^[5] – 1769 (31. 12.) Antonín Corfitz z Ulfeldu (15. 6. 1699 Brašov – 31. 12. 1769 Vídeň), dědičný,^[6][5] ultimus familiae
  • při korunovaci Marie Terezie v roce 1743
• 1770–1771 (7. 7.) Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína (24. 3. 1707^[7] nebo 24. 1. 1708^[7] – 7. 7. 1771 Vídeň), dědičný^[7]
• ...
• (1791) neobsazen – při korunovaci Leopolda II.
• 1790^[8] nebo 1796–1802 František Václav ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu^[8] (6. 1. 1747 – 28. 6. 1802)
• 1802–1842 František Vincenc ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (18. 9. 1774 – 11. 7. 1842)
  • při korunovaci Ferdinanda V. v roce 1836
• 1842–1847 Jan František Václav ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (7. 4. 1780 – 3. 4. 1847)
• 1847–1887 nebo 1891^[8] František Josef ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (1819–1887 nebo 1891^[8])

Císařský nejvyšší komoří nad stříbrem

• ?–? Ondřej z Gloyachu († 1573),^[9] nejvyšší dvorní komorník nad stříbrem císaře Ferdinanda I.
• ...
• ?–? Baltazar Kryštof Thanrädl^{[10][pozn. 1]}
• ...
• 1594–? Adam mladší z Valdštejna (1569 / 8. 6. 1570 – 24. 8. 1638 Praha)^[11]
• 1600–? Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564 Klenová – 21. 6. 1621 Praha), nejvyšší stříbrník v císařově osobní komoře^[12]; možná byl v této době nejvyšším stolníkem;^[13] český nebo císařský?
• 1600–? Heřman Czernin z Chudenic (24. 7. 1576 Nedrahovice – 7. 3. 1651 Petrohrad nebo Praha), stříbrník v císařově osobní komoře,^[12] nejvyšší komoří nad stříbrem (Silberkämmerer)^[13] – český nebo císařský?
• ...
• ?–? Hans Gottfried z Herzenkrafftu^[14] († 25. 8. 1625 Štýrský Hradec)^{[15][pozn. 2]}
• ?–? Jiří Arnošt z Herbersteinu († po 4. 2. 1634)^[16]
• ?–? Jan Antonín z Rottalu^{[17][chybí lepší zdroj]} (1605 – 4. (21.?) 12. 1674 Vídeň), říšský hrabě (1641)
• ...
• ?–? František Arnošt z Mollartu († mezi 21. 2. a 13. 3. 1669),^[18] také nejvyšší císařský kuchmistr,^[18]
• ?–? Arnošt Petr Ludvík z Mollartu (22. 8. 1642 (?) – 5. 12. 1686),^[18] také nejvyšší císařský kuchmistr^[18]
• ...
• ?–? Bedřich Vavřinec (Friedrich Lorenz) Cavriani (11. 8. 1687 Vídeň – 8. 2. 1745 Vídeň)
  • při korunovaci Karla VI. na českého krále v roce 1723 prostřel ve Vladislavském sále panovníkovu tabuli^[19]
• ...
• 1770–1771 Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína (24. 1. 1706 Bělušice – 7. 7. 1771 Vídeň)
• ?–? František Karel^[20] (František Tomáš)^[21] z Ditrichštejna (13. 12. 1731 Vídeň – 29. 11. 1813 Vídeň)
• ...
• 1807–1812 Jan Nepomuk Norbert z Trauttmannsdorff-Weinsbergu (18. 3. 1780 Vídeň – 24. 9. 1834 Vídeň)^[22]
• ....
• ?–1837 (1. 2.) (určitě 1819, 1824, 1828, 1834, 1835, 1836) Maxmilián František Cavriani (11. 5. 1773 Seibersdorf, Dolní Rakousy – 1. 2. 1837 Vídeň)
• 1837–1840 Karel František z Clary-Aldringenu^[23] († 29. 7. 1840), předtím nejvyšší císařský konferenciér
• ?–? (určitě 1843, 1846, 1848) Jiří Esterházy z Galanty, v roce 1853 byl nejvyšším císařským konferenciérem

Nejvyšší komorník nad stříbrem císařovny

• Eleonora
  • ?–? Jiljí Antonín z Königsackeru a Neuhausu^{[24][pozn. 3]}

Rakouské země

Horní a Dolní Rakousy

Císař Ferdinand II. udělil 25. června 1624 ve Vídni úřad nejvyššího dědičného zemského komorníka nad stříbrem v Horních a Dolních Rakousích (Obersterblandsilberkämmerer in Österreich ob und unter der Enns) Hansi Jakubovi svobodnému pánu z Kuefsteinu a jeho legitimním mužským potomkům.^[25] Následně 20. září 1627 císař rozšířil úřad komorníka na stříbrem bratrům Hanse Jakuba, a sice Hansi Vavřincovi a Hansi Ludvíkovi jako seniorát pro celý rod.^[25] I v roce 1848 úřad zastávala hrabata z Kuefsteinu.^[26]

• 1624 (25. 6.) – ? Hans Jakub z Kuefsteinu^[25] (26. 5. 1577 – 31. 8. 1633 Greillenstein)
• ...
• ?–? Lobgott z Kuefsteinu (18. 12. 1632 Linec – 1680 Linec)^[27]
• ?–? Gotttrau z Kuefsteinu (2. 12. 1634 Linec – 1691)^[27]
• ?–? Jan Jiří z Kuefsteinu (21. 5. 1645 Vídeň – 7. 4. 1699 Vídeň)^[28]
• ?–? František Ludvík z Kuefsteinu (2. 4. 1679 – 1733)^[27]
• ?–? Jan Leopold Antonín z Kuefsteinu (22. 11. 1676 – 20. 11. 1745 Kirchberg am Wald (Vídeň)),^[28] říšský hrabě (1709)^[28]
• ?–? Jan Ferdinand Josef z Kuefsteinu (26. 3. 1688 Vídeň – 12. 4. 1755 Vídeň),^[29] říšský hrabě (1709)^[29]
• 1794–1818 (23. 11.) Jan Ferdinand z Kuefsteinu (18. 10. 1752 Vídeň – 23. 11. 1818 Vídeň),^[29] majorátní pán
• ?–1871 František Jan z Kuefsteinu (8. 3. 1794 Vídeň – 3. 1. 1871 Vídeň)^[30]
• ?–1918 Carl Ferdinand z Kuefsteinu (31. 7. 1838 Viehofen (b. St. Pölten) – 2. 2. 1925 Greillenstein)^[30]

Štýrsko

Od roku 1596 až do vymření rodu zastávali dědičný úřad svobodní páni a později hrabata Rottalové.^[31] Poté byl Marií Terezií do úřadu jmenován hrabě František z Vilana-Perlas (v jeho rodě 1763–1817).^[31] V letech 1838–1848 byl úřad v rukou hrabat z Wickenburgu.^[31]

• 1596 (16. 12)^[32] – 1597 (8. 5.) Kašpar z Rottalu^[32] († Graz 8. 5. 1597 Štýrský Hradec)
• ?–? Vilém II. z Rottalu († 7. 4. 1610)^[33]
• ?–? Vilém III. z Rottalu († 1624),^[33] svobodný pán (1610)
• ?–? Jiří Julius z Rottalu^[34] († konec 1656(?), mrtvý jistě 9. 2. 1657)^{[pozn. 4]}
• ?– 1674 (4.12.) Jan Antonín z Rottalu (1605 Štýrský Hradec – 4. 12. 1674 Vídeň)
• ?–? Jan Kryštof z Rottalu (31. 12. 1635 – 20. 12. 1699),^[28] hrabě (1693)^[28]
• ?–? Jan Josef z Rottalu
  • při holdování Karlu VI. v roce 1728 ho zastupoval František Antonín z Rottalu
• ?–? Jan Jáchym Adam z Rottalu (13. 2. 1708 Vídeň – 23. 9. 1746 Kvasice)^[35]
• ...
• ?–1762 (26. 10.)^[31] František Antonín z Rottalu (1690 nebo 1696 – 26. 10. 1762), ultimus familiae
• 1763 (17. 2. nebo 14. 5.^[36]) – 1773 (12. 2.) František de Paula z Vilana-Perlas^[31] (1704 – 12. 2. 1773 Vídeň nebo Temešvár), také nejvyšší kuchmistr v Gorici a Gradišce^[37]
• ?–? František Bedřich Karel Benedikt z Vilana-Perlas^[37] (29. 1. 1737 Vídeň – 1. 8. 1803 Vídeň), také nejvyšší kuchmistr v Gorici a Gradišce^[37]
• ...
• 1838 (6. 9.)^[38] – 1848 Matyáš Konstantin z Wickenburgu^[31] (16. 7. 1797 Pesch bei Düsseldorf – 26. 10. 1880 Gleichenberg)

Korutany

Dědičný úřad (Oberst-Erbland-Silberkämmerer in Kärnten) zastával rod hrabat z Thurn-Valsassiny (rod Thurn-Valsássina-Villalta-Spessa – jeho první linie Villalta) od 20. března 1666.^[39] Zároveň zastávali úřad nejvyššího dědičného zemského maršálka v okněžněném hrabství Gorice a Gradiška a větev Thurn-Valsássina-Como-Vercelli také úřad nejvyššího dědičného zemského hofmistra v Kraňsku.

• ?–? Jan Karel z Thurn-Valsassiny († 9. 3. 1689 Štýrský Hradec), také nejvyšší dědičný zemský hofmistr v Kraňsku a Vindické marce a nejvyšší dědičný zemský maršálek v Gorici a Gradišce^[40]
• ...
• ?–1846 Antonín Thurn-Valsássina^[zdroj?] (1774 Gorice – 7. 9. 1846 Gorice)
• 1846–1879 Ludvík z Thurn-Valsássiny^[41] (30. 10. 1805 Vídeň – 16. 1. 1879)
• 1879–1912 Ludvík František z Thurn-Valsássiny^[42] (30. 10. 1855 Vídeň – 10. 7. 1912 Ziracco)

Kraňsko a Vindická marka

Císař Leopold I. udělil diplomem vydaným 28. května 1665 v Laxenburgu nově vytvořený úřad nejvyššího dědičného zemského komorníka nad stříbrem (Obersterblandsilberkämmerer in Krain und der Windischen Mark) bratrům a bratrancům Janu Weikhardovi, Janu Herwardovi, Zikmundu Ferdinandovi, Ferdinandu Helfriedovi, Jiřímu Zikmundovi a Janu Jakubovi svobodným pánům Kazianerům.^[43] V roce 1848 zastával úřad rod svobodných pánů z Erbergu.^[26]

• 1665 (28. 5.) – 1693 Jan Weikhard Kazianer z Katzensteinu (1624–1693)^[44] říšský hrabě (1665)
• 1665 (28. 5.) – 1681 (13. 10.) Jan Herward Kazianer z Katzensteinu (13. 9. 1629 zámek Mühlgrub – 13. 10. 1681 Lublaň),^[45] říšský hrabě (1665)
• 1665 (28. 5.) – 1687 (3 . 3.) Jiří Zikmund Kazianer (1635 – 3. 3. 1687 Štýrský Hradec),^[44] říšský hrabě (1665)
• ?–? Kryštof Adam Kazianer († podzim 1705)^[44]
• ?–? Leopold Engelbrecht Josef Kazianer z Katzensteinu (13. 11. 1665 Lublaň – 12. 11. 1705)^[45]
• ?–? Alois Antonín Xaver Josef Kazianer z Katzensteinu (28. 7. 1699 Štýrský Hradec – 23. 4. 1760 Štýrský Hradec)^[45]
• ?–? Ignác Dismas Gottfried Benedikt Josef Kazianer z Katzensteinu (15. 4. 1729 – 1. 10. 1775)^[45]
• ?–? Dismas Alois Kazianer z Katzensteinu (5. 2. 1735 – 6. 2. 1791(?))^[46]
• ?–1822 (10. 12.) Josef Alois Kazianer z Katzensteinu (13. 1. 1740 Štýrský Hradec – 10. 12. 1822 Štýrský Hradec),^[46] ultimus familiae

Tyrolsko

Úřad (Obersterblandsilberkämmerer in Tirol) byl v roce 1626 udělen rodu svobodných pánů a později hrabat z Brandisu.

• 1626 (4. 5.) – 1629? Jakub Ondřej Vilém z Brandisu († 1629),^[47] říšský svobodný pán (1605)
• ?–? Adam Vilém z Brandisu († 26. 4. 1699 Vídeň)^[48]
• ?–? František Vilém z Brandisu^{[49][pozn. 5]}
• ?–? Jindřich Adam z Brandisu^{[50][pozn. 6]}
• ?–? Jan Křtitel Josef z Brandisu^{[51][pozn. 7]}
• ?–? Jindřich z Brandisu († 10. 8. 1869 Flödnig)^[52]

Gorice a Gradiška

• ?–? Maxmilián z Breuneru^{[53][pozn. 8]}

Odkazy

Poznámky

1. Manžel Afry Teufelové z Guntersdorfu.^[10]
2. Manžel Potentiana z Egkhu a Hungerspachu.^[14]
3. Manžel Františky Rosimundy Schlezerové z Schönbergu.^[24]
4. Manžel Anny z Galleru.^[34]
5. Manžel Evy Marie z Ursenbecku.^[49]
6. Manžel Marie Josefy Welserové z Welsersheimbu.^[50]
7. Manžel Mariea Anny Josefy z Trauttmansdorffu.^[51]
8. Manžel Anny Reginy z Wagenspergu.^[53]

Reference

1. VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 522. 
2. SEKYRKOVÁ, Milada. 7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace. Praha: Havran, 2004. 192 s. (Dny, které tvořily české dějiny). ISBN 80-86515-37-0. S. 99. 
3. KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 115. 
4. Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, s. 211
5. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1443
6. Ulfeld, Corfiz Anton Graf [online]. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich [cit. 2021-09-27]. Dostupné online. (německy) 
7. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 284
8. ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2001. 344 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 223. Dále jen Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. 
9. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 697
10. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 853
11. MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 403. 
12. BŮŽEK, Václav. Rytíři renesančních Čech. Praha: Akropolis, 1995. 160 s. ISBN 80-85770-28-8. S. 97. Dále jen Rytíři renesančních Čech. 
13. HAJNÁ, Milena. Dvě diplomatické mise Heřmana Černína z Chudenic a turecký stan. In: PAVELEC, Petr; GAŽI, Martin; HAJNÁ, Milena. Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii. České Budějovice: Národní památkový ústav, územní památková správa v Českých Budějovicích, 2020. ISBN 978-80-87890-31-8. S. 256–281, zde 265.
14. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 660
15. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 837
16. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 825
17. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1229
18. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark. [s.l.]: Landesarchiv Steiermark, 2020. 1667 s. Dostupné online. S. 1064. (německy) Dále jen Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark. 
19. VÁCHA, Štěpán; VESELÁ, Irena; VLNAS, Vít; VOKÁČOVÁ, Petra. Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. Praha: Paseka, 2009. 528 s. ISBN 978-80-7432-002-6. S. 203. Dále jen Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723. 
20. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 491. Dále jen Almanach 2017. 
21. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 456
22. Almanach 2017, s. 394
23. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 450
24. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 769
25. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 368
26. FRÖLICHSTHAL, Georg. Im Jahr 1848 belehnte Familien [online]. Adler – Heraldisch-Genealogische Gesellschaft Wien, 2017-09-16 [cit. 2020-10-24]. Dostupné online. (DE) ^{[nedostupný zdroj]}
27. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 374
28. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 370
29. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 372
30. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 373
31. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1629
32. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1227
33. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1230
34. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 273
35. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1233
36. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 573
37. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 574
38. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1513
39. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922. 95. Jahrgang. Gotha: Justus Perthes, 1922. Dostupné online. S. 1004. (německy) 
40. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 315
41. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1861. Gotha: Justus Perthes, 1861. Dostupné online. S. 880. (německy) 
42. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1912. 85. Jahrgang. Gotha: Justus Perthes, 1912. Dostupné online. S. 969. (německy) 
43. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 227
44. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 229
45. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 231
46. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 232
47. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 927
48. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 267
49. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 812
50. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 949
51. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1139
52. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 1505
53. Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, s. 532

Související články

• Dvorský úřad
• Zemský úřad
• Nejvyšší dvorský komorník

Portály: Novověk | Středověk