Hradební systém, budovaný od 14. do 16. století, lemuje dosud celý obvod historického jádra města. Město Prachatice bylo chráněno systémem tří hradebních prstenců, do dnešní doby se dochovaly dva téměř kompletní hradební prstence včetně Dolní brány (Horní brána zbořena v roce 1860[2][3][4]) a sedmi okrouhlých bašt (původně devíti). Vnitřní hradba ze 14. století, šířky cca 200 cm[5], je zachována v zadních průčelích domů směrem do parkánu v Dlouhé, Horní, Neumannově, Věžní a Děkanské ulici, povětšinou je omítnuta a pohledově se tedy, až na malé úseky, neuplatňuje. Vnější pás opevnění, šířky 90 až 140 cm[5] z přelomu 15. a 16. století, se dochoval téměř v kompletním rozsahu po celém obvodu města, pohledově se výrazně uplatňuje a tvoří hranici městské památkové rezervace. Systém opevnění dotváří dochovanou ucelenou urbanistickou strukturu středověkého města a jeho následného renesančního rozkvětu.[1]
Historický vývoj opevnění
Vyobrazení města Prachatice na vedutě Jana Willenberga z roku 1602
První, vnitřní pás hradeb
Nejstarší zmínka o opevnění města je z roku 1376[6][5], kdy je v nejstarší prachatické městské knize zmiňována Horní brána, lze tedy předpokládat i existenci Dolní brány[6]. Další zmínka je z roku 1381, kdy vyšehradský probošt Vilém z Landštejna udělil městu práva královských měst, zejména Písku a Starého Města Pražského, v téže listině se uvádí, že "Prachatice byli kdysi pouhým městečkem, ale nyní jsou již opevněným městem"[6][5][7]. Výstavbu hradeb schválil Václav IV listinou vydanou dne 15. září 1382, kdy tím potvrdil znění listiny Viléma z Landštejna z předchozího roku[6]. Z roku 1402 pochází zmínka o založení špitálu před hradbami města[5]. První kamenné hradby byly postaveny někdy před rokem 1381[5] a jsou dosud z valné většiny dochovány v zadních traktech domů. Dochované hradební zdivo šířky 200 cm i dochovaná vnitřní část Dolní brány s gotickými hrotitými portály a kladkami pro padací most slohově odpovídá polovině 14. století. Podle stavebně historických průzkumů zadních traktů domů měla hradba na vnitřní straně ochoz (v místě ochozu je snížena tloušťka zdiva) a pravidelně rozmístěné obdélné střílny[8]. Před touto nejstarší kamennou hradbou byl původně příkop, doložený archeologickým průzkumem v roce 1994 a datovaný do 14. století[9]. Nelze vyloučit i předchozí fázi opevnění lehčí formy ve formě palisád a hliněného valu[5]. Po dostavění třetího pásu hradeb, ztratil vnitřní prstenec částečně na významu a zadní trakty domů okružních ulic na obvodu města byly přistavěny až k vnitřní městské hradbě (jak dokládají pozdně gotické portály dodatečně přistavěných zadních částí těchto domů).
Druhý, prostřední, pás hradeb
Po dobytí PrachaticJanem Žižkou bylo městské opevnění zdokonaleno novým obranným příkopem[5][10]. Následovala snad ještě v průběhu husitských válek, nebo těsně po nich, výstavba nové nízké parkánové zdi s vyzděním navazujícího parkánového příkopu. Stávající příkop ze 14. století byl zasypán a v jeho místě vznikl parkán o šířce 8 až 10 m[5]. Parkánovou hradbu doplňovaly drobné subtilní čtyřhranné hranolové, dovnitř otevřené, bašty s vysokými dlátovými střechami[5], zachycené na Willenbergově vedutě z roku 1602 i obrazu Prachatic od Jindřicha de Verle z roku 1670. V rámci této etapy dostaly obě městské brány nové předbraní, na které byla napojena nová nízká parkánová hradba[5]. Z výše uvedených vyobrazení je patrné, že již na počátku 17. století byl stav této části hradeb špatný a v některých úsecích musel být doplněn tzv. polskými ploty, v roce 1670 již parkánová zeď prakticky neexistovala. Poslední zbytky zdí a věží parkánového opevnění, až na drobný dochovaný úsek v prostoru Parkánu, byly v 18. století jednorázově strženy do příkopu a příkop zasypán[9]. Části zdí pod terénem a na ně navazující zděný příkop jsou pravděpodobně dosud z velké části dochovány pod navážkami terénu z 18. století. Prostor parkánu byl následně rozparcelován na zahrady, přilehající dodnes k přilehlým soukromým domům. Část parkánu je v parkové úpravě zpřístupněna veřejnosti v prostoru u Dolní brány, park zde nese název "Parkán". Další veřejně přístupná část parkánu se nachází v prostoru zahrady Hospice sv. Jana Nepomuka Neumanna. Součástí opevnění bylo i několik vodních děl, napájejících hradební příkop (pevnostní vodovod, procházející městem a vyústěný v prostoru Parkánu před Literátskou školou a několik pevnostních rybníčků: u Horní brány a u bašty u č.p. 84) a které se dodnes z části projevují v průběhu terénu v některých místech parkánu i v systému odvodu spodní vody v centru města.
Třetí, vnější pás hradeb
Prachatice, městské opevnění, bašta u č.p. 149
K výstavbě třetího pásu hradeb bylo přikročeno někdy v průběhu pozdního 15. století, dokončen byl pravděpodobně na konci 20. let 16. století[5]. Tento prstenec hradeb se dosud dochoval na většině svého obvodu. Výška této hradby se pohybovala, měřeno z vnější strany, v rozmezí 4,5-5,5 m (15-18 stop)[5]. Šíře hradby se pohybuje v rozmezí 90 cm u koruny a 140 cm u paty zdi[5]. Nové hradby byly již dimenzovány na vedení války pomocí palných zbraní. Ve zdi hradby se střídají tři druhy střílen, prostá štěrbinová s dovnitř rozevřenými špaletami, a dvě střílny dvojité, tzv. kalhotové, tvaru "V" s různým způsobem orientace. Střílny doplňuje ještě níže umístěný otvor k vyhazování výbušnin[5]. Na jižní a jihovýchodní straně opevnění města, kde je systém trochu odlišný, jsou v pravidelném intervalu rozmístěny větší obdélné, ležatě orientované, oboustranně rozevřené střílny.[5] Z parkánového příkopu směrem k vnější hradbě byl zbudován nový hliněný val. Součásti nového opevnění bylo devět okrouhlých, dovnitř otevřených bašt (sedm z nich se dodnes dochovalo, dvě bašty v Dlouhé ulici zanikly během 18. století[5]). Nejprve bylo budováno opevnění a bašty západní části opevnění, následně v jeho severní, jižní a jihovýchodní části (datace dubových zarážek ve střílnáchbaštyHelvít dle dendrochronologické analýzy pochází ze stromů kácených v rozmezí let 1497-1510)[5]. Před Horní (Pasovskou) a Dolní (Píseckou) bránu byly vystavěny nové vnější části bran již v raně renesančním slohu (Horní brána s datací pravděpodobně 1524, Dolní brána s datací 1527[11])[5]. Původní vnitřní předbraní Dolní i Horní brány bylo nově zaklenuto a zvýšeno o dvě patra, na úroveň původních věžových částí bran[5]. Na klenbě vnitřní části Dolní brány je dodnes částečně dochována malba z počátku 16. století. Dolní brána byla na vnější straně dále doplněna okrouhlým barbakánem (s datací na dochovaném [12]vrcholovém klenáku 1527[5][13]), zobrazeném na obrazu Jindřicha de Verle z roku 1670. Barbakán byl zbořen pravděpodobně v průběhu 18. století. Vnější část Horní brány byla značně poškozena na počátku třicetileté války a byla zbořena již v 17. století, vnitřní gotická část byla zbořena v roce 1860[2][3][4].
Jednotlivé prvky opevnění
Dolní brána (též zvaná Písecká)
Soustava Dolní brány se skládá ze dvou průjezdových bran různého stáří a stavebního vývoje. Vnitřní, k městu obrácená část se rovněž skládá ze dvou částí, později spojených v jeden objekt.
Vyobrazení Dolní brány na obraze Jindřicha De Verle z roku 1670
Vnitřní část směrem k městu
Vnitřní část je tvořena dvěma na sebe navazujícími částmi, původní dvoupatrové brány obdélníkového půdorysu ze 14. století a čtyřhranného předbraní, později dozděného na úroveň původní brány.[5] Nejstarší část brány je v přízemí zaklenuté valenou klenbou. Na vnitřní straně průjezd s gotickým lomeným obloukem uzavírala dvoukřídlá vrata, na vnější straně je průjezdový lomený gotický portál opatřen kladkami pro padací most.[5] Na levé straně směrem od města na budovu navazuje nárožní věžový přístavek schodiště. Navazující, původně otevřené a nezastřešené čtvercové předbraní bylo k bráně připojeno dodatečně, následně pravděpodobně na přelomu 15. a 16. století bylo zaklenuto křížovou klenbou již renesančního tvarosloví.[5] V bočních stěnách jsou umístěny výklenky sedilií a průchody do prostoru parkánu. Předbraní se také zavíralo vraty a padacím mostem, otvor pro vpadlinu padacího mostu v portálu nedosahuje výšky lomeného oblouku, který tak protíná.[5] Předbraní bylo v téže době dozděno na úroveň druhého patra, tedy do výšky původní části brány a spojeno tak s ním v jeden objekt pod jednu střechu. Ve druhém patře je zboku směrem na západ vestavěn arkýřovýprevét. Střecha objektu je barokní mansardová. Fasáda je pokryta hrubou, pouze lžící strhávanou omítkou, která je rekonstrukcí původní gotické omítky. Orámování okenních otvorů je tvořeno světlou hlazenou omítkou, nad vjezdem, na straně ke městu, je vymalován městský znak, orámovaný vavřínovým věncem. Průjezd s křížovou klenbou a stěny původního předbraní pokrývají částečně dochované malby s biblickou tematikou, na východní boční straně je v průjezdu umístěna Kalvárie namalovaná na dřevěných deskách, umístěných na dřevěných sloupech.[14]
Vnější část
Se vznikem vnějšího opevnění byla zbudována pravděpodobně již na konci 15. století vnější brána[13] (dříve mohla mít pouze charakter předbraní), která byla dále výrazně do dnešní podoby upravena v roce 1527,[13] kdy byl taktéž představěn před bránu barbakán.[5] Podoba barbakánu, ukončeného cimbuřím, je dobře viditelná na obrazu Jindřicha de Verle z roku 1670. Úprava a zřejmě i urychlené dokončení prací na novém opevnění bylo pravděpodobně ovlivněno, jako i v jiných městech v téže době, strachem ze vpádu tureckých vojsk do střední Evropy. Fasádu brány pokrývá hrubá, pouze lžící strhávaná omítka světlé pískové barvy, nárožní bosáž a vrcholové části atiky jsou pokryty světlou hlazenou omítkou šedé barvy. Fasáda vrcholí atikou ve formě cimbuří s nárožními věžičkami, obíhající po celém obvodu střechy. Střecha objektu za atikou je dvoupultová. Podoba atiky s nárožními věžičkami nápadně připomíná tzv. Kamenný dům ve Franfurtu n. Mohanem, postavený v roce 1464 a obecně jsou zde patrné pozdněgotické vlivy Porýní, později však přetavené podunajskou renesancí (forma atiky ale prapůvodně vychází z italské pevnostní architektury a architektury městských paláců). Vnější lomený portál s kladkami a vpadlinou pro padací most, je ještě pozdně gotický, vnitřní část do města je otevřená (překlenutí širokým plochým obloukem na kamenné sloupy) a v přízemí zaklenutá renesanční křížovou klenbou nesenou kamennými sloupy. V patře je umístěna galerie.[4] V prostoru barbakánu byla dříve umístěna celnice, dodnes z části zachovaná v předstupující části domu č.p. 26. Na průčelí je pod malbou Rožmberského jezdce umístěn široký vrhací akrýř, vysazený v patře na krakorcích.
Malovaná výzdoba Dolní brány
Dolní brána, malovaná výzdoba s Rožmberským jezdcem
Vstupní průčelí vnější brány zdobí nástěnná malba s Rožmberským jezdcem, umístěná v architektonicky ztvárněné kartuši a orámována rolwerky. Datace výzdoby fasády je obvykle kladena do roku 1569, malba však v následujících staletích prošla vícero opravami,[14] které drobně pozměnily zejména podobu kartuše a orámování Rožmberského jezdce. Jako vzor pro vyobrazení rožmberské jezdce posloužil grafický list Viléma z Rožmberka z roku 1557[15]. Podoba Rožmberského jezdce je dobře patrná i z vyobrazení Dolní brány na obrazu Jindřicha de Verle, z něho zle vyčíst, že i vnitřní část brány byla zdobena výmalbou a v detailu je možné rozeznat pravděpodobně erb Viléma z Rožmberka (o znaku se zmiňuje i Mareš se Sedláčkem[13]). Nad Rožmberským jezdcem se vznáší genius s nápisem: „Laudamus veteres sed nostris utimur annis“.[12][11][14] V českém překladu: „Staré chválíme, ale ve své době žijeme“.[12][11] Přímo nad vstupním portálem, je vymalován majuskulní nápis: „FAMA DABIT LAVRO SIVGIS POST FVNERA CRESCIT / GLORIA ROSENSIS DECVS HOC PERSISTET IN AEVVM“[14][11][13][12] V českém překladu: „Pověst odmění veliké námahy. Po smrti poroste sláva Rožmberků. Tato ozdoba potrvá na věky“.[12][11] Průčelí zdobí dále v atice vymalované heraldické pětilisté červené růže.
Průjezd vnitřní část Dolní brány, tedy jeho původního severního předbraní, na ploše křížové klenby a na stěnách čel klenebních kápí, pokrývá malba, pouze částečně dochovaná. Na klenbě jsou vyobrazena oblaka, poblíž vrcholu klenby je zobrazen trojúhelník s okem jako symbol Nejsvětější trojice, ve vrcholu klenby je pak vyobrazena HolubiceDucha svatého.[14] Na západní stěně průjezdu je vyobrazen výjev ze Starého zákona, zobrazující Mojžíše, který podle rady Hospodina vztyčil v táboře Židů hada na holi.[14] Pod nápisem je zbytek minuskulního černého nápisu s červeným podkladem. Na severní straně nad portálem je dochován částečně výjev krajiny, kde dlouhá zeď odděluje krajinu se skalisky v pozadí od roviny vyplněné flórou. Může se jednat o vyobrazení Ráje.[14] Malba na východní stěně průjezdu je poškozena natolik, že nelze rozeznat původní námět. Na stejné východní straně průjezdu je dochováno Ukřižování vytvořené malbou na dřevě.[14] Postavy Krista, Panny Marie a sv. Jana jsou vyříznuté z prken a vynesené na svislých dřevěných trámech. Malba na klenbě a stěnách předbraní vznikla pravděpodobně někdy v průběhu 16. století,[14] při obnově po třicetileté válce byla malba barokně upravena (domalována Holubice a Nejsvětější trojice).[14]
Horní brána (též zvaná Pasovská)
Vyobrazení Horní brány na vedutě Jana Willenberga z roku 1602
Nedochovaná Horní brána se taktéž skládala z průjezdové věže a předbraní.[5] Půdorysně byl objekt vnitřní části Horní brány typologicky podobný vnitřní částí Dolní brány[5] a pravděpodobně vznikly přibližně ve stejné době, tedy v 2. pol. 14. století. Podoba brány, v této době již značně přestavěné, je vidět na zakreslení z roku 1858, následně v roce 1860 byla brána zbořena.[2][3] Zajímavostí na zaměření je, že brána zřejmě měla padací most i směrem k městu, což mohlo souviset s Rožmberským hrádkem u Horní brány,[5] zbudovaném pravděpodobně v rozmezí let 1447–1448.[5][9] Nelze vyloučit ani to, že ve stejném místě měl Hrádek svého předchůdce. Rožmberský hrádek sloužil pravděpodobně svému účelu pouze v letech 1448–1501, kdy po požáru města[16] byl postupně v následujících desetiletích rozebírán a na jeho místě průběžně stavěny další měšťanské domy a městská sýpka.[9] Poslední části hrádku jsou zřejmě zachovány v domě č.p. 130.
Vnější část Horní brány zanikla již počátkem 17. století (na obraze Jindřicha de Verle z roku 1670 již není patrná), když byla značně poškozena na začátku třicetileté války během dvojího obléhání města. Během třicetileté války byl vstup do města Horní branou zazděn a do města se tak dalo vstoupit pouze Dolní branou.[2] Podoba brány je vidět na Willenbergověvedutě z roku 1602. Brána měla okrasný renesanční štít s kohoutem[11] (zarážející je podobnost štítu s kaplí sv. Antonína Paduánského z roku 1730 stojící u bývalé Holní brány, která je zřejmě reminiscencí na štít původní brány). Z brány se do dnešní doby, dochovaly kromě základů,[9] pouze boční zdi a dobře viditelné nárožní pilíře s navazující vnější hradbou u domů č.p. 126 a č.p. 127.
Nová brána
Po roce 1832 byla zbudována v dnešní Husově ulici mezi č.p. 75 a č.p. 76 tzv. Nová brána, byla však již v polovici 19. století zbořena.[13] Nová brána byla zbudována na místě původní šatlavy. Původní budova šatlavy byla mohutný hranolový objekt gotického původu, který měl zřejmě i obranou funkci v rámci městských hradeb.
Městské bašty
Prachatice, městské opevnění, bašta Helvít
Do dnešní doby se dochovalo sedm z původních devíti[5] okrouhlých, dovnitř otevřených, bašt vnějšího městského opevnění. Časově a typologicky se liší bašty na východní a západní straně opevnění.[5] Bašty na západní straně (u č.p. 133, 137, 142 a 146) jsou nižší, mají přibližně půlkruhový dovnitř otevřený půdorys, nebyly pravděpodobně zastřešené a vznikly pravděpodobně dříve než bašty ve východní části opevnění.[5] Bašty mají v úrovni přízemí radiálně pravidelně rozmístěné štěrbinové střílny, v úrovni prvního patra pak klíčové střílny.[5] Bašty východní částí opevnění města (u č.p. 149, 154 a bašta Helvít) byly výrazně vyšší, o čtyřech podlažích a mají přibližně eliptický, dovnitř otevřený půdorys. Všechna patra měla trámový strop.[5] V úrovni přízemí a podlaží jsou využity oboustranně otevřené střílny, doplněné v druhém patře střílnami klíčovými.[5] Zastřešení těchto bašt bylo vysokými kuželovými střechami. Nejznámější, nejvyšší a jedna z nejlépe dochovaných bašt městského opevnění se nazývá „Helvít“, bašta je přístupná z prostoru Parkánu a její výstavba je datována podle dendrochronologické analýzy stromů pokácených v rozmezí let 1497–1510.[5] Na jižní straně opevnění, při Dlouhé ulici u č.p. 84 a č.p. 95 zanikly bašty opevnění patrně již v 18. století,[5] v místech původních bašt jsou dnes patrné dodatečné dozdívky zdiva hradby.
Galerie
Dolní brána, renesanční vnější část
Dolní brána (vnější část), vstup do města z prostoru Malého náměstí
Dolní brána (vnější část), vstup do města z prostoru Malého náměstí
Dolní brána (vnější část), fotografie z roku 1890
Dolní brána (vnější část), malba Rožmberského jezdce
Dolní brána (vnější část), malba Rožmberského jezdce
Dolní brána (vnější část), malba Rožmberského jezdce
Dolní brána (vnější část), detail atiky s cimbuřím
Dolní brána (vnější část), pohled z prostoru mezibraní
Dolní brána (vnější část), pohled z prostoru mezibraní
Dolní brána (vnější část), pohled z parkánu
Dolní brána (vnější část), zaklenutí průjezdu
Dolní brána (vnější část), klenba průjezdu
Dolní brána (vnější část), prostory galerie v prvním patře
Dolní brána (vnější část), prostory galerie v prvním patře, klenba
Dolní brána, gotická vnitřní část
Dolní brána (vnitřní i vnější část), pohled z Parkánu
Dolní brána (vnitřní část), pohled z města
Dolní brána (vnitřní část), detail znaku města Prachatice
Dolní brána (vnitřní část), pohled z mezibraní
Dolní brána (vnitřní část), pohled z mezibraní
Dolní brána (vnitřní část), pohled portálem z průjezdu vnější části
Dolní brána (vnitřní část), pohled z Parkánu
Dolní brána (vnitřní část), pohled portálem z průjezdu směrem do města
Dolní brána (vnitřní část), vstupní portál průjezdu směrem k městu
Dolní brána (vnitřní část), detail patníku portálu nejstarší části brány ze 14. století (vnitřní portál)
Dolní brána (vnitřní část), Kalvárie, severní část průjezdu
Dolní brána (vnitřní část), malby a Kalvárie v severní část průjezdu
Dolní brána (vnitřní část), malba nebe na klenbě severní část průjezdu
Horní brána (zbořena)
Vyobrazení Horní brány na vedutě Jana Willenberga z roku 1602
Zakreslení vnitřní části Horní brány z roku 1858: d-půdorys přízemí; e-půdorys patra; f-pohled vnitřní; g-pohled vnější
Bašty vnějšího pásu opevnění
Bašta Helvít a zeď pokrytá břečťanem, pohled ze Zahradní ulice
Bašta Helvít, pohled ze Zahradní ulice
Bašta Helvít, pohled ze Zahradní ulice
Bašta Helvít, pohled z Parkánu
Bašta Helvít, pohled z Parkánu
Bašta Helvít, pohled z Parkánu
Bašta Helvít, pohled do krovu z Parkánu
Bašta Helvít, střílna, pohled z Parkánu
Bašta Helvít, střílny, pohled z Parkánu
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 154 s navazující hradební zdí
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 154 s navazující hradební zdí
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 154 s navazující hradební zdí
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 154
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 154
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 154
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 149 s navazující hradební zdí
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 149
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 149
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 149
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 149
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 149
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 146, pohled ze zahrady Hospicu
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 146
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 146
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 146
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 146
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 146, detail klíčové střílny
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 142 (Hospic sv. Jana N. Neumanna)
Bašta v úseku vnější hradby za č.p. 142 (Hospic sv. Jana N. Neumanna)
Zobytněná bašta - dům Hradební č.p. 176, přiléhající k domu č.p. 133, v pozadí bašta u č.p. 137
Celkové pohledy na opevnění města
Celkový pohled na Dolní bránu z Malého náměstí
Celkový pohled na město s opevněním od severovýchodu ze Zvolenské ulice
Celkový pohled na vnější pás hradeb od východu ze Zahradní ulice
Celkový pohled na soustavu Dolní brány ze Zahradní ulice
Celkový pohled na vnější pás hradeb od severu z Malého náměstí
Celkový pohled na vnější pás hradeb od jihovýchodu ze Zahradní ulice
Celkový pohled na vnější pás hradeb a baštu u č.p. 154 od severu z Hradební ulice
Celkový pohled na vnější pás hradeb mezi baštami u č.p. 154 a č.p. 149 od severu z Hradební ulice
Celkový pohled na vnější pás hradeb mezi baštami u č.p. 154 a č.p. 149 od severu z Hradební ulice
Celkový pohled na vnější pás hradeb s baštou u č.p. 149 od severovýchodu z Hradební ulice
Celkový pohled na vnější pás hradeb mezi baštami u č.p. 146 a č.p. 149 od severovýchodu z Hradební ulice
Celkový pohled na vnější pás hradeb od severozápadu z Hradební ulice
Celkový pohled na vnější pás hradeb a baštu za č.p. 146 ze zahrady Hospice sv. Jana N. Neumanna
Celkový pohled na vnější pás hradeb a baštu za č.p. 146 ze zahrady Hospice sv. Jana N. Neumanna
Celkový pohled na vnější pás hradeb od západu z Hradební ulice
Celkový pohled na vnitřní pás hradeb z Parkánu
Celkový pohled na vnitřní pás hradeb s Literátskou školou z Parkánu
Celkový pohled na vnější hradební zeď se střílnami z Parkánu
Detail střílny vnějšího pásu hradeb z vnější strany
Odkazy
Reference
↑ ab městské opevnění - Písecká brána, bašty, parkánová a hradební zeď - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-09-03]. Dostupné online.
↑ abcd Horní brána se nedochovala, ale městské opevnění je pýchou Prachatic dodnes. Prachatický deník. 2011-08-12. Dostupné online [cit. 2022-09-03].
↑ abc Po stopách historie Prachatic. Prachatický deník. 2011-08-19. Dostupné online [cit. 2022-09-03].
↑ abc Obecné informace: KIS Prachatice. www.kisprachatice.cz [online]. [cit. 2022-09-03]. Dostupné online.
↑ abcdSTARÝ, Václav. Příspěvek ke starším dějinám Prachatic a okolí. In: Zlatá stezka: sborník Prachatického muzea. Prachatice: Prachatické muzeum, 14, (2007). ISBN80-902990-6-7. S. 13–40.
↑STARÝ, Václav. Prachatice a Jan Neumann. 1. vyd. Prachatice: Městský úřad Prachatice, Galerie Nahoře, 1997. 232 s. ISBN80-900811-0-X. S. 18.
↑ING. OURODA, Vlastislav. Dílčí stavebně historický průzkum dvorního křídla, Měšťanský dům č.p. 84 v Prachaticích. Pracahtice: NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2003. 14 s.
↑ abcdePARKMAN, Marek. Příspěvek archeologie k poznání počátků a vývoje města Prachatic. In: Zlatá stezka: sborník Prachatického muzea, ročník 20 (2013). Prachatice: Prachatické muzeum, 20, (20013). ISBN978-80-87421-14-7. S. 13–42.
↑ČORNEJ, Petr. Jan Žižka, Život a doba husitského válečníka. 1. vyd. Praha: Paseka, 2019. 856 s. ISBN978-80-7432-990-6. S. 338.
↑ abcdefSLÁMA, František Josef; ŠOFFERLE, Vincent. Obraz minulosti starožitného města Prachatic. 2. vyd. Prachatice: Nákl. "České besedy" v Prachaticích, 1838, 1891. 139 s. S. 31–32.
↑ abcdefMAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, Politický okres prachatický (1913), svazek 38. 1. vyd. Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 390 s. (Soupis památek uměleckých a historických od pravěku do polovice XIX. století; sv. Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913)). Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-02. Kapitola Prachatice, s. 202–207. [Dále jen: MAREŠ, SEDLÁČEK].
↑ abcdefghijŽABKOVÁ, Gabriela. Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích. Renaissance mural paintings and sgraffiti on the facades in town Prachatice. Praha, 2011-06-09 [cit. 2022-09-03]. 283 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta (FF) Univerzity Karlovy.Ústav pro dějiny umění (21-UDU). Vedoucí práce doc. PhDr. Martin Zlatohlávek, Ph.D.. s. 98–108. [Dále jen: ŽABKOVÁ, s.']. Dostupné online.
↑ E - ilustrace. app.e-ilustrace.cz [online]. [cit. 2024-11-10]. Dostupné online.
↑STARÝ, Václav. Listina Jana Lucemburského z roku 1323 a požár města Prachatic. Zlatá stezka. Roč. 1999, čís. 6, s. 167–169.
Literatura
RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst, 2. díl, 2. svazek, katalog Čechy P-Ž. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, 2020. 1151 s. ISBN978-80-88339-07-6. Kapitola Prachatice, s. 756–774.
MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, Politický okres prachatický (1913), svazek 38. 1. vyd. Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 388 s. (Soupis památek uměleckých a historických od pravěku do polovice XIX. století; sv. Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913)). Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-02. Kapitola Prachatice, s. 202–206.
SLÁMA, František Josef; ŠOFFERLE, Vincent. Obraz minulosti starožitného města Prachatic. 2. vyd. Prachatice: Nákl. "České besedy" v Prachaticích, 1891. 139 s. S. 31–32.
STARÝ, Václav. Příspěvek ke starším dějinám Prachatic a okolí. In: Zlatá stezka. Sborník Prachatického muzea, ročník 14 (2007). Prachatice: Prachatické muzeum, 2007. Svazek 14. S. 13–40.
PARKMAN, Marek. Příspěvek archeologie k poznání počátků a vývoje města Prachatic. In: Zlatá stezka. Sborník Prachatického muzea, ročník 20 (2013). Prachatice: Prachatické muzeum, 2013. Svazek 20. S. 13–42.
ŽABKOVÁ, Gabriela. Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích. Praha, 2011 [cit. 2022-09-03]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Zlatohlávek. s. 98–108. Dostupné online.
لمعانٍ أخرى، طالع عين البيضاء (توضيح). عين البيضاء - منطقة سكنية - تقسيم إداري البلد الأردن المحافظة محافظة الزرقاء لواء لواء قصبة الزرقاء قضاء قضاء الأزرق السكان التعداد السكاني 334 نسمة (إحصاء 2015) • الذكور 203 • الإناث 131 • عدد الأسر 71 معلومات...
Polindes di Desa Parik Sabungan, Siborongborong, Tapanuli Utara Sebuah polindes di Gampong Lubuk Layu, Kecamatan Samadua, Kabupaten Aceh Selatan. Polindes, atau akronim dari pondok bersalin desa, adalah salah satu bentuk partisipasi atau peran serta masyarakat dalam menyediakan tempat pertolongan persalinan dan pelayanan kesehatan ibu dan anak, termasuk KB yang mana tempat dan lokasinya berada di desa. Polindes hanya dapat dirintis di desa yang telah mempunyai bidan yang tinggal di desa terse...
AucasBerkas:Aucas.pngNama lengkapSociedad Deportiva AucasJulukanOrientales, El idolo del pueblo (Idola Masyarakat)BerdiriFebruary 6, 1945StadionEstadio Sociedad Deportiva AucasQuito, Ekuador(Kapasitas: 22,000)KetuaRamiro GordonManajerJulio AsadLigaSerie B2012Segunda Categoría, 1st Juara Kostum kandang Kostum tandang Superclásico di Quito, 2005 Sociedad Deportiva Aucas adalah tim sepak bola profesional asal Ekuador yang bermukim di Quito dan kini berkompetisi di kasta kedua di Ekuador. Tim i...
Duke of Calabria Infante PhilipDuke of CalabriaPortrait by Francesco LianiBorn(1747-06-13)13 June 1747Palace of Portici, Portici, Kingdom of NaplesDied19 September 1777(1777-09-19) (aged 30)Palace of Portici, Portici, Kingdom of NaplesBurialBasilica of Santa Chiara, NaplesNamesFilippo Antonio Gennaro Pasquale Francesco de Paula di BorboneHouseBourbons of NaplesFatherCharles VII & V of Naples & SicilyMotherMaria Amalia of Saxony Philip of Naples and Sicily, Duke of Calabria, Infan...
2006 Australian filmWho Killed Dr Bogle and Mrs Chandler?Promotional poster for Who Killed Dr Bogle and Mrs Chandler?Directed byPeter ButtProduced byPeter ButtKris WyldStarringNicholas HopeRhys MuldoonHugo WeavingMatthew O'SullivanMusic byGuy GrossDistributed byAustralian Broadcasting CorporationFilm AustraliaRelease date7 September 2006 (2006-09-07)Running time55 minutesCountryAustraliaLanguageEnglish Who Killed Dr Bogle and Mrs Chandler? is an Australian documentary film abou...
Artikel ini bukan mengenai Paris FC. Halaman ini berisi artikel tentang klub sepak bola pria. Untuk klub sepak bola wanita, lihat Paris Saint-Germain Féminine. Paris Saint-GermainNama lengkapParis Saint-Germain Football ClubJulukanLes Parisiens (Orang Parid), Les Rouge et Bleu (Merah dan Biru)Nama singkatPSG, Paris SGBerdiri12 Agustus 1970; 53 tahun lalu (1970-08-12)StadionStadion Parc des Princes(Kapasitas: 47,929)Pemilik Otoritas Investasi QatarPresiden Nasser Al-KhelaifiKepala pelati...
Personal computer by Commodore Amiga 500A500 with 1084S monitor and Amiga 1010 external second floppy driveDeveloperCommodore InternationalProduct familyAmigaTypeHome computerRelease dateApril 1987 (Netherlands)May 1987 (Europe)October 1987 (US/UK)Introductory priceUS$699 (equivalent to $1,800 in 2022)£499 (equivalent to £1,490 in 2021)Discontinued1992 (1992)Units sold4 to 5 million[1]1,160,500 units in Germany (including Amiga 500 Plus sales)Media880 KB floppy dis...
Leonard Bernstein. Leonard Bernstein adalah seorang komposer, konduktor, pianis asal Amerika Serikat.[1] Berbagai karyanya, terutama bersama New York Philharmonic, telah diproduksi di seluruh dunia.[1] Pada tahun 1953, Bernstein bersama Maria Callas menjadi orang Amerika pertama yang memimpin opera di Teatro alla Scala, Milan yang berjudul Medea, karya Cherubini.[1] Salah satu hasil karyanya yang terkenal adalah Mahler’s Symphony yang dipertunjukkan bersama dengan or...
Japanese technology company This article needs additional citations for verification. Please help improve this article by adding citations to reliable sources. Unsourced material may be challenged and removed.Find sources: Konica Minolta – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (December 2018) (Learn how and when to remove this template message) Konica Minolta, Inc.The Konica Minolta logo, which incorporates a slight modification of the final Mino...
Church in Innlandet, NorwayNes ChurchNes kirkeView of the church60°25′51″N 10°27′16″E / 60.43081739544°N 10.45438706874°E / 60.43081739544; 10.45438706874LocationGran Municipality,InnlandetCountryNorwayDenominationChurch of NorwayPrevious denominationCatholic ChurchChurchmanshipEvangelical LutheranHistoryStatusParish churchFounded12th centuryConsecrated1 November 1730ArchitectureFunctional statusActiveArchitectural typeCruciformCompleted1730 (293 y...
Japanese original video animation Animation Runner KuromiAnimation Runner Kuromi DVD coverアニメ制作進行くろみちゃん(Anime Seisaku Shinkō Kuromi-chan)GenreComedy Original video animationDirected byAkitaro DaichiMusic byToshio MasudaStudioYumeta CompanyLicensed byNA: U.S. Manga CorpsReleased2001 Original video animationAnimation Runner Kuromi 2Directed byAkitaro DaichiWritten byAki ItamiMusic byToshio MasudaStudioYumeta CompanyLicensed byNA: U.S...
Santa Gemma GalganiIl campanile della chiesaStato Italia RegioneLazio LocalitàRoma Coordinate41°56′39.77″N 12°32′14.14″E / 41.94438°N 12.53726°E41.94438; 12.53726Coordinate: 41°56′39.77″N 12°32′14.14″E / 41.94438°N 12.53726°E41.94438; 12.53726 Religionecattolica Diocesi Roma Consacrazione19 giugno 1988 CompletamentoXX secolo Sito webSito della parrocchia Modifica dati su Wikidata · Manuale La chiesa di Santa Gemma Galgani è ...
Summerhouse in Lancashire, EnglandLindeth TowerLocation within the City of Lancaster districtGeneral informationTypeSummerhouseLocationSilverdale, LancashireCountryEnglandCoordinates54°09′37″N 2°49′35″W / 54.1603°N 2.8265°W / 54.1603; -2.8265Completed1842Technical detailsMaterialLimestone rubbleFloor count3Design and constructionArchitect(s)H.P. Fleetwood Listed Building – Grade IIDesignated2 May 1968Reference no.1071845 Lindeth Tower is a Victorian ...
1944 film by Sam Newfield Frontier OutlawsOriginal lobby cardDirected bySam NewfieldWritten byJoseph O'DonnellProduced bySigmund NeufeldStarringSee belowCinematographyRobert E. ClineEdited byHolbrook N. ToddDistributed byProducers Releasing CorporationRelease date4 March 1944 (US)Running time58 minutesCountryUnited StatesLanguageEnglish Frontier Outlaws is a 1944 American Western film directed by Sam Newfield shot at the Corriganville Movie Ranch.[1] It was the second film in Producer...
Traffic Control bollards separating the road from the worksite. Note the chevron signs indicating worksite exit points. For the road traffic science, see various articles under Road traffic management. Road traffic control involves directing vehicular and pedestrian traffic around a construction zone, accident or other road disruption, thus ensuring the safety of emergency response teams, construction workers and the general public. Traffic control also includes the use of CCTV and other mean...
An example National Byway signpost National Byway sign at a road junction The National Byway is a 3,200-mile (5,100-kilometre) signposted cycling route round England and parts of Scotland and Wales.[1] It runs along quiet roads, rather than a mixture of roads and tracks like the National Cycle Network, making it more appropriate for road bikes. The route is managed by the registered charity The National Byway, with Patron Viscount Linley and President Lord Foster of Thames Bank.[1...
H.Indra Gunawan EetPh.DKetua DPRD Provinsi RiauMasa jabatan7 Oktober 2019 – 23 September 2020[[Wakil Ketua DPRD Provinsi Riau|Wakil]]Zukri MisranAsri AuzarHardiantoPendahuluSukarmis (Plh.)Septina PrimawatiPenggantiHardianto (Plt.)Yulisman Informasi pribadiLahir30 Agustus 1974 (umur 49)Bengkalis, RiauKebangsaanIndonesiaPartai politik GolkarAlma materUniversitas Pakuan BogorSunting kotak info • L • B Indra Gunawan Eet (lahir 30 Agustus 1974) adalah seora...
الألبانية الاسم الذاتي Gjuha shqipe لفظ الاسم [ˈɟuha ˈʃcipɛ] الناطقون 6200000 الدول ألبانيا، صربيا، الجبل الأسود، جمهورية مقدونيا، اليونان، إيطاليا، تركيا, كوسوفو المنطقة أوروبا الشرقية الكتابة إخطاطة لاتينية[1]، وأبجدية ألبانية النسب هندية أوروبية لغات هندية أور...
موشوكو تينسيغلاف الرواية الخفيفة الأول無職転生(Mushoku Tensei)صنففنتازيا، حريم، عالم مختلف[1] رواية مسلسلةكاتبريفوجين نا ماغونوتيناشرشوسيتسوكا ني ناروتاريخ الإصدار22 نوفمبر 2012 – 3 أبريل 2015مجلدات25 رواية خفيفةكاتبريفوجين نا ماغونوتيرسامشيروتاكاناشرميديا فاكتوريديموغرافيا...
Оккупационная рейхсмаркаReichsmark 50 рейхсмарок Коды и символы Символы ℛℳ Территория обращения Страна-эмитент Нацистская Германия Официально Албания Бельгия Греция Дания Нидерланды Сербия Франция Независимое государство Хорватия ЧерногорияГенерал-г...
.jpg)
_br%C3%A1na.JPG)
_br%C3%A1na,_detail_jezdce_na_koni.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_br%C3%A1na.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
