Most Vysočina

Most Vysočina
Pohled na most Vysočina z jihu od zastávky autobusu na silnici č. 360 ve Velkém Meziříčí
Pohled na most Vysočina z jihu od zastávky autobusu na silnici č. 360 ve Velkém Meziříčí
Základní údaje
KontinentEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajVysočina
OkresŽďár nad Sázavou
MěstoVelké Meziříčí
Číslo mostuD1-178 a 360-042A
Komunikacedálnice D1
Doprava2× dvouproudá vozovka
PřesVelké Meziříčí
ŘekaOslava
SprávceŘeditelství silnic a dálnic
ProjektantIng. Antonín Pechal CSc.
Začátek výstavbyduben 1972
Otevřen28. listopadu 1978
Souřadnice49°21′38,52″ s. š., 16°0′53,14″ v. d.
Parametry
TypTrámový most
Materiálocel a železobeton
Délka426 m
Šířka2 × 12,5 m
Výška77,5 m
Pilíře3
Max. rozpětí134 m
Mapa
Map
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na most Vysočina ze severu od mostu přes řeku Oslavu na silnici II/360 ve Velkém Meziříčí
Platformy pro opravu
Pilíře a spodní pohled na most

Most Vysočina je ocelový silniční most na 144. kilometru dálnice D1, který překlenuje údolí řeky Oslavy ve Velkém Meziříčí. Ve skutečnosti se jedná o dva souběžné ocelové mosty (pro každý směr dálnice jeden), jejichž 426[1] metrů dlouhá mostovka se nachází ve výšce 77,5 metrů[2]. Díky těmto rozměrům se jedná o nejvyšší most na dálnici D1 a druhý nejdelší v úseku mezi Prahou a Brnem. Dálnice na mostě je postavena v kategorii D26,5/120.

V roce 2016 dálničním úsekem vedoucím přes most Vysočina projelo cca 40 tisíc automobilů denně.[3]

Historie

Soutěž na přemostění údolí řeky Oslavy byla vypsána v roce 1967 a kromě ocelové konstrukce byla také zvažována varianta betonová.[3] Vítězná varianta dvou souběžných ocelových mostů o šířce 13,7 m a 13,8 metru byla vybrána v roce 1971. Projekt konstrukce vypracovala brněnská pobočka Vítkovických železáren pod vedením Ing. Antonína Pechala[3] a vlastní konstrukci o váze 5 660 t dodaly Vítkovické železárny Ostrava. Na stavbě spolupracovaly firmy Dopravní stavby Olomouc, Vítkovické železárny a Hutní montáže Ostrava. Stavba byla zahájena v dubnu 1972 a most byl zprovozněn 28. listopadu 1978.[1]

V roce 1978 proběhla statická a dynamická zatěžovací zkouška mostu – statická tak, že na most byla vyslána nákladní auta s nákladem, a dynamická tak, že na mostě byly připevněny rakety, které byly následně odpáleny. Z těchto zkoušek se určila tuhost mostu.[3]

V roce 2012 byl most rekonstruován.[3]

Nejnáročnější rekonstrukce proběhla v roce 2020 v průběhu rekonstrukce a rozšíření dálnice D1, kdy došlo i k rozšíření mostu samotného. Každý z obou mostů byl pomocí přidaných konzol o délce deseti metrů zavěšených montážními úchyty rozšířen o 75 centimetrů směrem do sředu dálnice z 11,75 metrů na 12,5 metru. Byla tím zmenšena mezera mezi dvěma mosty z původních 1,75 metru na pouhých 10 centimetrů. Zároveň byl kompletně vyměněn cementobetonový kryt a vozovka obou mostů, dilatační uzávěry, rekonstruována předmostí, zesíleny ocelové konstrukce, provedena kompletní sanace spodní stavby a nová protikorozní ochrana nosné konstrukce. Z důvodu výměny 1 100 kg vážících mostních ložisek na všech pilířích pro zvýšení odolnosti mostů vůči rostoucímu svislému zatížení byla mostovka o hmotnosti 6 200 tun nadzdvihnuta pomocí hydraulických lisů o 4 centimetry. Na rekonstrukci bylo použito více než 300 tun oceli.[4] Během rekonstrukce došlo v průběhu svářečských prací k úplnému uzavření jednotlivých mostů z důvodu možného poškození svarů vibracemi způsobenými projíždející dopravou. Celková délka uzavírky jednotlivých mostů dosáhla sedmdesáti dnů oproti předpokládaným 105. Pro výběr zhotovitele stavby se počítalo i s kritériem co nejkratší doby uzavírky jednotlivých mostů.[1] Součástí rekonstrukce byla i kompletní výměna nadjezdu s vozovkou vedoucí na Fajtův kopec, jehož demolice probíhala za úplného uzavření dálnice v nočních hodinách. Cena zakázky byla 1,583 miliardy Kč.[2] Rekonstrukce mostu ve směru z Prahy na Brno byla dokončena v srpnu a mostu v opačném směru v listopadu 2020.

Konstrukce

Most probíhá v půdorysném oblouku. Mostovku tvoří spojité trámy o čtyřech polích s rozpětím 80, 110, 134 a 100 metrů a celkové hmotnosti 6 200 tun, které jsou podpírány třemi mezilehlými betonovými pilíři. Ocelové obdélníkové uzavřené komorové trámy s ortotropní mostovkou mají rozměr 6,0 × 4,1 m. Model mostu i další informace o něm lze nalézt v muzeu silnic a dálnic ve Velkém Meziříčí.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c LAUDIN, Radek. Na jaře začne nejtěžší část přestavby D1, rozšíří se most nad Meziříčím. iDNES.cz [online]. 2018-11-07 [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b ŠINDELÁŘ, Jan. Nejnáročnější stavba na D1 končí, most Vysočina dostane ještě protikorozní ochranu. zdopravy.cz [online]. Avizer Z, s.r.o., 2020-11-26 [cit. 2020-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. ↑ a b c d e LAUDIN, Radek; BÁRTA, Jiří. Nejvyšší most na D1 oslavil čtyřicetiny, testovali ho i odpálením raket. iDNES.cz [online]. 2018-12-07 [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Metrostav. Rekonstrukce mostu Vysočina na dálnici D1 [online]. Metrostav Infrastructure a.s., 2020-09-11 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!