Během první světové války žil ve Vídni,[Pozn. 1] poté od roku 1920 v Záhřebu. Podnikl řadu cest po Evropě. V roce 1927 se stal ředitelem divadla Drama, od roku 1929 byl přeložen na gymnázium a v roce 1932 odešel na penzi. Od roku 1936 byl členem-korespondentem akademie.
Po smrti byl pohřben na záhřebském hřbitově Mirogoj.
Dílo
Milan Begović se zabýval všemi druhy literární činnosti, ale jeho největší láskou bylo divadlo. Na Západě byl známý jako dramatik a jeho hry byly uváděny i na zahraničních scénách. Západní vliv v jeho tvorbě je patrný (Ibsen, Pirandello). V jeho dílech věnujících se psychologické problematice je patrný vliv Sigmunda Freuda. Begović používal pseudonymyTugomir Cetinski, Xeres de la Maraja nebo Stanko Dušić. Do srbochorvatštiny přeložil nesčetně dramat světové literatury.
↑Prof. Begović Milan v LehmannověAllgemeinem Wohnungs-Anzeiger pro Vídeň uváděn v letech 1916 až 1920 na Josefstädter Straße 87.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milan Begović na německé Wikipedii.
Literatura
Begović Milan. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 65.
Marijan Brajinovic: Milan Begović und seine kulturellen Beziehungen zu Wien. Dissertation. Universität Wien, Wien 1977.
Dragan Buzov: Die Romane des Milan Begović. Zur Kontinuität der Décadence-Literatur des Fin de Siècle in der kroatischen Literatur des XX. Jahrhunderts. Lang, Frankfurt am Main (u.a.) 2000, ISBN3-631-37043-1. (Zugleich: Dissertation. Universität Heidelberg, Heidelberg 1998).
Nicole Fabach: Das Drama „Pustolov pred vratima“ von Milan Begović. Diplomarbeit. Universität Klagenfurt, Klagenfurt 2002.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Milan Begović na Wikimedia Commons