V roce 1956 získal doktorát z historie na varšavském Institutu společenských věd. Rakowski byl předposledním komunistickým premiérem Polska od září 1988 do srpna 1989[3] (jeho nástupce Czesław Kiszczak byl ve funkci méně než měsíc jako poslední komunista, před nástupem Tadeusze Mazowieckého). Od června 1989 do ledna 1990 byl také posledním z Prvních tajemníků PZPR. Na rozdíl od svých předchůdců však nebyl faktickým vůdcem státu, neboť PZPR se na začátku roku 1989 vzdala monopolu moci.
Převrat v roce 1989
Rakowski byl významným funkcionářem komunistickém režimu v době potlačení protestů Solidarity. Účastnil se také polské transformace ze socialistického státu na tržní kapitalismus, protože komunisty vedený režim byl donucen reformovat se a Rakowski byl jedním z klíčových hráčů při sjednávání Dohody u kulatého stolu v létě 1989.
Novinářská kariéra
Rakowski byl jedním ze zakladatelů a v letech 1958–1982 prvním náměstkem a šéfredaktorem týdeníku Polityka, jednoho z nejvlivnějších časopisů té doby (Polityka stále vychází a je považována za nejprestižnější týdeník v Polsku). Dnes si ho lidé pamatují spíše jako novináře než jako politika.
Manželství a úmrtí
Ještě než se stal premiérem, rozvedl se s houslistkou Wandou Wiłkomirskou, se kterou měl dva syny. Zemřel na rakovinu 8. listopadu 2008 ve Varšavě ve věku 81 let.[4] Je pochován na hřbitově 'Cmentarz Wojskowy na Powązkach' ve Varšavě.[5]
Odkazy
Reference
↑ Mieczysław F. Rakowski (1926-2008). Dzieje.pl (Portal historyczny) [online]. 2009-06-01. Dostupné online.
↑ Mieczysław Rakowski nie żyje. Gazeta.pl [online]. 2008-11-08. Dostupné online.