Hans Coudenhove-Kalergi Richard Coudenhove-Kalergi Gerolf Coundenhove-Kalergi Elisabeth Coudenhove-Kalergi Olga Coudenhove-Kalergi Ida Frederike Coudenhove-Kalergi Karl Coudenhove-Kalergi
Narodila se v rodině tokijského obchodníka se starožitnostmi Aojamy, kterého navštěvoval rakouský diplomat (chargé d’affaires, často zastupující nemocného rakouského velvyslance v Japonsku a Číně) hrabě Heinrich Coudenhove a nakupoval zde japonská umělecká díla. Tak se Micuko ve věku sedmnácti let v otcově domácnosti seznámila s rakouským hrabětem.[1]
Expozice v interiéru poběžovického zámku s využitím dobové fotografie hraběnky Micuko Coudenhove-Kalergi a jejích sedmi dětí
Heinrich Coudenhove ji nejprve zaměstnal na vyslanectví jako hospodyni. Žádost o povolení sňatku byla zprvu zamítnuta, později však byl souhlas udělen, a tak se 16. května 1892 vzali v Tokiu se souhlasem rakouského a japonského ministerstva zahraničí. Kvůli sňatku Micuko přestoupila na katolickou víru – v tentýž den ještě před svatebním obřadem ji jménem Maria Thekla[2]pokřtil tokijský katolický ibiskup Pierre Osouf.[1]Roku 1896 byla Micuko císařovnou Eishō přijata do klubu manželek zahraničních diplomatů.
Ještě v Japonsku se páru narodily dvě děti. Po skončení diplomatické mise Heinricha Coudenhove-Kalergi se vydali zpět do Evropy, kde hrabě Coudenhove-Kalergi převzal správu rodinného panství v Poběžovicích na Domažlicku. Micuko se intenzivně vzdělávala, učila se francouzsky, německy, matematiku, zeměpis a historii.
Po nečekané mužově smrti, který zemřel v Poběžovicích v květnu roku 1906 ve věku 46 let, se kromě výchovy dětí ujala i správy rodinného majetku. Kvůli tomu začala studovat ještě právo a ekonomiku. Jak ve svých pamětech uvedl její syn Richard, smrt manžela, který jí byl v cizí zemi hlavní oporou, Micuko zcela změnila – zatímco dříve byla citlivá a trpělivá, stala se panovačnou a despotickou. Richard doslova uvedl, že jako hlavy rodiny se jí báli všichni – jak zaměstnanci, úředníci a služebnictvo na panství, tak i její děti, které nakonec poslala do internátních škol v Rakousku.[1]
Po vzniku Československé republiky roce 1918 Micuko žila do roku 1922 v Poběžovicích a Pivoni, poté odešla s dcerou Olgou do Rakouska, kde se usadily v Mödlingu. Poběžovického panství se ujal nejstarší syn Johannes zvaný Hansi, československé občanství měl i druhorozený Richard, který však žil v Rakousku.
Johannes (15. 9. 1893, Tokio – 2. 1. 1965, Řezno), zvaný Hansi, manž. 1914 Lilly Helena Steinschneider-Wenckheim (13. 1. 1891, Budapešť – 28. 3. 1975, Ženeva). Poslední majitel zámku v Poběžovicích z rodu Coudenhove-Kalergi.
Richard Mikuláš (16. 11 1894, Tokio – 27. 7. 1972, Schruns, Rakousko), hrabě Coudenhove-Kalergi, Dr.phil., zakladatel Panevropského hnutí, I. manž. 1915 Ida Roland Klausner (18. 2. 1881, Vídeň – 27. 3. 1951, Nyon), II. manž. 1952 Alexandra von Tiele-Winkler (8. 9. 1896 – 21. 1. 1968, Salcburk), III. manž. 1969 Melanie "Mela" Benatzky (21. 7. 1909, Vídeň – 19. 1. 1983, Curych)
Postava Micuko je v Japonsku velmi známá. Někdy bývala přirovnávána dokonce k populární rakouské císařovně Sisi.[1]Během přípravy dokumentu o životě Micuko našli pracovníci japonské televize v rodinném archívu v Poběžovicích její deník, který se stal základem pro divadelní hru, jež byla posléze uvedena ve Vídni.[1]
V roce 2015 vydala japanistka a kunsthistorička Vlasta Čiháková Noshiro knihu Mitsuko – matka moderní Evropy?.[3] Mitsuko Aojama je hlavní postavou komiksu manga s názvem Lady Mitsuko od autorky Waki Yamato.[zdroj?]
Na památku pobytu Micuko v Čechách byla v poběžovickém zámeckém parku v roce 2015 vybudována zenová kamenná zahrada. Kameny pro zahradu vybral z místních zdrojů Kanji Nomura, jeden z předních japonských architektů. Název zahrady je „Coudenhove-Kalergi Zen zahrada míru“ a má symbolizovat mír mezi národy a kontinenty, soudržnosti s rodinou a úctu k domovu.[4]
Odkazy
Reference
↑ abcdefCOUDENHOVE-KALERGI, Barbara. Sojasauce auf dem Grab. Zeichen der Zeit. Die Presse [online]. 2008-08-25 [cit. 2024-12-10]. Dostupné online. (německy)
↑MATYÁŠOVÁ, Judita. Z gejši šlechtičnou. Japonka matkou Evropy. Lidové noviny [online]. 2016-09-24 [cit. 2024-12-10]. Dostupné online.
↑JADRNÁ, Anna. Zámecký park v Poběžovicích má novou chloubu. Hraběnku Mitsuko připomíná japonská zahrada [online]. irozhlas.cz, 2015-09-22 [cit. 2024-12-10]. Dostupné online.
.jpg)
.jpg)
