Michail Grigorijevič Cchakaja (gruzínskyმიხეილ გრიგოლის ძე ცხაკაია, ruskyМихаил Григорьевич Цхакая; 4. května1865, Martvili – 19. března1950, Moskva) byl gruzínský revolucionář a sovětský politik též známý pod přezdívkou Barsov. Byl vysokým vůdcem bolševického hnutí v Gruzii, který byl aktivní v revoluční politice od roku 1880. Byl jedním z pěti signatářů zakládajícího dokumentu Sovětského svazu.
Cchakaja se narodil roku 1865 v gruzínské obci Martvili. V roce 1892 pomohl založit Mesame Dasi (třetí skupina), první gruzínskou socialistickou stranu. Když byla založena Ruská sociálně demokratická dělnická strana, vstoupil do ní. Zachránil mladého Josifa Stalina před vyhnáním pro gruzínský nacionalismus v roce 1904. Barsov přiměl Stalina napsat přiznání, že se zříká svých názorů a navštěvuje sérii Barsovových přednášek o marxismu. Navzdory tomuto zůstali přáteli.[1]
V červenci 1906 byl Cchakaja Stalinovým svědkem na jeho svatbě s Jekatěrinou Svanidzeovou. 9. září byli Cchakaja a Stalin mezi pouhými šesti bolševiky na sociálně demokratické konferenci v Tbilisi (dalších 36 byli menševici). Sdíleli pokoj na 5. kongresu Ruské sociálně demokratické dělnické strany v Londýně. Ani jednomu nebylo umožněno volit do orgánů strany kvůli slabosti bolševismu v Gruzii. V roce 1907, po sérii zatčení a deportací, odešel do švýcarského exilu, kde v Ženevě navštívil Vladimira Lenina.
Do Ruska se vrátil až v roce 1917 po boku Lenina ve slavném zapečetěném vlaku. Od té chvíle byl vlivným vůdcem Komunistické strany Gruzie.[2] V červnu 1919 byl v Kutaisi zatčen menševickou vládou a propuštěn až téměř po roce v květnu 1920. Stal se členem Ústředního výboru Komunistické strany Gruzie. Byl představitelem Gruzínské SSR v letech 1923 až 1931.
„V této budově v letech 1931 až 1950 žil a pracoval pozoruhodný sovětský politik Komunistické strany a Mezinárodního komunistického hnutí Michail Grigorjevič“
Na jeho počest bylo přejmenováno západogruzínské město Senaki na Micha Cchakaja (1933–1976), později byl název zkrácen na Cchakaja (1976–1989).[4] Na domě v Seframovičově ulici v Moskvě, kde Cchakaja žil v letech 1931 až 1950, se nachází pamětní deska.
↑ Minutes of Second Congress of the Communist International. www.marxists.org [online]. [cit. 2022-01-16]. Dostupné online.
↑RICH, Paul B. Crisis in the Caucasus: Russia, Georgia and the West. [s.l.]: Routledge 273 s. Dostupné online. ISBN978-1-317-98913-4. (anglicky) Google-Books-ID: GdzdAAAAQBAJ.
