Pocházel patrně ze Solnohradska. Není jasné, kde se vyučil sochařství. Tovaryšská léta strávil na cestách do Německa, Francie, Itálie, Nizozemí ale i do Prahy.[1] V letech 1676-1681/1682 pracoval ve Slezsku v cisterciáckém opatství Lubuš. Tam se roku 1676 poprvé oženil, a to s Annou Rosinou Knote (1649–1691), jeho tamní řezby ve slonovině nebo v mrožím klu (Skupina Ukřižování) však byly zničeny za druhé světové války.
Od roku 1682 pracoval ve Vratislavi, odkud ho tamní kníže-biskup František Ludvík Neuburský (švagr císaře Leopolda I.) doporučil do Vídně.
Od 1. března 1688 nastoupil ve Vídni jako císařský dvorní řezbář miniatur ve slonovině. Navázal těsné kontakty s vídeňskou Akademií výtvarných umění a byl postupně zván k větším zakázkam na chrámové projekty a jejich mobiliář, pracoval pro Vídeň, Herzogenburg, Zwettl, Vorau, Dürnstein, Krems an der Donau, St. Pölten a další místa. Zachovaly se také jeho šablony pro ornamentální dekorace a pro zlatnické práce. V roce 1692 se ve Vídni oženil podruhé, s Marií Caecilií Wiestovou (1670–1727). [2] Zemřel ve Vídni a byl pohřben se všemi poctami do krypty Svatoštěpánského dómu.
Tři kompozice s jezdeckými sochami habsburských císařůː
Leopold I. jako válečník, vítězící nad Turkem, s tureckými a francouzskými válečnými trofejemi pod nohama; kompozice je dynamická a plná napětí, [(1693)[5].
Karel VI. jako nastupující panovník, s personifikací Svaté říše římské, která mu předkládá císařské korunovační klenoty [7]
Pluto a Proserpina (V roce 2010 v aukci obchodu s uměním v Mnichově) (1700)[8]
Architektura
Fasáda a věž klášterního kostela ve ZwettluKostel sv. Kříže, Laxenburg
První zakázkou monumentální architektury ve Vídni (písemně nedoloženou) byl rozestavěný farní kostel v Laxenburgu, převzatý po Carlu Antoniovi Carlonem, jím od roku 1703 realizoval první vrcholně barokní stavbu severně od Alp s lomenými fasádními prvky. Jeho architektonické návrhy realizovali především Joseph Munggenast a jeho strýc Jakob Prandtauerː
