Možná hledáte: sousední usedlost Panenská, která se často mylně označuje jako Malovanka.
Malovanka (někdy také Malovánka,[1] v 18. století označovaná podle tehdejšího majitele jako Peterka[2]) byla původně zemědělská usedlost v Břevnově (čp. 34), podle níž se nazývá celá přilehlá oblast Střešovic, nedaleko Petynky v Praze 6 – Břevnově. V 18. století zde bývala zájezdní formanská hospoda,[zdroj?] hospoda je zde doložena ještě v letech 1910 (hostinský Gustav Fiedler)[3] a 1930[4]. Název Malovanka získala podle některých zdrojů podle nedaleké Strahovské brány, která prý byla pěkně malovaná, je ale také možné, že to bylo spíše podle obrazů Panny Marie na jižní a nejspíše sv. Václava na východní straně usedlosti.[5][6] V současnosti (2024) stojící ruina, která se často označuje jako Malovanka, je ruina komplexu usedlosti Panenská. Původní Malovanka zcela zanikla. Hostinec, který stojí u zastávky Malovanka, není Malovanka, ale nese název U Zelené brány (dříve U Vonásků); zhruba naproti se již několik let staví Multifunkční operační středisko Malovanka, nový centrální dispečink pražského dopravního podniku. Opodál ve směru z centra se nachází hostinec s tanečním sálem Na Marjánce.
Historie
Vznik usedlosti se datuje do 2. poloviny 17. století, kdy patřily zdejší vinice s viničními domky na jižních svazích kopce k největším usedlostem v jurisdikci Břevnovského kláštera. Byly to Hubálka, Velká a Malá Kajetánka, Panenská, Petynka, Šlajferka, Tejnka a Závěrka. V 19. století proběhla úprava staveb Malovanky v klasicistním stylu. V 18. století zde bývala zájezdní formanskáhospoda. V 50. letech 20. století byla zbořena spolu s dalšími okolními stavbami kvůli rozšíření ulice Pionýrů (nynější Patočkovy, bývalé Boleslavovy). V roce 2005 se poblíž začala stavět mimoúrovňová křižovatka Malovanka. Oblastí protéká potok Brusnice, který je v tomto úseku z větší části zakryt, mezi dochovanými usedlostmi a mimoúrovňovou křižovatkou se na něm nachází rybníček.
Usedlost na střešovické adrese Patočkova čp. 123/24 (též Na Malovance 123/20) byla od 3. května 1958 do 30. června 2010 chráněna jako kulturní památka České republiky pod rejstříkovým číslem 41200/1-1951 a názvem „Venkovská usedlost - předměstská, Malovanka“.[10] Tento dříve chráněný komplex staveb je dnes zříceninou.[11]
Malovanka na historické mapě Břevnova
Na mapě Břevnova z roku 1926 je Malovanka zakreslena v následujících souvislostech (zleva):
Pražské usedlosti Kajetánka (Malá [horní stavba; původně oranžerie, později přestavěno na byty] a Velká[12] [dolní stavba; zámeček]; někdy se Kajetánka říkalo horní stavbě, zatímco dolní se pak říkalo podle rodiny jejích majitelů Kolátorka[13]), Petynka (v mapě pod názvem zde dříve sídlícího ústavu Vincentinum), Šlajferka (Šleiferka, za socialismu klub Na Petynce, nyní charitní dům s kaplí), Malovanka, Panenská a Hubálka. Usedlosti Malovanka a Hubálka byly kompletně zbořeny (na místě Malovanky je dnes dopravní tepna Patočkova), z Panenské zůstala stát jedna budova (s adresou Na Malovance 123/20, resp. Patočkova 123/24), která se často mylně označuje jako Malovanka. Čerchovaná čára představuje hranici čtvrtí – odděluje Břevnov (Velký Břevnov, vlevo) od Střešovic (nahoře a vpravo). Nahoře je zakreslena taktéž zbořená usedlost Andělka (na jejím místě je dnes střešovická sokolovna). Orientačními body jsou dosud stojící břevnovská škola (dnes ZŠ Marjánka), hospoda U Vonásků (dnes U Zelené brány) a střešovická fara.
↑ODVÁRKA, Jan a Bohumil KONAŘÍK. Orientační kniha Velké Prahy: pomůcka k usnadnění informační služby a orientace ve Velké Praze, vydána pro sbor uniformované stráže bezpečnosti v Praze. Díl IV: Tabulky popisných čísel všech katastrálních obcí Velké Prahy. Praha: J. Odvárka, 1937. sv. 4, s. 340, 348, 320 a 330. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:c1481c80-daf8-11e3-94ef-5ef3fc9ae867, 3. ledna 2025.
↑Venkovská usedlost - předměstská, Malovanka. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000153306, rejstříkové číslo ÚSKP 41200/1-1951. [cit. 2024-12-05]. Dostupné online
↑Mezi námi v Břevnově XXI. Usedlost Na Panenské půjde k zemi. In: Břevnovan, časopis pro občany Prahy 6. Ročník 22. 1/2, 2011. S. 12. pdf. Dostupné online.
↑KOTYŠKA, Václav. Úplný místopisný slovník království českého. V Praze: Bursík & Kohout, [1895]. 1701 s. Místopisné slovníky zemí Koruny české. S. 8, 102, 535. [cit. 2024-12-03] Dostupné online.
↑Mezi námi v Břevnově XXI. Bohuslav Novák: Můj svět - Kajetánka. In: Břevnovan, časopis pro občany Prahy 6. Ročník 22. 1/2, 2011. S. 10–11. pdf. [cit. 2024-11-28]. Dostupné online.
Literatura
BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha. Dodatky III., Historická předměstí a okraje města - levý břeh Vltavy. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2004. 127 s. ISBN 80-7185-640-1. Obr. 52. (Obálka; na obálce usedlost a hostinec Malovanka, foto 1912. Obalkyknih.cz.)
HANSL, František, ed. a FIALA, Oskar, ed. Smíchovsko a Zbraslavsko. Na Smíchově: F. Hansl, 1899. 658 s., [1] složený l. obr. příl. S. 172. Dostupné online.
HOLUB, Bonifác Jan. Paměti farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí. Praha: B.J. Holub, 1890. 188 s. S. 87–88, 131. Dostupné online.
LAŠŤOVKOVÁ, Barbora. Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN80-7277-057-8. S. 181–182.
PRIX, Dalibor a kolektiv: Umělecké památky Prahy, Velká Praha 3, N-Ž. Academia Praha 2017, ISBN 978-80-200-2469-5.