Magyarosaurus ("Maďarský ještěr") byl relativně malý sauropodnídinosaurus, který dosahoval v dospělosti délky jen kolem 5 až 6 metrů (a patří tak mezi vůbec nejmenší sauropodní dinosaury).[1] Žil v období pozdní křídy na území dnešního západního Rumunska (oblast Hunedoara). Původně byl popsán již roku 1915 baronem Nopcsou jako Titanosaurus dacus, jeho jméno bylo změněno von Huenem až v roce 1932. Jméno vyplývá z geografického rozložení lokality, které se rozkládá na území Maďarska i Rumunska, jehož dávní obyvatelé se nazývali Dákové.[2]
Růst a velikost
Někteří paleontologové nedávno přicházeli s tvrzením, že v případě magyarosaura nejde o sauropodního trpaslíka, nýbrž o mláďata normálně vzrostlého sauropoda. Histologický výzkum z roku 2010 však znovu potvrdil, že se skutečně jedná o případ ostrovního nanismu a magyarosaurus tedy skutečně byl dinosauřím "trpaslíkem"[3]. Patřil tak k unikátní fauně "trpasličích dinosaurů" z ostrova Haţeg. Při délce 6 metrů vážil tento sauropod asi 750[4][5] nebo 1000[6] kilogramů. Ačkoliv tedy byli "trpasličími" sauropody, v dnešním světě by patřili naopak k největším suchozemským živočichům.[7]
Podle vědecké studie, publikované v září roku 2020, činila hmotnost tohoto dinosaura asi 717 až 746 kilogramů.[8]
V populární kultuře
Magyarosaurus se krátce objevuje také v jednom díle pseudo-dokumentu Dinosaur Planet z roku 2003 (v orig. Pod's Travels).
↑Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
Kristina Curry Rogers, "Titanosauria: A phylogenetic Overview" in Kristina Curry Rogers and Jeffrey A. Wilson, (eds) (2005). The Sauropods: Evolution and Paleobiology, University of California Press, Berkeley, ISBN0-520-24623-3
Die fossile Reptil-Ordnung Saurischia, ihre Entwicklung und Geschichte. Huene, F. von MONOG. GEOL. PAL. 4 (1) pts. 1 and 2, viii +361 pp (1932).
Die Dinosaurier der siebenburgischen Landesteile Ungarns. Mitteil. Nopcsa, F. JB. K. UNGAR. GEOL. REICHSANST. 23;1-26 (1915).