PROFILBARU.COM

Magdalena Bavorská
	neuburská falckraběnka; vévodkyně z Jülichu a Bergu
	Magdalena Bavorská, asi 1620
Narození	4. července 1587; Mnichov
Úmrtí	25. září 1628 (ve věku 41 let); Neuburg an der Donau
Sňatek	11. listopadu 1613
Manžel	Wolfgang Vilém Neuburský
Potomci	Filip Vilém Falcký
Dynastie	Wittelsbachové
Otec	Vilém V. Bavorský
Matka	Renata Lotrinská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Magdalena Bavorská (4. července 1587, Mnichov – 25. září 1628, Neuburg an der Donau) byla princeznou z rodu Wittelsbachů a sňatkem neuburskou falckraběnkou a vévodkyní z Jülich-Bergu.

Život

Magdalena se narodila v Mnichově jako nejmladší dítě Viléma V. Bavorského a Renaty Lotrinské.

V roce 1607 ji požádal o ruku arcivévoda Matyáš Habsburský. Iniciátor tohoto projektu byl Matyášův poradce Melchior Klesl, který chtěl na jeho stranu získat Bavorsko ve sporu mezi arcivévodou a jeho bratrem císařem Rudolfem II. Přestože Magdalenin otec byl tomuto sňatku nakloněn, její bratr Maxmilián nabídku odmítl, protože nechtěl zasahovat do dynastických sporů Rakouska. V roce 1608 Matyáš oficiálně stáhl svou žádost o ruku. Krátce poté o Magdalenu projevil zájem arcivévoda Leopold V. Habsburský.

V květnu 1609 Leopold V. navštívil Mnichov a souhlasil, že se vzdá svých duchovních pozic, aby se oženil s Magdalenou. Během jeho návštěvy se u ní rozvinuly vůči jejímu nápadníkovi city a říkala, že "k Matyášovi necítila žádnou náklonnost" a raději by se stala jeptiškou, než aby se za něj vdala. V roce 1613 se Magdalena pod tlakem otce i bratra konečně vdala.

11. listopadu 1613 se šestadvacetiletá Magdalena v Mnichově provdala za Wolfganga Viléma, dědičného falcko-neuburského prince, blízkého přítele svého bratra Maxmiliána; bavorští vládci doufali, že díky sňatku luterán Wolfgang Vilém přestoupí na katolickou víru. Svatební obřad ve Frauenkirche vykonal kníže-biskup z Eichstättu, Johann Christoph von Westerstetten; svatby se účastnilo 17 suverénních princů. O tři dny později (14. listopadu) se Magdalena pro sebe i své potomky vzdala práv na Bavorsko. Jako věno obdržela 50 000 guldenů a od bratra darem dalších 30 000.

Magdalena v neuburském zámku spolu se dvěma jezuity, kteří jí doprovázeli, založila katolickou kapli. Krátce poté poslal Magdalenin tchán Filip Ludvík oba Jezuity do Nizozemí. Při jedné příležitosti, během bohoslužby, host vystřelil otevřeným oknem, kde byla Magdalena.

15. května 1614, několik měsíců před smrtí svého otce Wolfgang Vilém (pod vlivem své manželky) přijal v düsseldorfském kostele sv. Lamberta katolickou církev. Pro protireformaci to byl významný úspěch značící Magdaleninu oddanost bratrově politice. Manželství Magdaleny a Wolfganga Viléma bylo, navzdory všem problémům, velmi šťastné. Magdalena byla popisována jako žena velmi podobná svému bratrovi, moudrá a politicky ambiciozní. 4. října 1615 porodila Magdalena své jediné dítě, syna Filipa Viléma, který byl pojmenován po obou svých dědech.

Magdalena zemřela nečekaně v Neuburg an der Donau ve věku 41 let. Pohřbena byla v kryptě nově vybudovaného neuburského jezuitského kostela.