Městské opevnění ve Slaném existovalo od 14. století. Do současné doby se z něj dochovala jen malá část (tzv. Čertova bašta severně od centra města a část zdi jižně od centra u Šultysovy ulice).
Hradby se táhly kolem středu města. Tvořily je celkem dvě linie a jejich výška dosahovala až čtyř metrů. Mezi nimi se nacházel parkán, před nímž byl vykopán hluboký příkop, který byl částečně napuštěn vodou z Červeného potoka.
Přístup do města zajišťovaly tři brány (Pražská, Velvarská a Lounská). Z jižní strany existovala malá branka (fortna).[1] Opevnění bylo zbudováno velmi záhy po vzniku města v jeho středověké podobě. Obcházelo celé centrum, za hradbami však zůstala dvě tzv. předměstí, a to pražské a velvarské.[1] Bylo původně dřevěné,[2] až později vzniklo souvislé kamenné opevnění. Táhlo se v délce 1 250 metrů.
Hradby byly částečně poničeny během husitských válek. Rovněž byly značně poškozeny při požáru města v roce 1460 a musely být obnoveny. Jejich přestavba probíhala v letech 1461–1472. Vznikly ještě některé další bašty, které se do současné doby nedochovaly.[3]
Jednotlivé brány byly bourány postupně v první polovině 19. století. Hradby zanikly v téže době; byly postupně bourány v letech 1835 a 1841. Některé části hradeb však musely být zachovány; např. u kostela svatého Gotharda hradby zpevňovaly základy samotného kostela. V některých částech města byly hradby začleněny do nově budovaných domů.
Reference
- ↑ a b Kniha o Slaném. Slaný: Městský úřad ve Slaném, 1994. 174 s. S. 44.
- ↑ VELC, Ferdinand. Soupis památek historických a uměleckých v Království českém. Svazek XX. Politický okres slánský. Praha: Archaeologická kommisse při české Akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904. 460 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-27. S. 218. Dále jen Velc (1904).
- ↑ KAZDA, Karel. Slaný po stránce historické. Slaný: Fr. Holub, 1920. 152 s. Kapitola Kulturní dějiny předchozích dob, s. 28.
Externí odkazy
